Praha - Zadávání veřejných zakázek v České republice je v porovnání se zeměmi Evropské unie méně otevřené. Úřady a instituce velmi často používají omezená nebo zrychlená zadávací řízení, vyplynulo to z analýzy občanského sdružení Oživení a institutu CERGE-EI. Podle ní zadavatelé manipulují s předpokládanými cenami zakázek, aby se vešli pod zákonné cenové limity, a vytvářejí tak prostor pro korupci. Novela, kterou připravuje ministerstvo pro místní rozvoj, by měla dosavadní praktiky zpřísnit.
U zakázek na stavební práce mohou úředníci využít zjednodušeného řízení, pokud předpokládaná cena nepřesáhne 20 milionů korun. V takovém případě stačí, když písemně vyzvou nejméně pět uchazečů, a nemusí zájemcům zakázku veřejně oznámit. „Zadavatelé se proto snaží dostat pod limit, jak je to jen možné,“ řekl Filip Pertold z CERGE-EI. Podle výzkumu zadaly úřady a instituce v období od července 2006 do konce roku 2010 přes 800 stavebních zakázek za odhadovanou cenu těsně pod 20 milionů, těsně nad ní pak kolem stovky.
Při vyhlášení řízení nad dvacetimilionový limit přitom roste počet nabídek, a tím i pravděpodobnost, že konečná cena bude výhodnější. U zakázek s odhadovanou cenou těsně pod 20 milionů se pak podle Pertolda výsledná částka většinou rovná částce předpokládané. „Je to velmi nepřirozené, protože při konkurenci mezi nabízejícími by měla cena klesnout,“ uvedl. Daňoví poplatníci tak podle něj doplácejí na nízký počet soutěžících.
„Při účasti více než 25 uchazečů může být dosaženo úspory až 16 procent oproti stavu, kdy je zakázka zadána bez soutěže,“ doplnil Martin Kameník z Oživení. Podle něj zadali úředníci v loňském roce otevřeným řízením pouze 36 procent veřejných zakázek. Kromě zjednodušeného podlimitního řízení pak využili například možnosti omezit počet dodavatelů pomocí kvalifikačních předpokladů nebo zkrácení lhůt.
V zemích Evropské unie naopak podle Kameníka převažuje používání otevřených řízení, v roce 2008 tvořila 73,4 procenta ze všech soutěží. ČR pak patří mezi státy, které omezená a zrychlená řízení používají nejvíc. Před třemi lety se umístila na pátém místě za Litvou, Slovenskem, Maďarskem a Polskem.
K větší transparentnosti veřejných zakázek by podle Kameníka měla napomoci novela zákona připravovaná ministerstvem pro místní rozvoj. Na jejím základě budou muset zadavatelé zveřejňovat více informací, nebudou se moci tak často zkracovat či prodlužovat lhůty soutěže. Limit, pod kterým bude možné požít zjednodušené řízení, se má u stavebních prací snížit na deset milionů korun. Odborníci mají k novele i výhrady - návrh totiž úplně zakazuje poskytovat informace o jednotlivých nabídkách a o jejich hodnocení. Nebude tak třeba možné se dozvědět, jestli v soutěži zvítězila skutečně ta firma, která nabídla nejlepší podmínky.
