Ve čtvrtek přibylo 8419 nakažených. Ze Švédska, Švýcarska či Kypru bude pro neočkované těžší návrat

Testy za čtvrtek v Česku odhalily 8419 nových případů nákazy covid-19. Hospitalizovaných je 2489, nejvíc za poslední půlrok. Některé nemocnice proto omezují standardní péči. Oproti minulému čtvrtku přibyly více než čtyři tisíce nemocných. Zároveň jde o nižší přírůstek než v minulých dvou dnech. Vláda v souvislosti s vývojem pandemie zrušila platnost antigenních testů pro vstup na hromadné akce. Ze Švédska, Švýcarska, Kypru a San Marina se od pondělí také ztíží neočkovaným lidem návrat do České republiky.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

Čtvrteční přírůstek je třetí nejvyšší za den od konce března. Průměrná týdenní incidence vzrostla na 458 potvrzených případů na sto tisíc lidí. V porovnání se středou stouplo incidenční číslo o devětatřicet. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Nejhorší je epidemická situace na severu Moravy a ve Slezsku. V Olomouckém kraji bylo za poslední týden diagnostikováno 719 případů na sto tisíc obyvatel, v sousedním Moravskoslezském kraji jich bylo 641.

Nejlépe je na tom Karlovarský kraj, kde incidenční číslo dosáhlo 144 případů na sto tisíc obyvatel za sedm dní.

Zhoršují se i statistiky úmrtí lidí s covidem-19. Ve středu jich zemřelo čtyřicet, což je nejvíc za jediný den od 6. května. Za prvních pět listopadových dní nemoci podlehlo 131 lidí, což je v průměru téměř třiatřicet denně. Říjnový denní průměr byl 10,5 zesnulých.

Výrazně vrostl počet úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19 v Moravskoslezském kraji. Za týden v kraji přibylo třiapadesát zemřelých. Od začátku pandemie zemřelo v Česku 30 938 lidí.

Nemocnice omezují péči

Nemocniční péči vyžaduje téměř dva a půl tisíce pacientů s prokázaným onemocněním covid-19. Stav 319 z nich lékaři hodnotí jako těžký. Počet hospitalizovaných překonal stav z počátku letošního května. Za poslední týden stoupl tento počet o tisíc sto lidí.

V nemocnicích Moravskoslezského kraje leží 552 nemocných. Ještě před týdnem jich bylo zhruba tři sta. Městská nemocnice Ostrava, krajská nemocnice ve Frýdku-Místku nebo Nemocnice Agel Ostrava-Vítkovice proto v tomto týdnu ohlásily, že kvůli vysokému počtu hospitalizovaných s koronavirem budou muset omezovat plánované operace. Důvodem je nedostatek personálu.

Péči budou omezovat také nemocnice v jiných krajích. Plánované výkony omezí třeba nemocnice v Novém Městě na Moravě. „Zatím nijak výrazně, ale část plánovaných ortopedických výkonů bude už omezeno,“ oznámil náměstek hejtmana Vysočiny Vladimír Novotný.

Omezení provozu kvůli nárůstu počtu pacientů s covidem oznámila také Dětská nemocnice FN Brno. Její lékaři a sestry totiž začnou pomáhat ve Fakultní nemocnici v Bohunicích.

Vláda změnila pravidla hromadných akcí

Vláda v pátek schválila změnu pravidel pro pořádání akcí nad tisíc osob. Od pondělí 22. listopadu se návštěvníci hromadných akcích musí prokazovat pouze negativním PCR testem, očkováním a certifikátem o prodělání nemoci. Antigenní testy se nově nebudou uznávat.

Nahrávám video
Brífink po jednání vlády
Zdroj: ČT24

Nová opatření se dotknou také lyžařských středisek. Při nákupu skipasů se lidé budou muset prokázat dokladem o bezinfekčnosti na koronavirus. V uzavřených kabinách lanovek bude nutná ochrana dýchacích cest. 

Česká vláda daruje Lotyšsku, kde se pandemie zhoršuje, desítky plicních ventilátorů s příslušenstvím v hodnotě 8,6 milionu korun. Pomoc, o kterou Lotyši požádali v souvislosti s koronavirovou epidemií, schválila vláda na pátečním zasedání.

Zájem o vakcínu je stále velký

Zdravotníci ve čtvrtek aplikovali 46 873 dávek očkování proti covidu. Jedná se o druhý nejvyšší počet od konce srpna. Očkovací rekord od konce léta padl ve středu, kdy bylo podáno 47 622 dávek.

Od začátku vakcinace bylo v Česku spotřebováno 12,4 milionu dávek. Ukončené očkování má přes šest milionů lidí.

Laboratoře ve čtvrtek provedly 79 600 testů na covid, to bylo zhruba o šest tisíc více než minulý čtvrtek, kdy byl státní svátek. Pozitivita preventivních testů dosahuje 3,7 procenta vzorků. V případě testování lidí na základě kontaktu s nakaženým, stoupl podíl pozitivních na třináct procent. Pozitivita testů lidí vykazujících příznaky dosáhla 28,8 procent.

Česko je v přepočtu na obyvatele dvanáctou nejhorší zemí v EU v šíření koronaviru za poslední dva týdny. Před týdnem bylo patnácté. ČR stoupá i v žebříčku počtu zemřelých s covidem-19. Nejhorší je situace v Lotyšsku, kde hygienici napočítali 1757 případů na sto tisíc obyvatel za sedm dní. Situace je špatná také v Litvě a Estonsku.

Pro neočkované bude těžší návrat ze Švédska či Švýcarska

K územím s nízkým rizikem nákazy budou v Evropě od pondělí na takzvané mapě cestovatele patřit Malta, Španělsko, Vatikán a Kanárské a Baleárské ostrovy. Z mimoevropských zemí pak Argentina, Austrálie, Bahrajn, Hongkong, Chile, Jižní Korea, Jordánsko, Kanada, Katar, Kolumbie, Kuvajt, Macao, Namibie, Nový Zéland, Peru, Rwanda, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Tchaj-wan a Uruguay.

V oranžové kategorii budou Andorra, Francie, Itálie, Monako, Portugalsko a Azorské ostrovy a Madeira.

U zeleně a oranžově označených zemí musí cestující vyplnit příjezdový formulář a být testován před vstupem do ČR nebo nejpozději pět dnů po příjezdu absolvovat antigenní nebo PCR test.

Mezi červená území s vysokým rizikem nákazy budou patřit Dánsko, Finsko, Island, Kypr, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Řecko, San Marino, Švédsko a Švýcarsko.

Do tmavě červené kategorie značící velmi vysokou míru rizika budou nově náležet Belgie a Rakousko, připojí se tak k Bulharsku, Estonsku, Chorvatsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku a ostatním třetím zemím mimo EU.

Při návratu ze země s vysokou nebo velmi vysokou mírou rizika je povinný PCR test v Česku nejdříve pátý, ale nejpozději 14. den po příjezdu. Nově už nemusí dotyčná osoba být v samoizolaci, mimo domov ale musí nosit respirátor do obdržení výsledku testu. Před návratem se test vyžaduje pouze v případě, že člověk použije veřejnou dopravu. Také zde platí povinnost před příjezdem vyplnit příjezdový formulář.

Podmínky při návratu se netýkají osob, které mají dva týdny ukončené očkování nebo v posledních 180 dnech prodělaly onemocnění covid-19. Zůstává ale povinnost vyplnit příjezdový formulář.

Česko uznává očkování občanům třetích zemí, kteří mají dokončenou vakcinaci z mimounijní země látkou schválenou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), nebo jí odpovídající vakcínou, kterou schválila Světová zdravotnická organizace (WHO) pro nouzové použití. Tyto osoby musejí mít vystavený ověřitelný certifikát, který je zveřejněn v seznamu certifikátů na webu ministerstva. Může jít také o očkování ze zemí, pro které byl uzavřen implementační akt a vydávají certifikát podle evropského nařízení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...