Brno - Ústavní soud v Brně pozměnil 11 ustanovení zákoníku práce, který platí od loňského roku. Snížil například kontrolní pravomoc odborů, omezil výhody největších odborových organizací a posílil zaměstnanecké rady. Dál ale platí, že propuštění pracovníka musí zaměstnavatel s odbory projednat. Soud dnes rozhodoval o návrhu na zrušení asi tří desítek ustanovení. Parlament nyní musí přijmout takovou právní úpravu, která bude v souladu s nálezem Ústavního soudu.
Soud dnešním rozhodnutím také posílil zaměstnanecké rady, které budou moci fungovat i tam, kde již působí odborová organizace. Když se odboráři z různých svazů na jednom pracovišti navzájem nedohodnou, nemusí zaměstnavatel uzavírat kolektivní smlouvu s nejsilnější odborovou organizací.
„K technické novele, která už prošla, musíme předložit do poslanecké sněmovny takovou novelu zákoníku práce, která z něj bude činit nejenom zákon slučitelný s naší ústavou, ale i zákon moderní,“ komentoval dnešní rozhodnutí ÚS premiér Mirek Topolánek. Šéf opoziční ČSSD Jiří Paroubek naopak vyjádřil s verdiktem nespokojenost: „Řekněme si otevřeně, že lidé musí očekávat, že prezident, který je konzervativní, pravicový, tak má možnost jmenovat soudce tohoto zaměření a soudci tohoto zaměření budou rozhodovat nikoli ve prospěch běžných občanů.“
Poslancům a senátorům vadila především nesrozumitelnost zákoníku. Měl by být podle nich zjednodušen. Nelíbí se jim také, že údajně dává přílišné pravomoci odborům, které tak můžou za určitých okolností ovlivnit nebo dokonce zastavit výrobu v podniku. V neposlední řadě zákonodárci kritizují určitou nerovnoprávnost mezi státními a soukromými subjekty, kterou zákoník zavádí.
Odbory s námitkami nesouhlasí, zákoník platí již rok a podle nich nepřinesl žádné komplikace: „Nepotvrdilo se, že by zákoník podvazoval hospodářský růst, ba právě naopak,“ říká Marcela Kubínková, místopředsedkyně ČMKOS.
Zaměstnavatel, u něhož působí odborová organizace, dodnes neměl možnost vydat například pracovní řád, pokud s ním odborová organizace nevysloví souhlas. Odbory tak získaly od státu rozhodovací a kontrolní pravomoci ve firmách, což jsme považovali za nepřípustné," reagoval dnes prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.
Zároveň ale Drábek kritizoval dobu trvání celého procesu. Od podání stížnosti uplynulo k vydání nálezu Ústavního soudu 18 měsíců. „S dalšími návrhy na zlepšení současného zákoníku jsme čekali do vydání nálezu, délka trvání procesu nás zdržovala v další legislativní práci,“ dodal Drábek.
Sociální demokraté a komunisté zákoník prosadili i přes veto prezidenta republiky. Levice měla podporu Českomoravské konfederace odborových svazů. Zastánci normy mínili, že je to moderní předpis, který umožňuje větší smluvní volnost a zachovává nezbytnou ochranu zaměstnanců. Velké podniky většinou zastávaly názor, že zákon sníží konkurenceschopnost firem, zvýší náklady a poškodí ty, kteří shánějí práci. Poslanci nynějších vládních stran a pravicoví senátoři podali proti normě dva návrhy k Ústavnímu soudu, ten je sloučil a projednával naráz.
