Praha – V souvislosti se 600. výročím upálení Mistra Jana Husa proběhla konference, na které několik desítek učitelů řešilo, jak bojovat proti ideologickým stereotypům spojeným s Husovou osobou a jak o něm učit ve školách. Většina lidí si totiž stále Jana Husa spojuje s více než 60 let starým Vávrovým filmem, který byl ovšem notně poznamenán dobou svého vzniku. Zikmund je zase v Česku zakořeněn jako zrádná liška ryšavá, ačkoliv šlo podle historiků o významného evropského panovníka.
Žáci se na českých školách s osobou Jana Husa poprvé seznámí ve čtvrté třídě ve vlastivědě, podrobněji ho pak probírají v rámci dějepisu v sedmé třídě. Ne všude se ale 25 let po změně režimu podařilo zbavit ideologického černobílého nahlížení na Husa i Zikmunda: „Myslím si, že v tomto případě to do jisté míry trošku setrvává,“ domnívá se Helena Východská z pedagogické fakulty Západočeské univerzity.
Na školách už totiž neplatí jednotné osnovy: „Jsou rámcové vzdělávací programy a v rámci tohoto systému si každý učitel může pojímat Husa a husitství, jak chce. Záleží spíše na tom učiteli, o jakou literaturu a o jaké zdroje se opře a jak bude Husa interpretovat,“ vysvětluje historik Petr Čornej.
Učitel dějepisu Michal Mašek se snaží žákům přiblížit Jana Husa jako bojovníka za pravdu, pro kterou byl ochoten i zemřít – ne jako revolucionáře. A že byl Zikmund liška ryšavá, od něj jeho žáci už vůbec neuslyší. Historické drama od Otakara Vávry sice používá ve výuce také – i když jen některé pasáže z tohoto filmu, se svými žáky ale rovněž podrobně probírá Husovy citáty.
Zikmund chtěl vypáčit dveře a Husa zachránit
Císař Zikmund je u nás známý spíše ve spojení zrádné lišky ryšavé, historik Petr Čornej ale upozorňuje, že věda od tohoto obrazu ustoupila už před 50 lety. "Tento obraz tady byl kdysi dávno – někdy od poloviny 19. století a potom si ho pro své účely modifikoval komunistický režim. Zikmund byl rozhodně velkým evropským státníkem, a pokud jde o Husa, tak ho do Kostnice pozval, protože chtěl vědět, zda je možné opřít se o některé Husovy principy i v praktické politické vládě. A Husovi poskytl nejen bezpečnostní záruky, ale také přísliby, že dostane na koncilu veřejné slyšení – kdyby tohoto nebylo, tak by Hus do Kostnice nejel.
Jenže Hus do Kostnice spěchal, byl tam dříve než Zikmund a toho využili Husovi protivníci, aby prosadili jeho zatčení a pokračování v procesu. Když se to Zikmund dozvěděl, poté co přijel do Kostnice, tak se strašně rozčílil – zvolal, že vypáčí dveře Husova žaláře a že ho osvobodí. Ale potom u něj zvítězil politický pragmatismus a řekl si, že je podstatné sjednotit římskou církev – zvolit jednoho papeže a Husův případ že patří mezi případy menší důležitosti," vysvětluje historik.
