Ve svátek přibylo čtrnáct tisíc nakažených, Válek je pro PCR testování a očkování posilující dávkou

Události: Vývoj pandemie v Česku (zdroj: ČT24)

Za středu testy v Česku odhalily dalších 14 119 případů covidu. Je to sice zhruba o osm tisíc méně než v rekordní úterý, ale víc než minulou středu i toto pondělí. Středa přitom byla svátečním dnem. AntiCovid tým pětikoalice jednal s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Kandidát na vedení tohoto resortu Vlastimil Válek (TOP 09) podporuje testování PCR metodou, jeho znovuzavedení ve firmách i větší podporu očkování posilující dávkou.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

V úterý přibylo v Česku 22 511 případů nemoci covid-19, nejvíc za jediný den za celou dobu epidemie v zemi a zhruba o čtvrtinu víc, než byl dosavadní rekord z letošního 6. ledna. Středeční údaj je sice výrazně nižší, ale o volných dnech se méně testuje. I tak přibylo přes 14 tisíc nakažených, což je asi o šest set víc než před týdnem a o dva a půl tisíce víc než v pondělí. Z celkového počtu 14 119 pozitivních testů byla víc než tisícovka zjištěna u rizikové skupiny lidí starších 65 let.

V nemocnicích je podle aktuálních údajů 4440 lidí s koronavirem, asi o sedm set víc než předešlou středu. Oproti začátku tohoto týdne hospitalizovaných mírně ubylo. V těžkém stavu je nyní 15 procent covidových pacientů, konkrétně 663.

Denní nárůsty počtu nákaz v Česku stoupají zhruba od začátku září, poslední měsíc rostou velmi prudce. V polovině října se ještě pohybovaly kolem patnácti set nově nakažených za den, na začátku listopadu už činily skoro deset tisíc denně a tento týden překonaly hranici 22 tisíc.

Dál roste i takzvané incidenční číslo, tedy počet nově nakažených za uplynulých sedm dní na sto tisíc obyvatel. Ke čtvrtku stouplo z 813 na 819 případů, přičemž ještě před týdnem se toto číslo pohybovalo pod 600 případy. Mezi kraji jsou ale značné rozdíly. Nejvíc se nákaza šíří na Moravě. V Olomouckém kraji připadá 1241 případů za týden na sto tisíc obyvatel, přes tisícovku je také v Jihomoravském a Zlínském kraji. Nejnižší je číslo nadále v Karlovarském kraji, činí 288.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška epidemie dál zrychluje a nelze přesně říci, kdy nastane absolutní vrchol a kdy se epidemie vyčerpá. Do konce roku ale určitě začne brzdit nebo i klesat, řekl Dušek Radiožurnálu. Klíčové bude, až se začne v mezitýdenním srovnání snižovat pozitivita testů, zejména u diagnostických a epidemiologických. U takzvané diagnostické a klinické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, je podle průměru za poslední týden pozitivní každý třetí vzorek.

Vláda v demisi ve čtvrtek schválila nová opatření. Při vstupu do restaurací, na hromadné akce a do provozoven služeb bude od 22. listopadu platit povinnost prokázat se očkováním nebo certifikátem o prodělání nemoci. Testy se již uznávat nebudou. Vláda také obnoví povinné testování neočkovaných ve firmách.

Válek je pro plošné PCR testy a posilující dávku očkování

Válek na čtvrteční tiskové konferenci po jednání AntiCovid týmu pětikoalice s Vojtěchem uvedl, že pokud má člověk negativní PCR test, neznamená to, že se nemůže nakazit. „Znamená to, že zhruba 72 hodin je malé riziko, že by nakazil okolí, byť by byl pak sám nakažen,“ řekl Válek.

Podle něj mají antigenní testy smysl tehdy, pokud se provede odběr, ale člověk pak nejde do prostředí, kde se může nakazit. Válek řekl, že je možné používat kvalitní antigenní testy nejlépe opakovaně, ale s platností například na dva dny, není možné, aby platily týden. U samotestů Válek uvedl, že u nich existuje falešná pozitivita, ale také falešná negativita, přičemž tito nakažení lidé pak mohou jít mezi ostatní a myslí si, že nejsou nakažení.

Jednání o protiepidemických opatřeních (zdroj: ČT24)

Zároveň vyzval, že je potřeba, aby starší lidé a rizikové skupiny dostali třetí dávku vakcíny. „Je to naprosto zásadní. Pokud má druhou dávku 1,5 milionu lidí, měli by mít třetí dávku, ale je jich zatím 400 tisíc. Tak bychom se měli soustředit především na ně, na ty, kdo leží na jednotkách intenzivní péče, jsou to právě ti senioři a ti z rizikových skupin,“ řekl Válek. Dodal, že by měla být cílená kampaň na očkování třetí dávkou. „Nechtěl bych, aby existoval senior, který má zájem dostat třetí dávku a který ji nedostal, skončil na JIP nebo umřel.“

Vyzval také k tomu, aby se ve všech uzavřených prostorách používaly respirátory typu FFP2, protože to podle něj může pomoct snížit riziko šíření nákazy. Válek si také myslí, že je potřeba dávat společnost dohromady, ne ji rozdělovat. 

Vojáci míří do dalších nemocnic

Kvůli skokově rostoucímu počtu nakažených podle ministerstva zdravotnictví i odborníků hrozí, že pacienti s covidem znovu zahltí jednotky intenzivní péče a kapacity nebudou stačit na péči o akutní pacienty. Na začátku října bylo ještě hospitalizovaných kolem 250. Na začátku listopadu to bylo už přes dva tisíce a za první polovinu tohoto měsíce se jejich počet víc než zdvojnásobil.

Naposledy byly tak vysoké počty lidí s covidem-19 v nemocnicích v polovině letošního dubna. Tehdy ale bylo víc lidí ve vážném stavu, až kolem tisícovky, zatímco v těchto dnech má těžký průběh covidu okolo 660 pacientů. Ke čtvrtečnímu ránu bylo v nemocnicích volných podle údajů ministerstva zdravotnictví 21 procent lůžek s umělou plicní ventilací a 24 procent standardních lůžek s kyslíkem.

Armáda ke čtvrtku pomáhá kvůli koronavirové pandemii v osmnácti nemocnicích a sociálních zařízeních, do pondělí nastoupí do dalších patnácti. Eviduje zároveň desítky žádostí o výpomoc, oznámila mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. Vojáci pomáhají také s trasováním nakažených nebo se podílejí na testování.

Osm vojáků dorazí do brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny, zdravotnické zařízení jich ale požadovalo šestnáct. V Jihomoravském kraji by vojáci měli začít pomáhat také nemocnicím v Břeclavi a Kyjově. Deset vojáků vypomůže i havlíčkobrodské nemocnici. 

V břeclavské nemocnici začali 18. listopadu 2021 pomáhat vojáci s pacienty s nemocí covid-19
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Ve svatoanenské nemocnici nastoupí vojáci na anesteziologicko-resuscitační kliniku do směnného provozu. Budou vykonávat pomocné práce, především ty fyzicky nejnáročnější. „Jedná se například o pomoc při polohování pacientů, zvláště uložení pacienta do pronační polohy, tedy na břiše. Pokud je pacient navíc na přístroji ECMO, je polohování obzvláště složité a těžké,“ popisuje vrchní sestra kliniky Renata Vyhlídalová. Vojáci budou podle situace pomáhat i při převážení pacientů na vyšetření, při příjmu materiálu na pracoviště a podobně.

V nemocnici mají vojáci být dva týdny. „Vedení žádá o prodloužení této lhůty nebo zaslání dalšího týmu. Stále také jednáme s hasiči a policií. Pokud se vše povede domluvit, měli by jejich příslušníci nastoupit na další covidová oddělení,“ přibližuje Lipovská. Na jaře bylo v nemocnici deset vojáků, deset hasičů a deset policistů. Cílem nemocnice je dostat se na stejný počet.

Hygienici mají problémy s trasováním

Testování ve školách odhalilo několik set nakažených pedagogů, skoro dva tisíce tříd základních nebo středních škol je v karanténě. Tato čísla přitom vychází jen z pěti krajů, jejichž hygienické stanice poskytly České televizi přehled o situaci. Dalších devět regionů data s odvoláním na velkou vytíženost neuvedlo.

„Pokud se podaří podchytit ta ohniska, tak tím můžeme prodloužit dobu, dokud budeme ve škole,“ obhajuje testování prezident Asociace ředitelů ZŠ Luboš Zajíc. Do škol míří skoro dva miliony testovacích sad na 22. a 29. listopadu.

Hygienici mají problém stíhat trasování nemocných. Například hygienická stanice Jihočeského kraje musí obvolat více než tisícovku lidí denně. Pomáhají jim s tím hasiči, zaměstnanci úřadů nebo armáda. Přesto stihnou vytrasovat zhruba jen sedmdesát procent případů.

„I centrální a externí call centrum z Prahy vypomáhá, nicméně abychom všechno vyřešili do čtyřiadvaceti hodin, to je nad lidské síly,“ stěžuje si ředitelka jihočeské hygieny Květoslava Kotrbová.

Podle ministra zdravotnictví v demisi Vojtěcha trasování zpomalují samotní pozitivně testovaní, kteří neberou telefony. „Chtěl bych poprosit všechny, aby v tomto byli maximálně kooperativní a spolupracovali,“ vyzývá. Hygieny zahlcují také e-maily zasílané s tímto cílem. Asociace krajů doporučuje hygienikům tyto zprávy ignorovat.

Situace se může zhoršit, všichni by se měli naočkovat

Politici i odborníci ale varují, že situace se může zhoršit a apelují na občany, aby se ti, co tak dosud neučinili, nechali očkovat. V nemocnicích a na jednotkách intenzivní péče totiž končí zejména neočkovaní. Očkování chrání před těžkým průběhem nemoci a významně snižuje riziko úmrtí.

Ve středu zdravotníci aplikovali přes devět tisíc dávek, podobně se očkuje o nedělích. Z toho přišlo bezmála čtyři tisíce lidí pro posilující dávku. Celkem ministerstvo eviduje víc než 560 tisíc podaných posilujících dávek, které zvyšují imunitu vůči nemoci. Znamená to, že o ně projevila zájem necelá polovina těch, kteří na ni půl roku po ukončené vakcinaci mají nárok. Celkem bylo v Česku podáno od loňského začátku očkování na konci prosince zhruba 12,9 milionu dávek vakcín a plně naočkováno je zhruba 6,2 milionu lidí.

Za celou dobu epidemie se v Česku prokazatelně nakazilo koronavirem víc než 1,94 milionu obyvatel. Většina se vyléčila a 31 769 dosud s nákazou zemřelo. Denní počty obětí v poslední době značně rostou. V pondělí zemřelo podle aktualizovaných údajů ministerstva 87 lidí s covidem, což byl nejvyšší denní počet zemřelých od poloviny dubna. Podobné množství lidí zemřelo za celý červenec, srpen a září dohromady. 

Zatímco v rekordní úterý provedly laboratoře dohromady přes 122 tisíc testů na koronavirus, ve středu jich bylo o něco víc než 73 tisíc, z toho skoro 53 tisíc provedených přesnější PCR metodou. Jedním ze sledovaných ukazatelů při hodnocení epidemie je rostoucí pozitivita testů, která v těchto dnech dosahuje nejvyšších hodnot od letošní zimy. U nejvyužívanějších preventivních a plošných testů je pozitivní už každý desátý vzorek. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé kvůli kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních stoupl za týden ze 14 na téměř 19 procent. Podíl pozitivních u takzvané diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, se zvýšil ze 33 na víc než 46 procent.