Tělovýchovná organizace, založená na principech humanismu a ochrany demokracie, se před sto lety výrazně zasadila za vznik nové republiky a pro své hodnoty čelila zákazům obou totalit. Teď se Česká obec sokolská chystá na oslavy stého výročí Československa. Vrcholem bude červencový 16. všesokolský slet.
„Mezi hlavní sokolské ideály vždy patřila demokracie,“ uvádí ředitel odboru muzeí pražského Vojenského historického ústavu Michal Burian. „Sokolové představovali největšího nepřítele pro jakýkoliv nedemokratický režim.“
Národní tělovýchovné organizaci, jejíž historie sahá až do předminulého století, vystavila stopku už habsburská monarchie v čase Velké války – a Sokolové se následně výrazně podíleli na vzniku nového státu v srdci Evropy, kdy sloužili i jako policie, vojsko nebo hradní stráž.
Bezprostředně po vzniku Československa se navíc zúčastnili i bojů o územní celistvost státu. Když revoluční komunistická vláda Maďarska v roce 1919 vyhlásila na území jihovýchodního Slovenska bolševickou Slovenskou republiku rad, do armádní protiofenzivy se vedle českých bezpečnostních sil zapojili i členové obce Sokolské.
Ryze demokratické založení spolku se pak projevilo nejen zákazem během nacistické okupace, ale i jedenáctým všesokolským sletem v červnu 1948, čtvrt roku po komunistickém převzetí moci. Celorepublikové setkání cvičenců přerostlo v největší demonstraci vzdoru proti nastoupivšímu komunistickému režimu, Sokolové provolávali slávu exprezidentu Edvardu Benešovi a jeho nástupce odmítli pozdravit.
„Když dopochodovali před tribunu, tak se všichni v naprosté tichosti odvrátili na druhou stranu,“ doplňuje historik Burian. Organizaci také vzápětí čekal zákaz činnosti a rituál jejích sletových skupinových cvičení nové státní zřízení nahradilo prorežimními spartakiádami konanými v pětileté periodě.
Organizace, kterou v únoru 1862 založili Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, měla velké zásluhy na proniknutí tělovýchovné činnosti mezi nejširší vrstvy obyvatel. Z původně pražského spolku se do konce 19. století stalo celonárodní hnutí, za první (a stejně tak i za druhé) světové války byla sokolská obec rozpuštěna.
V meziválečném období patřili sokolové k významným odpůrcům nacismu. V roce 1936 měla ČOS 786 000 členů. V době největšího ohrožení nacistickým Německem cvičilo na X. sletu v roce 1938 na tři sta padesát tisíc účastníků, diváků přišlo přes dva miliony.
Po druhé světové válce přesáhl počet sokolů jeden milion. V roce 1952 však komunisté stejně jako nacisté sokolské organizace zrušili.
Obnovy se organizace dočkala v roce 1990, kdy měl Sokol asi dvě stě tisíc členů. Podle starostky České obce sokolské Hany Moučkové je činnost Sokola stále aktivní v mnoha světových zemích.
Jak jinak oslavit než sletem
V současnosti je Sokol největší organizací u nás, která umožňuje sportovat všem, a to i přesto, že se počet členů v posledních letech mírně snižuje. Zatímco v roce 2012 jich Česká obec sokolská evidovala přes 163 tisíc, v loňském roce to bylo už necelých 160 tisíc.
Propad členství ovšem neznamená odchod Sokola ze scény, protože současně roste podíl dětí a mladých lidí, kteří se do sokolských aktivit zapojují. Z necelých šedesáti tisíc v roce 2012 na bezmála dvaasedmdesát tisíc v loňském roce. Dvě třetiny členů jsou navíc v současné době mladší šestadvaceti let.
A podobně jako v roce 1948 Sokol demokracii manifestačně bránil, v roce 2018 se ji chystá i oslavit. Vrcholem sokolské připomínky vzniku republiky bude šestnáctý všesokolský slet, u příležitosti stého výročí Československa plánovaný jako šestidenní.
Patnáct tisíc cvičenců
Slet začne v neděli 1. července průvodem Prahou, mší v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě a slavnostním zahájením v Národním divadle. V dalších dnech se Sokolové představí na pódiích v Praze, v úterý se pak představí sportovci na večeru Sokol Gala v pražské O2 Aréně, kde bude přehlídka výkonnostní části sportovních sokolských aktivit.
Ve čtvrtek a v pátek pak slet slavnostně zakončí hromadná cvičení ve vršovické Eden aréně. „Vnímáme velice silně propojení naší tradiční organizace, našeho spolku, s tímto moderním krásným prostředím. Je to symbolika organizace tradiční, ale s moderním obsahem činnosti,“ řekla starostka České obce sokolské Hana Moučková.
Poslední všesokolský slet se konal v červenci před osmi lety, kdy na vršovickém stadionu v jedenácti skladbách vystoupilo deset a půl tisíce cvičenců z Česka i ciziny. Do letošního cvičení se zapojí patnáct tisíc lidí, od dětí až po seniory, a to na třinácti hromadných skladbách.
