V kauze IZIP padly nepravomocné tresty. Exředitel Pašek a jednatel Čurda si mají odpykat šest let

Pražský městský soud ve čtvrtek udělil někdejšímu řediteli společnosti IZIP Jiřímu Paškovi a jednateli firmy FINIM Iljovi Čurdovi šestileté tresty vězení za podvod se škodou téměř 170 milionů korun. Muži se ho podle předsedkyně senátu Vlasty Langhamerové dopustili při uzavírání smluv mezi společností provozující elektronické zdravotní knížky a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Rozhodnutí není pravomocné, oba muži se proti němu na místě odvolali.

Pašek a Čurda mají podle soudu také zaplatit po dvou milionech korun jako peněžitý trest a nahradit stočtyřicetimilionovou škodu, kterou způsobili firmě IZIP. Společnost MD Access, kterou údajně podvodem připravili o téměř 30 milionů korun, se k řízení nepřipojila. Soudkyně dvojici uložila i zákazy činnosti.

Podle žalobce uzavřel bývalý ředitel IZIP s jednatelem společnosti FINIM několik účelových smluv o zprostředkovatelské činnosti vůči VZP, na základě kterých mu společnost v letech 2008 až 2010 vyplácela peníze. Čurda se však na jednání s pojišťovnou nepodílel. Žalobce původně škodu vyčíslil na více než 253 milionů.

„O vině obou obžalovaných nemá soud žádných pochybností,“ prohlásila Langhamerová.

Senát podle ní rozhodoval na základě výpovědí svědků, ale i Paška s Čurdou. „Obžalovaní uváděli ohledně uzavírání smluv dvě poměrně výrazně odlišné verze,“ řekla v odůvodnění rozsudku.

Spolupráce mezi IZIP a VZP byla navíc dána patentem k systému, který firma provozující elektronické knížky vlastnila a pojišťovna již využívala. Zprostředkovatele tedy společnosti nepotřebovaly. 

Správný a spravedlivý rozsudek, řekl žalobce

Muži považují čtvrteční rozhodnutí za nesprávné. „Máme za to, že jsme v hlavním řízení vyvrátili hlavní body obžaloby, bohužel paní soudkyně to vidí jinak,“ řekl po skončení jednání novinářům Čurdův právní zástupce Tomáš Čapek. Odvolání bude podávat proti výroku o vině i trestu.

Naopak státní zástupce Pavel Prygl je s verdiktem spokojen a práva na odvolání se vzdal. „Soud vynesl spravedlivý a správný rozsudek,“ řekl. Soudkyně podle něj vykompenzovala nižší než navrhovaný trest vězení tím, že mužům na pět let zakázala vykonávat činnost. Nevadí mu ani dvoumilionové peněžité tresty. „Primárně má přednost náhrada škody,“ uvedl.

Pašek se nechal u firmy FINIM podle soudu účelově zaměstnat

Státní zástupce v obžalobě kvalifikoval trestný čin Paška a Čurdy jako zpronevěru. Podle soudkyně se však dopustili podvodu, protože bývalý ředitel IZIP neměl oprávnění sám smlouvy uzavřít a prostředky pro společnost FINIM uvolnit. Obelhal ale lidi ve vedení statutárních orgánů firmy, kteří tak nevěděli, kolik IZIP Čurdovi posílá a za co.

Pašek podle soudu následně získal část peněz tak, že se nechal od firmy FINIM zaměstnat. Ani na tom, co měl muž pro společnost dělat, se však nedokázala dvojice obžalovaných podle Langhamerové shodnout. I tato pracovní smlouva byla čistě účelová, dodala soudkyně.

Pašek původně čelil stíhání společně s někdejším šéfem VZP Pavlem Horákem, a to za pletichy při veřejné soutěži. Policisté je v roce 2013 obvinili z toho, že muži uzavřeli půlmiliardovou smlouvu na nábor nových klientů bez veřejné soutěže. Nejvyšší státní zastupitelství však stíhání zastavilo jako předčasné. Policie dvojici znovu obvinila s dalšími třemi lidmi počátkem roku 2017, stíhání dvou z nich i Horáka bylo následně opět zastaveno.

VZP vydala firmě IZIP za poskytované služby zhruba dvě miliardy korun za 12 let. V roce 2012 pojišťovna vypověděla smlouvu na zdravotní knížky a o tři roky později i smlouvu na provoz portálu.

  • Projekt elektronických zdravotních knížek IZIP měl usnadnit komunikaci mezi lékařem a pacientem a také umožnit sdílení dat o léčbě konkrétního pacienta mezi různými lékaři.
  • IZIP v roce 2001 spoluzakládali tehdejší europoslanci ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký. V roce 2011 převedli svůj podíl na švýcarskou firmu eHI eHealth International.
  • Projekt byl na počátku úspěšný. V roce 2005 se například stal nejlepším e-Content projektem na světě v kategorii e-Health.
  • Postupem času ale sílila kritika. Odpůrci IZIPu poukazovali zejména na jeho cenu a financování a také na to, že systém lékaři prakticky nevyužívali. Navíc začalo přibývat pochybností o skutečném cíli projektu.
  • Deník Mladá fronta DNES v prosinci 2010 upozornil, že si devět zaměstnanců firmy IZIP v roce 2009 rozdělilo odměny ve výši 59 milionů korun. 
  •  V roce 2012 proto VZP rozhodla o ukončení projektu. Poslední smlouvu se ale podařilo vypovědět až v roce 2015. IZIP přišel VZP za dobu jeho existence zhruba na dvě miliardy korun.
  • V roce 2013 začala policie stíhat bývalého šéfa VZP Pavla Horáka a bývalého ředitele IZIPu Jiřího Paška. Vinila je z pletich při veřejné soutěži. Mělo jít o smlouvu z roku 2008 na nákup nových pojištěnců, která byla uzavřena bez výběrového řízení. Pojišťovna za kontrakt IZIPu zaplatila půl miliardy korun. Nejvyšší státní zastupitelství ale v roce 2014 jejich stíhání zastavilo a věc vrátilo policii k došetření. 
  • Novým většinovým vlastníkem IZIPu se v létě 2016 stali advokáti Tomáš Otruba a Jan Petřík, kteří firmu koupili prostřednictvím investičního fondu Nordic Investors. IZIP přejmenovali na Zdravel a znovu spustili provoz elektronických zdravotních knížek. VZP ve společnosti patří posledních pět procent akcií.
  • Znovu navrhla policie obžalovat Horáka a Paška v srpnu 2018. Kriminalisté muže vinili z pletich, další osobu pak z legalizace výnosů z trestné činnosti. Podle policie stála VZP smlouva, kterou muži podepsali, na platbách IZIPu 553,5 milionu korun. V květnu 2019 ale státní zástupce nepravomocně zastavil trestní stíhání obou mužů. Pašek nadále zůstal v kauze obviněný ze zpronevěry.
  • V červenci 2019 obžaloval státní zástupce bývalého ředitele firmy Paška a někdejší náměstek ředitele VZP Ilju Čurdu. Ten se později stal zástupcem obchodní společnosti FINIM, která spolupracovala s IZIP. Žalobce je viní ze zpronevěry, oběma hrozí až desetileté vězení; oba pochybení odmítají.
  • V prosinci 2019 padl nepravomocný rozsudek. Pašek a Čurda mají jít na šest let do vězení kvůli podvod se škodou téměř 170 milionů korun. Podle soudu se toho dopustili při uzavírání smluv mezi společností provozující elektronické zdravotní knížky a VZP. Pašek a Čurda mají podle soudu také zaplatit po dvou milionech korun jako peněžitý trest a nahradit stočtyřicetimilionovou škodu, kterou způsobili firmě IZIP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku. Upozornit chtějí na riziko destrukce výkonu agend, které se věnují zranitelným skupinám a jejichž pracovníci mají být převedeni ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva. O rozhodnutí uspořádat protest informovala odborová organizace Straka v tiskové zprávě. Odboráři před stávkou varovali už ve středu.
10:58Aktualizovánopřed 3 mminutami

Většina zemí EU podpořila prodloužení ochrany Ukrajinců, ale s omezeními, řekl Metnar

Většina zemí EU na jednání v Lucemburku podpořila Českem prosazovaný návrh, aby byla dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky prodloužena po roce 2027, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zástupci Evropské komise následně po diskusi se státy uvedli, že půjdou touto cestou a s návrhem potřebného opatření přijdou do července letošního roku.
před 8 mminutami

Sněmovna navrhla vyznamenat mimo jiné Zemana

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání sněmovna navrhla prezidentu Petru Pavlovi jeho předchůdce ve funkci Miloše Zemana. Mezi poslaneckými adepty na toto ocenění opět figurují také třeba spisovatel Milan Kundera či někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Opoziční a koaliční poslanci se ještě předtím přeli kvůli nepřítomnosti členů vlády při písemných interpelacích. Na projednávání poslaneckých dotazů dorazil dopoledne jen ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Odpoledne pak byly na programu ústní interpelace.
05:27Aktualizovánopřed 16 mminutami

Budoucí šéf armády Hlaváč představil Pavlovi své priority, prezident ho podpořil

Budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč představil ve čtvrtek prezidentovi Petru Pavlovi své priority. Patří mezi ně například dokončení těžké brigády. Novinářům po setkání řekl, že ho Pavel podpořil. Termín jmenování mu ale zatím nesdělil. Nejzazší datum převzetí funkce připadá na 30. června, respektive 1. července. Stejný termín navrhuje i vláda. Ve funkci Hlaváč vystřídá Karla Řehku.
15:45Aktualizovánopřed 50 mminutami

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 2 hhodinami

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 2 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 3 hhodinami
Načítání...