Praha - Ministři schválili dlouho očekávaný zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Na návrhu se shodli zástupci vlády a církví na konci loňského roku. Stát by měl vrátit třetinu majetku, zbytek církvím proplatí v příštích 60 letech, i s úroky to je 270 miliard korun.
Návrh zákona kombinuje finanční náhradu za nevydaný majetek a naturální restituce. Dlouho očekávaná předloha je podle koaličního kabinetu snahou napravit některé majetkové křivdy, které církvím a náboženským společnostem způsobil komunistický režim.
Pokud by s předlohou souhlasil parlament a prezident, církevním řádům by stát vrátil třetinu majetku, dvě třetiny má tvořit finanční náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. Včetně úroků by tak církvím stát zaplatil dohromady asi 270 miliard korun. Zákon má začít platit od roku 2009.
Návrh předpokládá, že po dobu dvaceti let bude dobíhat současný model financování církví, ale tak, že vyplácená částka bude každoročně o pět procent nižší. Toto přechodné období má umožnit církvím přizpůsobit se nové ekonomické situaci.
Církvím má připadnout zpět pouze majetek v držení státu a státních organizací, nikoliv obcí, krajů nebo soukromých osob. Církve se dohodly, že finanční náhradu si rozdělí tak, že 83 procent připadne římskokatolické církvi, zbytek ostatním církvím a náboženským společnostem.
Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) věří, že vyrovnání s církvemi podpoří i část opozice. Zákon ale naráží na odpor některých poslanců vládní ODS, kterým připadá konečná suma příliš vysoká. Je proto možné, že navrhnou určité změny.
Ministr Jehlička je přesvědčen o tom, že stát zákonem dlouhodobě ušetří. Suma, kterou by v příštích desítkách let církvím především na platy duchovních dával, by totiž podle něj stále rostla. V posledních letech činí přibližně miliardu, počet duchovních roste a předpokládá se další nárůst stejně jako nárůst počtu registrovaných církví.
Jehlička také již dříve stejně jako další lidovci odmítli úvahy, že by KDU-ČSL vyměnila podporu Václavu Klausovi v nadcházející prezidentské volbě za prosazení zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Podle Jehličky je jen souhrou okolností, že o návrhu zákona se rozhoduje v období před volbou hlavy státu. Stejně se v studiu Dobrého rána vyjádřil i kardinál Vlk.
Kardinál Miloslav Vlk, který byl hostem studia Dobrého rána, připomněl, že na vzniku dnes projednávaného návrhu má svůj podíl i katolická církev, neboť udělala historický krok - zřekla se svého majetku. „Vyrovnání bude adekvátní částka za majetek, kterého se zřekneme, a z tohoto majetku bude zapotřebí nejen hradit provoz, ale především investovat, abychom si během určitých let vytvořili svůj samostatný ekonomický finanční model, abychom mohli financovat sami sebe a nebyli odkázáni na podporu státu“, přiblížil Vlk způsob, jakým hodlá církev naložit s finančním vyrovnáním.
Vlk zároveň odmítl propojení mezi katolickou církví a KDU-ČSL. Kardinál je zastáncem teorie, podle níž by se církev neměla spojovat s žádnou politickou stranou. Takové spojenectví není podle něj pro církve prospěšné, protože případné politické aféry bývají spojovány s církvemi.
