V kauze IZIP padly nepravomocné tresty. Exředitel Pašek a jednatel Čurda si mají odpykat šest let

Pražský městský soud ve čtvrtek udělil někdejšímu řediteli společnosti IZIP Jiřímu Paškovi a jednateli firmy FINIM Iljovi Čurdovi šestileté tresty vězení za podvod se škodou téměř 170 milionů korun. Muži se ho podle předsedkyně senátu Vlasty Langhamerové dopustili při uzavírání smluv mezi společností provozující elektronické zdravotní knížky a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Rozhodnutí není pravomocné, oba muži se proti němu na místě odvolali.

Pašek a Čurda mají podle soudu také zaplatit po dvou milionech korun jako peněžitý trest a nahradit stočtyřicetimilionovou škodu, kterou způsobili firmě IZIP. Společnost MD Access, kterou údajně podvodem připravili o téměř 30 milionů korun, se k řízení nepřipojila. Soudkyně dvojici uložila i zákazy činnosti.

Podle žalobce uzavřel bývalý ředitel IZIP s jednatelem společnosti FINIM několik účelových smluv o zprostředkovatelské činnosti vůči VZP, na základě kterých mu společnost v letech 2008 až 2010 vyplácela peníze. Čurda se však na jednání s pojišťovnou nepodílel. Žalobce původně škodu vyčíslil na více než 253 milionů.

„O vině obou obžalovaných nemá soud žádných pochybností,“ prohlásila Langhamerová.

Senát podle ní rozhodoval na základě výpovědí svědků, ale i Paška s Čurdou. „Obžalovaní uváděli ohledně uzavírání smluv dvě poměrně výrazně odlišné verze,“ řekla v odůvodnění rozsudku.

Spolupráce mezi IZIP a VZP byla navíc dána patentem k systému, který firma provozující elektronické knížky vlastnila a pojišťovna již využívala. Zprostředkovatele tedy společnosti nepotřebovaly. 

Správný a spravedlivý rozsudek, řekl žalobce

Muži považují čtvrteční rozhodnutí za nesprávné. „Máme za to, že jsme v hlavním řízení vyvrátili hlavní body obžaloby, bohužel paní soudkyně to vidí jinak,“ řekl po skončení jednání novinářům Čurdův právní zástupce Tomáš Čapek. Odvolání bude podávat proti výroku o vině i trestu.

Naopak státní zástupce Pavel Prygl je s verdiktem spokojen a práva na odvolání se vzdal. „Soud vynesl spravedlivý a správný rozsudek,“ řekl. Soudkyně podle něj vykompenzovala nižší než navrhovaný trest vězení tím, že mužům na pět let zakázala vykonávat činnost. Nevadí mu ani dvoumilionové peněžité tresty. „Primárně má přednost náhrada škody,“ uvedl.

Pašek se nechal u firmy FINIM podle soudu účelově zaměstnat

Státní zástupce v obžalobě kvalifikoval trestný čin Paška a Čurdy jako zpronevěru. Podle soudkyně se však dopustili podvodu, protože bývalý ředitel IZIP neměl oprávnění sám smlouvy uzavřít a prostředky pro společnost FINIM uvolnit. Obelhal ale lidi ve vedení statutárních orgánů firmy, kteří tak nevěděli, kolik IZIP Čurdovi posílá a za co.

Pašek podle soudu následně získal část peněz tak, že se nechal od firmy FINIM zaměstnat. Ani na tom, co měl muž pro společnost dělat, se však nedokázala dvojice obžalovaných podle Langhamerové shodnout. I tato pracovní smlouva byla čistě účelová, dodala soudkyně.

Pašek původně čelil stíhání společně s někdejším šéfem VZP Pavlem Horákem, a to za pletichy při veřejné soutěži. Policisté je v roce 2013 obvinili z toho, že muži uzavřeli půlmiliardovou smlouvu na nábor nových klientů bez veřejné soutěže. Nejvyšší státní zastupitelství však stíhání zastavilo jako předčasné. Policie dvojici znovu obvinila s dalšími třemi lidmi počátkem roku 2017, stíhání dvou z nich i Horáka bylo následně opět zastaveno.

VZP vydala firmě IZIP za poskytované služby zhruba dvě miliardy korun za 12 let. V roce 2012 pojišťovna vypověděla smlouvu na zdravotní knížky a o tři roky později i smlouvu na provoz portálu.

  • Projekt elektronických zdravotních knížek IZIP měl usnadnit komunikaci mezi lékařem a pacientem a také umožnit sdílení dat o léčbě konkrétního pacienta mezi různými lékaři.
  • IZIP v roce 2001 spoluzakládali tehdejší europoslanci ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký. V roce 2011 převedli svůj podíl na švýcarskou firmu eHI eHealth International.
  • Projekt byl na počátku úspěšný. V roce 2005 se například stal nejlepším e-Content projektem na světě v kategorii e-Health.
  • Postupem času ale sílila kritika. Odpůrci IZIPu poukazovali zejména na jeho cenu a financování a také na to, že systém lékaři prakticky nevyužívali. Navíc začalo přibývat pochybností o skutečném cíli projektu.
  • Deník Mladá fronta DNES v prosinci 2010 upozornil, že si devět zaměstnanců firmy IZIP v roce 2009 rozdělilo odměny ve výši 59 milionů korun. 
  •  V roce 2012 proto VZP rozhodla o ukončení projektu. Poslední smlouvu se ale podařilo vypovědět až v roce 2015. IZIP přišel VZP za dobu jeho existence zhruba na dvě miliardy korun.
  • V roce 2013 začala policie stíhat bývalého šéfa VZP Pavla Horáka a bývalého ředitele IZIPu Jiřího Paška. Vinila je z pletich při veřejné soutěži. Mělo jít o smlouvu z roku 2008 na nákup nových pojištěnců, která byla uzavřena bez výběrového řízení. Pojišťovna za kontrakt IZIPu zaplatila půl miliardy korun. Nejvyšší státní zastupitelství ale v roce 2014 jejich stíhání zastavilo a věc vrátilo policii k došetření. 
  • Novým většinovým vlastníkem IZIPu se v létě 2016 stali advokáti Tomáš Otruba a Jan Petřík, kteří firmu koupili prostřednictvím investičního fondu Nordic Investors. IZIP přejmenovali na Zdravel a znovu spustili provoz elektronických zdravotních knížek. VZP ve společnosti patří posledních pět procent akcií.
  • Znovu navrhla policie obžalovat Horáka a Paška v srpnu 2018. Kriminalisté muže vinili z pletich, další osobu pak z legalizace výnosů z trestné činnosti. Podle policie stála VZP smlouva, kterou muži podepsali, na platbách IZIPu 553,5 milionu korun. V květnu 2019 ale státní zástupce nepravomocně zastavil trestní stíhání obou mužů. Pašek nadále zůstal v kauze obviněný ze zpronevěry.
  • V červenci 2019 obžaloval státní zástupce bývalého ředitele firmy Paška a někdejší náměstek ředitele VZP Ilju Čurdu. Ten se později stal zástupcem obchodní společnosti FINIM, která spolupracovala s IZIP. Žalobce je viní ze zpronevěry, oběma hrozí až desetileté vězení; oba pochybení odmítají.
  • V prosinci 2019 padl nepravomocný rozsudek. Pašek a Čurda mají jít na šest let do vězení kvůli podvod se škodou téměř 170 milionů korun. Podle soudu se toho dopustili při uzavírání smluv mezi společností provozující elektronické zdravotní knížky a VZP. Pašek a Čurda mají podle soudu také zaplatit po dvou milionech korun jako peněžitý trest a nahradit stočtyřicetimilionovou škodu, kterou způsobili firmě IZIP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko si připomíná Den vítězství. Pavel mluvil o varovném svědectví

Na pietách po celém Česku si v pátek lidé připomínají 81. výročí konce druhé světové války v Evropě. Hlavní oficiální vzpomínkovou akcí bylo dopoledne slavnostní shromáždění před Národním památníkem na Vítkově. Zúčastnili se ho politici i představitelé armády. Prezident Petr Pavel označil druhou světovou válku za varovné svědectví pro současnost.
10:01Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ke shodě nedošlo, řekl Pavel po schůzce s Babišem o účasti na summitu NATO

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) nenalezli shodu v tom, kdo by měl reprezentovat Česko na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pavel to řekl po pátečním jednání s předsedou vlády na Pražském hradě. Babiš podle něj míní, že hlava státu by neměla zemi reprezentovat, a to kvůli názorovému nesouladu v otázce naplňování závazků NATO. Prezident však trvá na tom, že se summitu chce zúčastnit. Kompetenční žalobu ale zatím nepodá, sdělil.
05:28Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoBaterií u domácích fotovoltaik přibývá. Stát chce pravidla recyklace

Baterií u domácích fotovoltaik přibývá. V poslední době si ji pořizovalo osmdesát až devadesát procent domácností, které se rozhodly pro energii ze slunce. Celkem jich je asi dvě stě tisíc. V souvislosti s tím se ale objevují také otázky, co s vysloužilými bateriemi. Společnost Ecobat, která se o jejich sběr stará, upozorňuje, že chybí peníze na povinnou recyklaci. Část dodavatelů je totiž neplatila vůbec nebo v nedostatečné výši. Prodejci velkých baterií si dosud mohli vybrat. Buď se zapojit do kolektivního systému, nebo sběr a recyklaci řešit sami. Ne všichni na to ale podle společnosti Ecobat myslely a některé firmy i zkrachovaly. Nově má být zapojení do kolektivního systému povinné. Jasná pravidla zavede podle ministerstva životního prostředí novela o výrobcích s ukončenou životností. Ta je v současnosti podle mluvčí resortu před prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů řešili spor vlády s prezidentem o zahraniční politice

Hosté Události, komentářů probrali českou zahraniční politiku a spor prezidenta Petra Pavla s vládou Andreje Babiše (ANO) o účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pozvání přijali členové sněmovního zahraničního výboru Michal Ratiborský (ANO) a Barbora Urbanová (STAN). „Prezident a vláda se shodují v nutnosti naplňování závazku k výdajům na obranu, ale v zahraniční politice tomu tak není. Například v otázce Číny,“ uvedl Ratiborský. „Svět není černobílý. Nemáme dvě různé zahraniční politiky. Vláda a prezident by se měli shodovat a reprezentovat zájmy naší země,“ míní Urbanová. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Deště příliš nepomohly. Srážkový deficit je nejhorší za mnoho dekád

Letošní srážkový deficit je největší za posledních pětašedesát let. V březnu a v dubnu skoro nepršelo, a tak deště z posledních dnů mírní sucho jen nepatrně. V jarních měsících obvykle naprší dvojnásobek toho, co letos. I proto třeba na Břeclavsku už nyní zvažují zakázat používání pitné vody k zalévání a napouštění bazénů. Sucho je nejpatrnější v povrchové vrstvě půdy a taky v korytech potoků a řek.
před 5 hhodinami

Pavel chce s Babišem oznámit společnou účast na summitu NATO, nevyloučil žalobu

Prezident Petr Pavel chce po pátečním jednání společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) oznámit, že se červencového summitu NATO v Turecku zúčastní oba, jinak je připraven podat kompetenční žalobu. Pavel to řekl v rozhovoru, jehož části ve středu zveřejnil Deník N. Prezident také uvedl, že na summit pojede každopádně, připustil tedy cestu po vlastní ose. S Babišem chce v pátek také dojednat pravidelné schůzky. Pavel usiluje o vedení delegace na summitu, premiér už dříve řekl, že považuje za nelogické, aby prezident jel spolu s vládní delegací.
před 13 hhodinami

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 14 hhodinami

Soud v kauze radioaktivních úložišť uložil podmínky a pokuty

Soud uznal vinu čtyř osob a jedné firmy, které se měly dopustit manipulace se zakázkami Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Obžalovaní údajně ovlivňovali zadávání zakázek tak, aby připadly konkrétním podnikům. Týkat se to mělo například tendru na modernizaci jaderného úložiště v Dukovanech. Tři lidé od soudu odešli s podmíněnými tresty v délce od dvou do tří let a jednomu z nich navíc soud zakázal výkon řídících funkcí ve firmách na dva roky. Všem, včetně firmy, také uložil peněžité tresty v hodnotě celkem přes sedmnáct milionů korun, zjistila ČT24.
před 15 hhodinami
Načítání...