Praha – Podle známého přísloví musí tam, kam „nechodí“ slunce, chodit lékař. Světlo skutečně může působit blahodárně, lidé by se ale měli naučit používat ho. Při špatném nastavení se totiž může snadno převléci z blahodárného lékaře v zabijáka. Podle experta na svítidla Hynka Medřického je potřeba v různých částech dne používat různé části světelného spektra. Škodlivé je zejména „denní“ modré světlo večer, naopak blahodárné je jasné ranní světlo, svítí-li ovšem skutečně ráno.
Když ráno vyjde slunce, neznamená to pouze bezvýznamnou připomínku, že na světě alespoň něco stále funguje tak, jak má. Sluneční světlo totiž je pro člověka především signálem, který by ho měl správně nastavit do začátku nového dne. „Světlo nastavuje biologické hodiny. Nastavuje je ve smyslu, že když by měl někdo tendenci zpožďovat se – měl by biologické hodiny nařízeny tak, že by jely na periodu delší než 24 hodin – tak světlo musí denně hodiny o něco předběhnout. Světlo takto působí na biologické hodiny výhradně v noci nebo po dobu naší subjektivní noci od večera do rána,“ shrnula význam světla pro lidský organismus fyzioložka Helena Illnerová.
Bílé světlo není před spaním vhodné
Snadno se však může stát, že bude mít člověk „ráno“ nejenom na počátku dne, ale i na jeho konci – těsně před spaním. Stačí k tomu využívat nevhodné svítidlo. To by totiž podle Hynka Medřického vůbec nemělo vyzařovat modrou barvu – tak jako ji nevyzařuje zapadající slunce. „Při západu je slunce oranžové jako pomeranč. To je způsobeno tím, že fotony procházejí skrz atmosféru tečnou, a tudíž neprojdou některé vlnové délky. Ty jsou krátké, modré,“ popsal Hynek Medřický. Vyvarovat se modrého světla ovšem není snadné. Je součástí obvyklého „bílého“ světla, které vyřazují standardní LED svítidla a také elektronická zařízení.
Takového světla není třeba bát se například během zimních večerů, kdy ještě musí člověk doma pracovat, nikoli však před spaním. „Osm hodin předtím, než by měl člověk vstávat, by se měl používat jen takový zdroj, který neobsahuje modrou vlnovou délku, abychom se synchronizovali se subjektivní i astronomickou nocí,“ upozornil expert na svítidla. Současně je podle něj zdravé připravit se světelně na noc zhruba 90 minut před spaním. K večernímu svícení je podle něj vhodné použít například žárovku se stmívačem, který modrou vlnovou délku ztlumí, popř. červené brýle, které se však již neprodávají.
Helena Illnerová:
„V sítnici jsou zvláštní receptory na modré světlo, které potom nastavuje biologické hodiny. My nechceme, aby se nám přestavovaly – abychom si z noci udělali ráno nebo se zase vrátili do večera – takže se musíme vyvarovat působení modrého světla.“
Se zdravým světlem jde ruku v ruce vhodný denní režim
Helena Illnerová ovšem upozornila, že správná vlnová délka není vše. Důležitá je i řádná životospráva. „Světlo by mělo na organismus působit v určitou dobu. Člověk je synchronizován světlem, zejména po ránu, jeho biologické hodiny potřebují po ránu světlo, aby se synchronizovaly se čtyřiadvacetihodinovým dnem. Tam by měla být pravidelnost – aby člověk pravidelně vstával, pravidelně chodil spat a tak dále,“ uvedla. Až potom může světlo působit nanejvýš blahodárně.
Vhodný denní režim podle Heleny Illnerové působí jako prevence proti kardiovaskulárním chorobám či nádorovým onemocněním. „Kde světlo vyloženě působí příznivě, to je při depresích. Obecně se soudilo, že je to při sezonních depresích, kdy se na podzim zkracuje den a prodlužuje se tma, ale ukazuje se, že světlo příznivě působí při jakýchkoli depresích i bipolárních onemocněních. Když si lidé přisvětlují, tedy mají intenzivní světlo ráno, tak jim to pomáhá, aby se rychleji z deprese dostali,“ uvedla.
Naopak působí večerní modré světlo, které září například z monitorů počítačů, tabletů či mobilních telefonů. Neboť to, co ráno léčí, je před spaním velice nebezpečné.
