Berlín se topí v dluzích, turisty čeká městská daň

Berlín - Zadlužený Berlín chce od turistů vybírat daň za nocleh. Pětiprocentní poplatek se má počítat z výše hotelového účtu. Turisté ho začnou platit zřejmě od začátku července, návrh ale ještě musejí schválit berlínští poslanci. Zemská vláda počítá s tím, že tak vydělá až 25 milionů eur ročně. Z poloviny příjmu by se mohly hradit výdaje na kulturu nebo infrastrukturu spojenou s cestovním ruchem. Podobnou daň již v Německu vybírá například Hamburk nebo Kolín. V Evropě je možné se s ní setkat třeba v Paříži, Římě nebo v Barceloně.

Množství noclehů se v Berlíně v posledních deseti letech více než zdvojnásobilo - loni dosáhlo počtu skoro 25 milionů. Takzvaná městská daň se má nově vztahovat na nocleh v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních včetně kempů.

„Chceme dosáhnout toho, aby se i turisté podíleli malým příspěvkem na tom, že Berlín zůstane atraktivní,“ zdůvodnil plán člen berlínského kabinetu Ulrich Nussbaum. 

Pobyty spojené s obchodní cestou by měly být od daně osvobozeny
      
Kritiku u některých lidí vzbuzuje předpoklad, že host, který nebude chtít daň zaplatit, musí v hotelu nebo později v daňovém přiznání uvést, že cestoval obchodně. „Nikdo nemůže být nucen k tomu, aby v hotelu řekl, proč tam přenocuje,“ řekl berlínský komisař pro ochranu dat Alexander Dix. „Takže to, jak se teď City Tax (městská daň) plánuje, nejde,“ dodal.

Záměr berlínských představitelů odmítl i svaz hotelů a restaurací. Asociace už v jiných německých městech podpořila žaloby na tuto daň. Nyní hrozí, že k soudu půjde i v případě berlínských hotelů.

Podle novely české vlády, kterou v zimě podpořili čeští poslanci, se poplatek za lázeňský a rekreační pobyt vybíraný od hostů v Česku asi zdvojnásobí na 30 korun za den. Dražší místní poplatky by turisté měli v ubytovacích zařízeních platit od 1. července. Novelou by se v současnosti měly zabývat sněmovní výbory.

Berlín staví a staví - za peníze bohatších spolkových zemí

Berlín má přes 60 miliard eur dluh. Minulý rok musely bohatší spolkové země přisypat do rozpočtu Berlína v přepočtu přes 82 milard korun.

Město přitom už 24 let platí za největší staveniště Evropy. Hromady peněz často končí v bezedných dírách. V katastrofálním projektu berlínského letiště napočítali inspektoři na 40 tisíc chyb - přijdou nejméně na 2 miliardy 300 milionů eur. Už dávno také uplynul čas stanovený na opravu Státní opery - tunel na přepravu kulis ničí spodní voda. Účet překročí minimálně o čtvrt miliardy eur.

Euro
Zdroj: ISIFA/EPA/Oliver Berg

Bohaté spolkové země Německa se proto bouří. Bavorsko a Hessensko už podaly žalobu proti výši příspěvků na chudší regiony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 10 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026
Načítání...