Kvůli špatně zabezpečenému elektrickému vedení ročně uhynou desítky tisíc ptáků, podle ochránců přírody je současná situace hrozivá. Distributoři elektřiny by měli stožáry vysokého napětí zabezpečit nejpozději do roku 2024 – na většině z nich ale ochrana stále chybí. Firmy už nyní přiznávají, že na všechny sloupy zřejmě nestihnou dát kryty.
„Minimální počet ptáků usmrcených za jeden rok je 117 tisíc. Elektrická vedení jsou stále určitě nejvýznamnějším faktorem ohrožení mnoha druhů,“ řekl ČT Václav Hlaváč, vedoucí odborné skupiny Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Nejčastěji umírají dravci, sovy nebo čápi. Záchranné stanice už letos pomohly dvěma stovkám popálených ptáků.
Snížit jejich počet mají pomoci bezpečné sloupy. Distribuční společnosti musí podle zákona nainstalovat kryty na všechny do roku 2024. „Naše společnost zatím zabezpečila 40 procent svých sloupů, to je přibližně 190 tisíc sloupů z celkového počtu 475 tisíc sloupů,“ uvedla mluvčí Skupiny ČEZ Soňa Holingerová. Kromě ČEZu spravují elektrickou síť také firmy E.ON a Pražská Energetika.
„Současné tempo zabezpečování celkem jasně ukazuje, že stanovený termín určitě nebude splněn. S ohledem na počty nebezpečných sloupů v krajině je úplné vyřešení problému stále spíše otázkou příštích desetiletí než let,“ řekl Václav Hlaváč z AOPK. Společnost ČEZ potvrdila, že ke zpoždění dojít může.
Podle ochranářů jsou problémy také s existujícím zabezpečením – ochranné plastové prvky často odpadávají. „Ukazuje se, že brzy podléhají povětrnostním vlivům a ani parametry nejsou optimální,“ vysvětlil Petr Orel, předseda Záchranné stanice v Bartošovicích. To připouští i ČEZ – ochranné kryty proto pravidelně kontroluje. „Jdeme cestou zabezpečení vysokého napětí instalací bezpečných technologických prvků, zejména konzol,“ reagovala mluvčí Skupiny ČEZ.
Nejvíce problémových sloupů je v nížinách. Zde je největší koncentrace ptáků a také nejvíce potravy. Naopak horských oblastí už se nebezpečí tolik netýká. „Tam linky vysokého napětí většinou procházejí v údolích a nejsou kvůli vzrostlé zeleni atraktivní pro ptáky,“ řekl ČT Pavel Křížek, ředitel společnosti Ochrana fauny ČR.
Ptáci nemají problém sedět na drátech, pokud jsou dostatečně malí. Elektřinu v drátu totiž tvoří usměrněný pohyb volných elektronů. Když proudit nemohou, nevykonají žádnou práci – ale současně ani nemohou ublížit. Když pták sedí na drátu, prochází jeho tělem sice velké množství elektronů, ale ty se nemohou vrátit do země. Z prostého důvodu: ptáci nejsou spojení s ničím dalším, co by se země dotýkalo. Elektrony tedy nejsou schopné jejich těla využít jako cestu, neuzavře se elektrický obvod a ptáky neprotéká žádný proud.
Pokud se však pták dotkne nějakou částí těla, nejpravděpodobněji křídlem, jiného drátu (nebo stožáru), okruh se uzavře a proud zvířetem protéká. Následkem je zranění či smrt.
Ptáci většinou sedají na sloupy kvůli odpočinku nebo k vyhlížení kořisti. V zimě si navíc mohou o dráty ohřívat nohy – proud, který dráty prochází, totiž vytváří malé množství tepla.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) v minulém roce ukončila rozsáhlý projekt, který kontroloval zabezpečení sloupů v Česku. Nejvíce se osvědčily plastové kryty. „Konkrétně u plastových krytů se potvrdilo, že na takto zabezpečených sloupech klesl úhyn ptáků zhruba na polovinu. Tento výsledek není nijak povzbudivý, obecně se čekal podstatně lepší,“ dodává Václav Hlaváč, vedoucí odborné skupiny AOPK ČR.
