Chybějící léky představují problém, na který naráží stále víc lékáren. V první polovině července podle České lékárnické komory chybělo v lékárnách 170 druhů léčiv, především v důsledku výpadků ve výrobě a přeprodeje léků do zahraničí. O potíži se mluví už půl roku a situace se nelepší. Podle ministerstva zdravotnictví i Státního ústavu pro kontrolu léčiv je zákon o léčivech špatně napsaný a není možné se bránit. Právníci ale tvrdí pravý opak.
Podle zákona má lékárna objednaný lék dostat do dvou pracovních dnů. Distributor má takový lék od výrobce získat na základě svého tržního podílu. „Pokud by byl spočítán, bylo by povinností výrobce dodat všem distributorům, a ti by poté mohli dodávat do více lékáren,“ tvrdí lékárník Filip Škarda.
Názory na to, kdo má tržní podíl spočítat, se ale liší. „My jsme si požádali i o stanovisko legislativy z Poslanecké sněmovny i na Úřadu vlády. Obě stanoviska tvrdí to samé, že zákon, jak je napsán, je velmi těžko vymahatelný,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).
Také majitelé lékáren ale požádali o právní stanoviska, a ta přicházejí s naprosto opačným výsledkem. „Zákon popisuje přesně, jak se takový tržní podíl spočítá. Jedná se o podíl z celkového množství léků za minulé čtvrtletí,“ shrnuje spoluautor analýzy Ondřej Dostál z Price Water House Coopers Legal.
A podle specialisty z právnické fakulty olomoucké univerzity Michala Petra ze zákona o léčivech také jednoznačně vyplývá, kdo má onen tržní podíl spočítat. „SÚKL je oprávněn k výpočtu tržního podílu jednotlivých distributorů a pro účely řádného výkonu svých povinností je dokonce povinen tak činit,“ konstatuje univerzitní právník.
Uvítali by to dokonce i sami distributoři léčiv, protože by se mohli u výrobců domáhat přesného množství přípravků. Lékový ústav ale tvrdí, že zasáhnout nemůže. „Bylo by potřeba mít k tomu prováděcí předpisy, určité metodiky,“ vyjmenovává překážky ředitelka SÚKL Irena Storová.
I přesto lékárníci uvažují o tom, že se obrátí na soud. Ministerstvo zdravotnictví mezitím připravuje novelu zákona, v níž by povinnost dodat léky do lékárny musel splňovat místo distributora přímo výrobce léku.
Problém je s léky na vysoký tlak
Nedostatek farmak v lékárnách zaznamenali už i praktičtí lékaři. Tisíce lidí, kteří užívají jeden z šesti chybějících druhů léků na vysoký tlak, můžou mít problém ho sehnat. Vladimír Marek ve své brněnské ordinaci předepisoval nyní chybějící prášky zhruba stovce pacientů.
„Máme problém s Ebrantilem, protože to se většinou dává pacientům jako čtvrtá pátá volba, čili často to mají pacienti komplikovaní. Pokud má tento lék výpadek, tak ho velmi těžce můžeme nějakým jiným nahradit,“ říká lékař.
Třeba Vasocardin je velmi často užívaný lék, který většinou nahradit lze. Ekvivalenty ale lékaři předepisují neradi. Po změně léku, na který jsou pacienti zvyklí, se můžou potýkat s řadou potíží.
„Tím, že je látka trošku jiná, může to být i věc psychická - dostanete jiný lék, čtete příbalový leták, který jste do té doby nečetli, takže nejčastěji vidíme různé točení hlavy, sklony ke kolapsům, závratě, nevolnosti,“ přibližuje Vladimír Marek. A v případě potíží s tlakem není řešením ani přerušit braní léků do doby, než se zásoby obnoví. Tlak totiž bez tlumení rychle stoupá a hrozí infarkt nebo mrtvice.
