Brno - Politici v posledních letech víc slyší na legislativní doporučení veřejného ochránce práv, chválí si ombudsmanka Anna Šabatová. U zákonodárců uspěla během dvou let se dvěma třetinami doporučení - změny se buď připravují, nebo už jsou hotové. Naopak její předchůdce Pavel Varvařovský z úřadu odcházel s konstatováním, že jeho podněty nemají přiměřenou odezvu.
Varvařovský versus poslanci 1:10, Šabatová to má naopak
„Před rokem jsem konstatovala, že můj předchůdce předložil za rok 2012 jedenáct doporučení a po roce jich deset nebylo realizováno. Teď z nich zbývá neřešeno pouze jedno, což vnímám jako výrazný pozitivní posun,“ uvedla ombudsmanka Anna Šabatová. Sama Šabatová předloni poslala na Hradčany deset doporučení, nevyslyšena zůstávají pouze dvě.
Vyřešit by se tak měl například problém s fotovoltaickými elektrárnami na domech. Licence k provozu malé výrobny elektřiny řadí majitele k samostatně výdělečně činným osobám, takže nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti a dávky. A to i přesto, že si vyrábějí elektřinu jen pro vlastní potřebu a žádný výdělek z ní nemají. Sněmovna už kvůli tomu projednává změnu energetického zákona, pro nejmenší elektrárny nově nebude licence nutná.
8 minut
Ombudsmanka Anna Šabatová bilancuje
Ani Šabatová ale neuspěla se vším, zatím neprosadila například právo kolizního opatrovníka nahlížet do spisové dokumentace vedené o nezletilém dítěti. „Bývá to nejčastěji advokát či jiná osoba, která má hájit práva dítěte, což ale nemůže, protože je mu odepřeno právo seznámit se s informacemi, které o dítěti a jeho rodině shromažďuje orgán sociálně-právní ochrany dětí,“ řekla Šabatová.
Stejně tak se Šabatové nelíbí omezení zdravotně postižených v zákoně o vojácích z povolání. „Lidé se zdravotním postižením, které jim ve skutečnosti nebrání ve výkonu služby, přicházejí o své zaměstnání. V armádě jsou i profese, kde určité postižení není na překážku,“ řekla Šabatová.
K lepšímu přijetí návrhů mohla podle Šabatové přispět změna vlády a nástup nové veřejné ochránkyně práv, ale také další faktory. V některých sporných záležitostech pomohly soudy, jindy přispěl ke změně tlak občanské veřejnosti a médií, popsala Šabatová. Do budoucna by se mohly pravomoci ochránce ještě rozšířit, návrh vládní novely nyní leží v Poslanecké sněmovně.
Čím se ombudsman zabývá?
Působnost ombudsmana upravuje Zákon o veřejném ochránci práv. Podle něj je oprávněn zabývat se stížnostmi na jednání úřadů a ministerstev, policie, armády, vězeňské služby, České národní banky, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, zdravotních pojišťoven, orgánů soudu a státního zastupitelství (v tomto případě ale nesmí řešit samotné rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jde spíš o průtahy v řízení).
Ombudsman se naopak nesmí plést do působnosti parlamentu, prezidenta republiky a vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu, zpravodajských služeb a orgánů činných v trestním řízení.
Ochránce může vést nezávislá šetření, a to i z vlastní iniciativy, ale nemůže nahrazovat činnost orgánů státní správy a nemůže rušit nebo měnit jejich rozhodnutí. Při zjištění pochybení však může od úřadů či institucí požadovat, aby zjednaly nápravu.
