Zeman jmenuje Babiše premiérem, jednat s ním bude v pondělí

Prezident Miloš Zeman jmenuje premiérem předsedu vítězného hnutí ANO Andreje Babiše. Změnil by názor jen, kdyby Babiš o premiérský úřad zájem neměl. V povolebních vyjednáváních chce Zeman pomoci vzniku stabilní vlády. S Babišem se k první povolební schůzce sejde v pondělí v Lánech, řekl v nedělním rozhovoru na serveru Blesk.cz.

„Já dodržuji svoje sliby a můj slib zněl, jmenuji premiérem vítěze voleb,“ řekl Zeman. Jeho názor na jmenování Babiše předsedou vlády nemůže změnit ani trestní stíhání předsedy ANO kvůli podezření z podvodu v případě dotace pro farmu Čapí hnízdo. Zeman řekl, že záležitost považuje za policejní provokaci, a kdyby se sám podílel na hlasování o vydání Babiše ke stíhání, kterým se bude Sněmovna po volbách znovu zabývat, vydání předsedy ANO by odmítl.

Zeman také uvedl, že by považoval za logické, aby se do vlády zapojili Piráti. Podle něj by to byl přínos, protože tato strana má odbornost v oblasti digitalizace. Piráti sice před volbami uváděli, že chtějí zůstat v opozici, podle Zemana ale z opozice nelze prosadit téměř nic. Prezident také řekl, že by osobní antipatie vůči Babišovi neměly stát v cestě snaze o zdokonalení Česka.

„Chci vědět, jak se pan prezident dívá na to, jak dopadly volby,“ doplnil k připravovanému setkání jeho druhý aktér, Andrej Babiš. „Že tam (v možné koalici) pan prezident chce Piráty, je novinka. Uvidíme.“

Zeman by uvítal obnovu dosavadní koalice

Prezident by rovněž uvítal, kdyby ČSSD i přes volební propad nadále působila ve vládě. „Samozřejmě záleží to především na vítězi voleb a v druhé řadě na sociální demokracii samotné, jestli bude hrát uraženou, nebo jestli půjde do pragmatického řešení,“ řekl Zeman. Zmínil v této souvislosti možné pokračování současné vládní koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL, která by v nové Sněmovně měla 103 poslanců.

Zeman také uvedl, že by neměl problém jmenovat vládu, jejíž součástí by bylo hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Odmítl přitom označování SPD za extremistické uskupení. „Charakteristickým programovým rysem této strany je přímá demokracie, a od kdy je přímá demokracie extremismus?“ zeptal se Zeman. K radikálnímu postoji SPD vůči islámu se nevyjádřil, řekl pouze, že odmítá islamistické radikály a teroristy.

Zeman v rozhovoru rovněž odmítl označování Babiše za populistu. Podle něj je předseda ANO politický pragmatik a Zeman s ním v mnoha oblastech souhlasí. kritizoval však Babiše kvůli zahraniční politice, šéf ANO se v ní podle prezidenta nevyzná. Zemanovi vadí Babišův odpor k euru, podle něj by Česko mělo společnou evropskou měnu zavést, kdyby z eurozóny vypadlo Řecko. Prezident také řekl, že předseda ANO nerozumí pronikání na východní trhy, například v Rusku a v Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SZIF dál vyplácí podporu Agrofertu a zpracovává žádosti, píše iRozhlas

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dál vyplácí podporu holdingu Agrofert a nepřerušil ani zpracovávání dalších žádostí, informoval server iRozhlas.cz. Evropská komise (EK) přitom firmám z holdingu pozastavila proplácení části unijních dotací, jelikož premiér Andrej Babiš (ANO) se podle EK nachází v potenciálním střetu zájmů.
před 3 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Zastupitelé obcí rozhodují o hazardu, některých školách či silnicích

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
před 37 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senát má roli pojistky či „opraváře zmetků“

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.
před 37 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co vše volby v Senátu mění

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.
před 37 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Obec, kraj i speciální zákon. Postavení Prahy se od ostatních obcí liší

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.
před 37 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co se stane po volbách do zastupitelstev obcí

Voliči po čtyřech letech opět rozhodnou o složení zastupitelstev měst a obcí. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 10. října ve 14 hodin. ČT přináší přehled toho, co se děje od skončení voleb do nástupu nového vedení měst a obcí.
před 37 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Křížkování kandidátů v komunálních volbách

Voliče čekají 9. a 10. října komunální volby, ve kterých rozhodnou o složení zastupitelstev obcí a měst po celé republice. Volič má k dispozici tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva se v jeho obci volí. Ty může libovolně rozdělit mezi celou stranu nebo jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami. Tomuto principu se říká křížkování nebo panašování. Systém je tedy jiný než kroužkování při sněmovních volbách.
před 37 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senátní volby krok za krokem

Souběžně s volbami do zastupitelstev obcí budou Češi v pátek 9. a v sobotu 10. října rozhodovat také o složení třetiny Senátu. O svých zástupcích do horní komory mohou hlasovat v 27 volebních obvodech. Voliči nikoho nekroužkují, každý kandidát bude mít vlastní hlasovací lístek, který bude mít v prvním kole žlutou barvu. Pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, rozhodne se o vítězi mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů ve druhém kole o týden později.
před 38 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.