Z Česka odcestovala skupina osmi iráckých křesťanů, která dosud pobývala v Brně. Ve čtvrtek odpoledne odletěli z Prahy do Istanbulu, odtamtud zamíří do Iráku. Další iráčtí křesťané, kteří měli do Česka přiletět v rámci programu organizovaného nadačním fondem Generace 21, již nepřicestují. Vláda program zrušila, lidovci však byli proti. Podle vicepremiéra a šéfa KDU-ČSL Pavla Bělobrádka je ale Česko připraveno přijmout z regionu celkem 400 běženců, jak se zavázalo.
Skupinu, která se vrací do Iráku, tvoří dva prarodiče a dvě jejich dcery, z nichž jedna odchází do Iráku s manželem a dvěma dětmi, zatímco druhá cestuje s dítětem. Její manžel se rozhodl zůstat v Brně.
Podle Miroslava Makovičky z nadačního fondu Generace 21, který pobyt Iráčanů v Česku zajišťuje, se lidé představující tři generace jedné rodiny rozhodli k návratu, protože se prarodičům stýskalo po domově.
Vlak, do kterého nastoupili v půl šesté ráno, dojel do Prahy s desetiminutovým zpožděním ve čtvrt na devět. Z nádraží Iráčany odvezl mikrobus na pobočku ministerstva vnitra pro cestovní pasy. Dokumenty, kterými se Iráčané vzdali azylu v České republice, podepsali již ve středu. Odpoledne odletěli z Letiště Václava Havla do Istanbulu.
Z Turecka budou pokračovat do iráckého Erbilu, kde by je měli ubytovat příbuzní. Doufají, že se co nejdříve budou moci vrátit až k Mosulu, odkud pocházejí, ale v roce 2014 ho dobyla radikální organizace Islámský stát.
Stesk hlavním důvodem
Miroslav Makovička zdůraznil, že osmičlenná rodina neodjíždí proto, že by se v Česku cítili špatně. „Setkávali se se vstřícnými lidmi, přátelskými. Neslyšel jsem slovo stížnosti z jejich úst, spíš obavy, jak by to tady zvládali, obavy z jazykové bariéry. Hlavní byl stesk po rodině,“ přiblížil.
Nespokojenost od Iráčanů nezazněla ani při návratu. „Potkala jsem tady velmi laskavé lidi. Děkuji vám. Za všechny děkuji vládě České republiky. Ale doma je doma,“ uvedla jedna z vracejících se žen.
V Brně kromě manžela jedné z žen, které se vracejí, zůstává i dalších patnáct iráckých křesťanů. Městská rada jim přidělila dva byty, z nichž jeden je velkometrážní a najde v něm zázemí osm lidí. Zbylí se rozdělí do dalších dvou bytů – městského a ještě jednoho, který poskytla soukromá osoba. Zatím Iráčané pobývají v hostelu v centru města.
Program přesidlování křesťanů končí
Program, v jehož rámci Iráčané do Česka přicestovali, ale končí. Rozhodla o tom vláda. „Na můj návrh bez náhrady zrušila projekt nadačního fondu Generace 21 na přesídlení 153 Iráčanů. Není možné podporovat projekt, který neplní svůj účel,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) na Twitteru.
Hlasování kabinetu ale nebylo jednoznačné, trojice lidoveckých ministrů byla podle vicepremiéra a šéfa strany Pavla Bělobrádka proti. Chtěli, aby byl projekt pozastaven a vyhodnotilo se, jestli budou z Česka odcházet i další Iráčané. Podle ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) vycházeli lidovci z toho, že uprchlíci byli vystaveni velkým tlakům, že byli vytrženi ze svého prostředí a neunesli to. Připustil také amatérismus ze strany nadačního fondu Generace 21. Nyní tedy lidovci přijali variantu ministra vnitra, že další pomoc bude organizovat stát, například již prověřeným Iráčanům.
Nejen ministr Chovanec, ale i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) však v souvislosti s odjezdem Iráčanů z Okrouhlíku do Německa hovořili o tom, že z České republiky udělali cestovní kancelář, díky níž se uprchlíci budou dostávat do západní Evropy.
Premiér zdůraznil, že Česko je připraveno, pokud má možnost, poskytovat pomoc. A to zejména lidem, kteří jsou ohroženi a o pomoc požádají. Projekt přesidlování ale podle něho přestal být seriózní. „Nejsme od toho, abychom umožňovali přichod do středu Evropy, usnadňovali migrační toky dál do západní Evropy. To nebylo cílem projektu, čili, myslíme si, že je potřeba ho ukončit“.
Bělobrádek: S dalšími běženci budou jednat místo fondu úřady
Generace 21 dosud zajistila ve čtyřech vlnách od ledna příjezd 89 křesťanských uprchlíků z Iráku z plánovaných 153. Část našla zázemí v Okrouhlíku na Jihlavsku, část v Brně a v Praze a někteří v Soběšovicích na Frýdecko-Místecku. Tuto sobotu mělo do ČR přiletět dalších devět iráckých křesťanů. Podle Talafanta se na cestu chystali, měli letenky, odhlásili děti ze školy, prodali část svého majetku a postoupili své bydlení jiným. Fond zvažuje, že by jim nyní poskytl finanční pomoc. Dalších 55 osob mělo dorazit na přelomu května a června.
S těmito Iráčany, kteří už jsou prověřeni, budou nyní namísto nadačního fondu jednat české úřady, uvedl Bělobrádek. Česko je také nadále připraveno z regionu přijmout dohromady 400 běženců, k čemuž se už dříve zavázalo.
Složité jednání s Německem
Do Německa se koncem minulého týdne rozhodlo odjet 25 Iráčanů ubytovaných v Okrouhlíku. Odmítli azyl v Česku, nastoupili do autobusu a vzápětí je po překročení hranic zadržela německá policie. Ve čtvrtek ministerstvo vnitra obdrželo od Německa žádost, aby si je Česko vzalo zpět.
Ministerstvo německou žádost vyhodnotí a do té doby nechce případ komentovat, sdělilo v tiskové zprávě. Očekává se, že se skupina uprchlíků buď vrátí do Iráku, nebo budou moci v Česku znovu požádat o azyl. To ale ministr Chovanec nepředpokládá, když podle něj nechtěli zůstat.
Ministr také podtrhl složitost jednání s německou stranou, protože poslala dokumenty, které jsou z pohledu Česka vadné. „Takže debata, co s těmi lidi, bude pokračovat“. Nyní jsou podle Chovancových informací na území Německa, mají možnost volného pohybu. Jednou z variant je tedy i ta, že budou pokračovat dál a Německo je nebude schopno vrátit, protože je „fyzicky nezajistí,“ řekl ministr. Podotkl také, že i zbylá padesátka uprchlíků vyjadřuje určité pochyby, zda chce v Česku zůstat.
Podle ředitele nadačního fondu Generace 21 Jana Talafanta by opačný postup – tedy azyl v Německu pro skupinu z Okrouhlíku v Německu – mohl znamenat další velkou komplikaci pro celý program péče o křesťanské uprchlíky z iráckých oblastí dobytých Islámským státem.
„Máme signály, že tyto události způsobují velké emoce a otázky. Pokud by Německo těch pětadvacet nevrátilo a nechalo si je, tak i ti, kdo dosud nepřemýšleli o odjezdu do Německa, o tom začnou přemýšlet,“ varoval dříve Talafant.
Fond se nadále bude starat o křesťanské uprchlíky, kteří jsou již v Česku.
Ministr vnitra očekává návrat 25 lidí z Německa a také předpokládá, že krátce poté Iráčané odletí domů. „Vzhledem k tomu, že se rozhodli Českou republiku opustit, nepředpokládám, že by tu chtěli zůstat. Jediná cesta, která je, je cesta do Iráku. Přišli z oblasti Kurdistánu, který bezpečný je a kam se normálně vrací,“ podotkl Chovanec.
Zatímco rodina, která se vrací z Brna, platí dopravu sama, případné vyhoštění větší skupiny by bylo na náklady státu. Generace 21 ovšem dala najevo, že by se na návratu Iráčanů také podílela.
První místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek v pořadu Interview ČT24 řekl, že mu vadí nesolidárnost jedněch iráckých rodin k těm dalším, které by si možnosti být v Česku vážily více, protože by ji víc potřebovaly. Poslanec respektuje, že vláda je připravena pomáhat, byť ne v této formě, například těm, kteří prověrku již mají.
„Ale já bych se strašně obával, aby se z tohoto částečného neúspěchu stalo alibi pro to, že nebudeme pomáhat vůbec,“ řekl Ženíšek.
Rozumek: Budeme integrovat nové přesídlence
Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek se domnívá, že na hodnocení této speciální akce je ještě brzo. Věří, že ve spolupráci státu s různými profesionálními mezinárodními organizacemi nebo nevládními organizacemi bude možné provést příště lepší výběr přesidlovaných uprchlíků.
Připomněl příklady z minulosti - u skupin uprchlíků z Barmy či Uzbekistánu - kdy došlo v Česku k intenzivní integraci, která proběhla dobře. A to i v malých městech.
Rozumek si proto myslí, že nějaký způsob relokace nebo přesidlování, které bude organizované a legální, do České republiky určitě dorazí také. „A budeme dříve nebo později integrovat nové přesídlence,“ dodal.
