Praha - Myšlenka, která stála za zrodem pražského metra, je stará neuvěřitelných 110 let. Od nápadu k samotné realizaci, ale uběhlo dalších 7 desetiletí. První úsek pražského metra byl otevřen 9. května 1974 a to mezi stanicemi Kačerov a Sokolovská (dnes Florenc).
Myšlenka na výstavbu podzemní dráhy v Praze pochází již z konce 19. století, první plány se objevily v době první republiky, tehdejší plány ale přerušila válka. Projektanti řešili otázku až do roku 1966, zda postavit metro nebo podpovrchovou tramvaj.
V Praze se začala stavět podpovrchová tramvaj 6. 1. 1966. Slavnostní výkop se uskutečnil v Opletalově ulici. Musely se překládat inženýrské sítě, v březnu následujícího roku se začala stavět první zastávka podpovrchové trmavaje, ale v té době se opět rozhořel názorový spor mezi zastánci podpovrchové tramvaje a přívrženci metra a nakonec v průběhu výstavby rozhodla vláda, že se v Praze přeci jenom postaví metro. Výstavba metra začala až v roce 1969. Jediná trasa C měla zpočátku devět stanic a měřila 6,6 kilometru.
Rozhodnutí vlády přineslo hned několik komplikací. Největším problémem byla stavba Nuselského mostu, která nepočítala s mnohem těžšími vozy metra. Tubus mostu nakonec stavbaři zpevnili speciálním roštem. Vybudování prvního úseku trvalo 8 let.
„První traťový úsek pražského metra byl předán do provozu s cestujícími 9. května 1974, začínal v tehdejší stanici Sokolovská, dnes se jmenuje Florenc, a končil na Kačerově, byl dlouhý necelých 7 kilometrů,“ uvedl Pavel Fojtík z archivu pražského dopravního podniku.
Zároveň se zprovozněním prvního úseku metra nastaly v pražské městské hromadné dopravě i další převratné změny: Přestaly jezdit tramvaje na Pankrác a Budějovickou, byl zaveden jednotný tarif v celé síti a z MHD zmizeli po téměř sto letech průvodčí.
Čtyři roky po zahájení provozu na trase C se metro rozjelo i na trase A. Druhá linka začínala na dnešní Dejvické a končila na Náměstí Míru. Třetí trasa B dotvořila základní síť pražského metra v listopadu 1985. Dnes vede metro i do okrajových částí Prahy. Vestibuly se stávají výrazným městotvorným prvkem. Jako například nově otevřená stanice metra Střížkov.
„Tato stanice není koncipovaná jako klasická stanice metra s dělením na nástupiště, vestibul a povrch, vytvořili jsme koncept městské haly, která má ambice, aby se stala jakýmsi orientačním bodem sídliště,“ uvedl architekt stanice metra Střížkov Patrik Kotas.
Podle Kotase metro už přestává být pouze podzemní dráhou. Stále častěji se uplatňují metra na gumových kolech, nebo hybridní, která kombinují výhody tramvaje a metra, nebo metra a železnice.
Kromě lepšího pohodlí a propojení s ostatní městskou dopravou samozřejmě stoupne i počet tras. V roce 2100 by jich podle prognóz dopravního podniku mohlo být až sedm.
