Čeští biskupové považují církevní restituce za uzavřenou věc a do debaty na téma zdanění peněžních náhrad nebudou vstupovat. Svým prohlášením reagovaly církevní autority na nedávné vyjádření předsedy hnutí ANO Andreje Babiše o možném zdanění náhrad i na jeho nápad přesunout agendu církví z resortu kultury pod ministerstvo financí. Návrh na zdanění podporují KSČM a SPD.
Vše už zaznělo, odmítají se biskupové zapojit do debat o církevních restitucích
„Otázku částečného majetkového narovnání (takzvaných církevních restitucí) považujeme za uzavřenou. Plně se soustředíme na zajištění našeho pro společnost výhodného samofinancování. O tomto procesu průběžně informujeme veřejnost,“ oznámil mluvčí České biskupské konference (ČBK) František Jemelka.
Devadesátka ČT24 o nových plánech na zdanění náhrad církevních restitucí (zdroj: ČT24)
Do současné právně-politicko-ekonomické debaty na téma zdanění sbor biskupů podle svého generálního sekretáře Stanislava Přibyla již nebude vstupovat, neboť nepřináší žádné nové podněty a argumenty.
„Vše již bylo řečeno a vyargumentováno,“ uvedl Přibyl.
Když vám někdo ukradne tisíc korun, pak se vám vrátí zhruba 300, 400 korun jako příjem a ještě by vám to chtěl někdo zdanit. To je celá logika toho, o čem mluví pan Babiš, komunisté a další, kterým se církevní narovnání nelíbí.
„Se zástupci politických stran, které měly o parametrech částečného majetkového narovnání pochybnosti (ANO a ČSSD), jsme vedli dialog, na jehož konci se ukázalo, že majetkové narovnání je pro stát výhodné,“ doplnil Přibyl. S přijetím zákona o majetkovém vyrovnání se pojí totiž také postupná odluka církve od státu a snižování příspěvku státu na činnost církve až na nulu.
Církve a náboženské společnosti vysvětlily námitky politických stran a politici včetně zástupců ANO a ČSSD v komisi k tomu zřízené je již nerozporovali, připomněla ČBK. Podle Přibyla se nepotvrdily například domněnky o nadhodnocení finanční náhrady a „další často opakované politické argumenty, které jsou užívány při snahách o změny v restitučním procesu“. Závěry komise složené ze zástupců politických stran a církví jsou dostupné na webu ČBK.
Spor o církevní restituce se vleče i mezi politiky samotnými
Zákon o církevních restitucích, který vstoupil v platnost začátkem roku 2013, počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci.
Andrej Babiš se pro zdanění náhrad vyjádřil již dříve jako vicepremiér a ministr financí dosavadní vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Loni prohlásil, že vyčíslení náhrad podle ceny půdy byl podvod. „Ten návrh zdanit to je určitá menší kompenzace toho, co stát musí církvím zaplatit za ten prodražený vymyšlený odhad,“ řekl tehdy. Zdanění, pokud by bylo odsouhlaseno, by se ale netýkalo již vyplacených peněz.
Jednotné stanovisko ke zdanění finanční části restitucí současná vláda nezaujala. Proti se stavěli koaliční lidovci, ale i premiér Sobotka. Zdanění loni navrhl jeho stranický kolega, tehdejší jihočeský hejtman Jiří Zimola. Sobotka označil Zimolův návrh za snahu o nasbírání volebních bodů před krajskými volbami v říjnu 2016. ČSSD měla revizi církevních restitucí ve svém programu pro předchozí sněmovní volby, které vyhrála. Sobotka ale revizi podmiňoval dohodou s církvemi.