Výroky předsedy SPD Tomia Okamury a poslance stejné strany Miloslava Roznera o táboře v Letech u Písku se bude zabývat Městské státní zastupitelství v Praze. ČT už minulý týden informovala, že policie případ odložila s tím, že k trestnému činu nedošlo. Městské státní zastupitelství tedy ještě přezkoumá rozhodnutí policie. ČT to potvrdil mluvčí městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.
Okamura v lednu letošního roku řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Poslanec Rozner zase při kritice odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil slova „neexistující pseudokoncentrák“.
„Městské státní zastupitelství se věcí zabývá v rámci dohledových pravomocí, kdy provede kontrolu postupu Obvodního státního zastupitelství. Pokud v rámci dohledu bude zjištěno, že postup státního zastupitelství nebyl správný, uloží mu dohledové státní zastupitelství pokyn k nápravě. Pokyn je pro nižší státní zastupitelství závazný,“ uvedl mluvčí pražského státního městského zastupitelství Aleš Cimbala.
Podle něj rozhodnutí policie už přezkoumalo dozorující Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4, které nezjistilo důvody pro zrušení rozhodnutí o odložení případu. „Zahájili jsme tedy dohled, jestli je tento postup v souladu se zákonem,“ upřesnil Cimbala. V případě zjištění pochybení, by Městské státní zastupitelství mohlo doporučit vrátit případ k došetření policii.
Okamura se později omlouval za výrok, že tábor nebyl oplocený
Okamura v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Obvinění z popírání holocaustu označil za kampaň proti SPD. Řekl, že nezpochybňuje útrapy lidí v táboře, ale má výhrady k řešení pietního místa.
Vyjádření Okamury kritizovala pražská židovská obec, Muzeum romské kultury nebo vedení Památníku Lidice, podle kterých se jedná o popírání holocaustu. Trestní oznámení na Okamuru podalo začátkem února česko-romské sdružení Konexe a předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička.
Ten podal trestní oznámení i na jeho stranického kolegu Roznera, který při kritice odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil slova „neexistující pseudokoncentrák“. Trestní oznámení na něj za tento výrok podali i Mladí sociální demokraté, aktivista Martin Uhlíř z občanského hnutí Politika a svědomí nebo senátor Tomáš Czernin (TOP 09).
Podle policie ale nejsou zmiňované výroky trestným činem. Všechna podaná trestní oznámení, včetně toho od pozůstalých obětí tábora, policie odložila.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
