Londýn - Britská centrální banka umožnila prodej zlata, které uloupili nacisti po invazi do Československa v roce 1939. Sama to zveřejnila na svých webových stránkách. Banka zlato prodávala pod jménem Německé říšské banky, fyzicky bylo ale uloženo v Británii. Podle deníku Financial Times šlo o zlato v tehdejší hodnotě 5,6 milionu liber, tedy v dnešních cenách zhruba 736,4 milionu liber (v přepočtu asi 22 miliard korun).
Kroky britské banky odhalily až dosud nepublikované dokumenty, které přibližují činnost banky během druhé světové války. Bank of England tak sehrála mnohem aktivnější roli v jednom z nejtemnějších období historie bankovnictví, než se dosud myslelo.
Nacisté v roce 1939 uloupili (nejen) v Československu velké množství zlata. Peníze z jeho prodeje používali k financování válečných operací.
Podle listu The Financial Times prodávala britská centrální banka zlato jménem Německé říšské banky, která ho měla z Národní banky československé. Podle zveřejněných materiálů bylo v březnu 1939 zlato přesunuto z účtu Národní banky československé do basilejské Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS), na účet vedený jménem Německé říšské banky. BIS sloužila a dodnes slouží jako banka pro centrální banky.
Klíčová role Bank of England
Desetiletí po válce se řešilo jen skandální chování právě BIS, zatímco role britské centrální banky se nijak významně nezmiňovala. Jenže Bank of England prý tehdy hrála jednu z hlavních rolí - Bance pro mezinárodní vypořádání totiž zrovna předsedala. A většina zlata, které spravovala BIS, byla uschována v podzemních sejfech v londýnském sídle Bank of England. Fakt, že má britská banka toto zlato, vyvolal pobouření v médiích v květnu 1939. Následně banka zlato jménem nacistů prodala, aniž by počkala na souhlas britské vlády.
„Došlo k další transakci zlata 1. června (1939), kdy bylo prodáno zlato v hodnotě 440 000 liber a do New Yorku bylo lodí posláno zlato za 420 000 liber z účtu číslo 19 BIS. Šlo o zlato, které do Londýna přepravila Německá říšská banka,“ uvádí dokument.
Dokumenty současně ukazují, že tehdejší guvernér banky Montagu Norman nechtěl sdělit kancléři Státní pokladny Johnu Simonovi podrobnosti o tom, jestli centrální banka české zlato stále drží.
Jaký osud zlatý český poklad potkal?
Bank of England dokonce jednala za zády britské vlády, která tehdy nařídila všechna československá aktiva po německé okupaci zmrazit. Část zlata putovala v roce 1939 podle spolupracovníka České televize Ivana Kytky do Spojených států. Zisk z této transakce pak šel do Německé říšské banky a britská banka si také nechala provizi. Po navrácení pokladu Československu putovala jeho část na uhrazení nákladů spojených s působením československých letců a vojáků v Británii během druhé světové války. Další část pak byla po roce 1989 vyměněna za dluhopisy.
