V pražských Malešicích na konci května vznikne další stanové městečko pro utečence z Ukrajiny. Domluvil se na tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti). Vicepremiér avizoval, že na hlavním nádraží vznikne informační místo pro uprchlíky. Hřib zdůraznil nutnost ulevit přetíženým místům a pomoci obcím, do nichž by byli běženci relokováni. Vláda zvažuje, že by běžence mohla motivovat k odchodu do méně vytížených regionů finančně.
V Praze vznikne další stanový tábor pro uprchlíky. Vláda hledá způsob, jak je přilákat do jiných regionů
Ministra vnitra Rakušan po jednání o přerozdělování uprchlíků (zdroj: ČT24)
Hřib ČT potvrdil, že se s Rakušanem domluvili na tom, že od 31. května vznikne v pražských Malešicích další stanové městečko pro utečence z Ukrajiny. Jeden takový tábor už stojí v pražské Troji, ten nový by měl mít kapacitu 150 lidí. Tedy stejnou, jako stanové městečko v Troji.
Ministr vnitra na odpoledním brífinku upřesnil, že tábor v Malešicích má primárně sloužit těm, kteří do Česka přicestovali, ale zároveň nemají nárok na dočasnou ochranu. Jde podle něj především o příchozí s maďarskými doklady. Ti v novém stanovém městečku najdou nocleh a dostanou základní stravu, zároveň na místě budou působit i zástupci romských organizací, kteří dotyčným lidem vysvětlí, jakou mají perspektivu, kdyby v Česku zůstali. A budou je informovat o tom, že se mohou bezplatně vlakem dostat do Maďarska.
Mluvčí pražských hasičů Martin Kavka řekl v 90' ČT24, že v nynějším táboře v Troji se počet ubytovaných pohybuje mezi devadesáti a sto padesáti, převažují větší rodiny o dvaceti nebo pětadvaceti členech, kteří mohou bydlet společně ve velkém stanu. Kavka ujistil, že lidé ve stanech nezůstávají dlouho.
„Prověřování dvojího občanství se velmi zrychlilo. Z maďarské strany už to trvá 20 až 24 hodin. To znamená, že se počty mění,“ řekl.
Události: Česko jako cílová země pro uprchlíky z Ukrajiny (zdroj: ČT24)
Novinky na pražském hlavním nádraží
Rakušan rovněž uvedl, že v nejbližších hodinách se na pražském hlavním nádraží otevře přepážka, kde uprchlíci získají informace o možnostech a podmínkách pobytu v České republice. Informační letáky tu budou k dispozici i v maďarštině a bude v nich uvedeno, že pokud mají uprchlíci maďarský pas, nemají už nárok na dočasnou ochranu v Česku.
„Na tomto frontdesku bude i pracovník OSPOD (Orgánu sociálně-právní ochrany dětí), aby se nestávalo, že děti spí na hlavním nádraží na zemi nebo přebývají před budovou. Bude zde i hasič, policista bez uniformy či zástupce romské organizace,“ vyjmenoval Rakušan. Věří, že tento krok spolu s novým stanovým táborem situaci na pražském hlavním nádraží výrazně zlepší.
Primátor Hřib zdůraznil, že věří, že situaci na nádraží se brzy podaří vyřešit. Již nyní se počty lidí, kteří ve Fantově budově zůstávají, snižují. „Je to trend, který, doufám, vydrží,“ podotkl. Upozornil však, že situace na nádraží není to, co Prahu trápí především, týká se podle Hřiba asi půl procenta celkového počtu uprchlíků.
Vláda slibuje finanční motivaci uprchlíkům i samosprávě
Hřib uvedl, že mu jde hlavně o to, aby se stát postaral o zbylých 99,5 procenta a zajistil, že všichni neskončí v Praze. V důsledku počtu uprchlíků ve městě podle něj například dál zdražují energie, a tím stoupají již tak vysoké náklady na bydlení. Vláda dala najevo, že hledá způsob, jak motivovat uprchlíky, aby se nesjížděli jen do Prahy. „Prověřujeme legislativní možnost nějaké finanční motivace. Dalším druhem může být finanční motivace pro kraje, města, obce, které poskytují ubytování ve větším rozsahu,“ uvedl Vít Rakušan.
První krokem by měla být bezplatná jízdenka pro lidi, kteří se rozhodnou ubytovat v jiné části Česka než v Praze. „Výdej jízdenek bude organizován prostřednictvím osob, které určí Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Praze, a tyto osoby budou vybaveny speciálním průkazem, který je bude opravňovat k vyzvednutí daného počtu jízdenek pro tyto lidi, kteří o ně zažádají,“ předeslal Rakušan. Jízdenky bude financovat ministerstvo dopravy. Každý kraj by podle Rakušana také měl vygenerovat 30 až 50 míst pro nouzové ubytování lidí, které nebude možné umístit v Praze.
90' ČT24: Uprchlíci v Česku – stát mapuje situaci (zdroj: ČT24)
Rakušanův mluvčí Jakub Veinlich potvrdil, že se relokace uprchlíků z přetížených míst do oblastí s volnější kapacitou řešila, je podle něj ale třeba prozkoumat, zda je navrhované řešení v souladu se zákonem. Na jednání k návrhu nebylo přijato žádné usnesení, upozornil.
Pražský primátor si ovšem myslí, že by bylo možné uprchlíkům, kteří přijedou do přelidněných míst, zkrátka nedat nic nebo je podpořit méně. „Mělo by být ukončeno dotování setrvávání uprchlíků v místech, která jsou přeplněná,“ míní. Peníze by naopak měly dostat kraje, obce či města, kam uprchlíci zamíří místo Prahy.
„Nezaznělo, že by někdo odmítal uprchlíky, když má v kraji kapacitu. Ale myslím, že z té diskuse jasně vyplynulo, že to musí být řízené, že je nutné, aby se stát bavil s představiteli měst a obcí v místech, kam by přesun měl probíhat. Je podle mě nutné, aby obce dostaly peníze na zvládnutí příchodu uprchlíků,“ tlumočil Hřib, co se dělo při diskusi hejtmanů s Rakušanem. Primátor doplnil, že magistrát už finance pražským městským částem poslal.
Jak ale ukazuje zkušenost, v Praze končí i lidé, kteří původně chtěli jinam. Anna Rybalčenková, která na Ukrajině vlastnila firmu zajišťující internet v Záporožské oblasti, původně jela do Liberce, kde měla mít práci. Jenomže místo pro ni nezbylo, a tak zamířila do Prahy. „Je to místo s více příležitostmi. Větší město znamená víc možností,“ míní. V Praze zůstala, i když práci nenašla ani v metropoli a živí se brigádami v restauracích či úklidových firmách.
Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) v Událostech, komentářích řekla, že se účastníci úterního jednání s Rakušanem shodli, že relokace nelze dělat příkazem, nýbrž je třeba pozitivní motivace. Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) by považoval za vhodné masivní kampaní informovat uprchlíky o volných kapacitách v regionech.
Přemístění většího počtu běženců do Ústeckého kraje by podle Schillera znamenalo pro region problém, a to zejména personální. Dodal ale, že jiná situace by nastala v případě, kdyby tito uprchlíci chtěli v regionu zůstat a aktivně se snažili o začlenění, neboť v takovém případě by vyžadovali menší péči.
Schiller kritizoval, že státu chybí kontrola nad pohybem uprchlíků po území. „Nemáme stoprocentní přehled, je tam zhruba čtvrtinová chybovost,“ podotkl. Pecková upozornila, že úplná informovanost ani není možná, jelikož uprchlíci mají svobodu pohybu.
Petra Pecková a Jan Schiller k uprchlické krizi v Událostech, komentářích (zdroj: ČT24)
V Praze je 64 uprchlíků na tisíc obyvatel, v některých krajích jen 17
Za tři měsíce trvání invaze na Ukrajinu získalo víza dočasné ochrany 353 412 uprchlíků. Nejpřetíženější je dlouhodobě právě Praha, ve které svůj pobyt podle statistik ministerstva vnitra dosud ohlásilo 81 944 lidí. Na úterním brífinku ministr vnitra konstatoval, že v tuzemsku zůstávají asi tři čtvrtiny běženců, kteří se zde registrovali. To odpovídá asi 265 tisícům lidí.
V přepočtu na obyvatele připadá v Praze 64 uprchlíků na tisíc obyvatel, druhým nejzatíženějším regionem je Plzeňský kraj s 45 uprchlíky na tisíc obyvatel, naopak v Moravskoslezském a Olomouckém kraji jich je pouze 17 na tisíc obyvatel.
Pražský primátor Zdeněk Hřib o kapacitách pro uprchlíky (zdroj: ČT24)
Ke zdravotnímu pojištění je přihlášeno téměř 366 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, za naprostou většinu z nich platí pojistné stát, protože mají potřebná víza. Asi desetina z nich už podle zdravotních pojišťoven pracuje nebo podniká. Náklady na zdravotní péči o ně pojišťovny zatím nevyčíslily, protože je zejména nemocnice hlásí až zpětně. Ministerstvo už dříve odhadovalo, že z rozpočtu na pojistné půjde asi 4,5 miliardy korun.