Šumava není žádná divočina, ale lidmi obývané území. ODS se proto pokusí nový zákon o národních parcích znovu otevřít a některé paragrafy upravit. V předvolební debatě ČT24 to řekl Jan Zahradník (ODS). V kritice zákona ale zůstal sám. Ostatní politici se shodují, že divoká příroda se musí chránit a s problémy si dokáže poradit sama. Časem by spíš řešili otázku, zda jsou kompenzace pro obce na území parků dostatečné.
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny známá spíše jako zákon o národních parcích začala v Česku platit letos v červnu. Předpis, ke kterému měli velké výhrady senátoři a prezident Miloš Zeman jej dokonce vetoval, zavádí některé nové zákazy, ale i nové výhody pro turisty.
Zatímco jinde je ale většina zastavěného území obcí z národních parků vyjmuta, na Šumavě jich řada leží přímo na území parku. Šumavští starostové se proto obávají, že jim nový zákon nejenže znemožní rozvoj, ale i běžný život jejich obyvatel.
Za obce se ale postavila jen ODS. Jan Zahradník označil zákon za vítězství ekologických aktivistů a vědců, kteří jsou s nimi spřízněni. „Je to bohužel porážka obyvatel Šumavy,“ dodal. Bezzásahovost by podle něj neměla být na nadpolovičním území parku, jak zákon předpokládá. Má obavy především z šíření kůrovce.
ODS proto požaduje, aby za předem stanovených podmínek byl možný zásah i v nejpřísněji střežených zónách parku: „Kůrovcové stromy vytěžit a smrkový genofond, který na velké části Šumavy není původní, nahradit chybějícími genetickými druhy a pomoci původní přírodu obnovit. To se ale bez lidského zásahu nestane.“
Zelení: ODS nepochopila smysl parků
„Trochu se obávám, že pan Zahradník nepochopil smysl národních parků. Zdůrazňují hlavně ochranu divoké přírody, která nám dává příležitost dívat se přírodě pod pokličku,“ reagovala Magdalena Davis ze Strany zelených.
Připomněla, že ministerstvo životního prostředí poslalo sto milionů korun obcím, které se kvůli národním parkům nemohou rozvíjet. „Na politické úrovni je nutné obcím vysvětlit, proč je to naše priorita. Pokud ztratíme kontakt s přírodními procesy, tak už nemáme šanci je v naší krajině nikde jinde obnovovat,“ upozornila.
Zahradník ale oponoval slovy, že Šumava není žádný Yellowstone. Po staletí zde žili lidé, kteří přírodu přetvořili. „Šumava je lidmi obývané území a vy je chcete odsud vytěsnit. To jim řekněte a o tom s nimi diskutujte,“ vzkázal.
- a) zóna přírodní: ucelené plochy, kde převažují přirozené ekosystémy, které by měly být zachovány
- b) zóna přírodě blízká: plochy, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, cílem by měl být stav odpovídající přirozeným ekosystémům
- c) zóna soustředěné péče o přírodu: plochy, kde jsou ekosystémy člověkem významně pozměněné, ochrana by měla zlepšit jejich stav
- d) zóna kulturní krajiny: zastavěné plochy a zastavitelná území obcí určené k jejich udržitelnému rozvoji
Jaroslav Faltýnek (ANO) s tím ale nesouhlasí. Zákon je podle něj kompromisem mezi zájmy ochrany přírody a lidmi, kteří v parcích žijí. Například Šumava se podle něj díky zákonu dokonce více otevřela lidem.
I podle ČSSD je zákon kompromisem. Roman Váňa připomněl, že mu předcházely hodiny debat. „Divočina skutečně člověka nepotřebuje. Zákon bychom rozhodně neměli měnit,“ řekl. Lidé ze Šumavy podle něj nejsou žádné oběti. Zahradníkova slova o tom, že prohráli, označil za absurdní: „Obce fungují, stačí se tam zajet podívat. Příroda si poradí sama.“
TOP 09 chce další dva národní parky
Pokud navíc zůstane určitá část české krajiny divoká, budou z toho podle TOP 09 časem těžit i lidé, kteří v národních parcích žijí. Počet národních parků by proto strana ještě rozšířila o Křivoklátsko a Litovelské Pomoraví. „V zemích vyspělé Evropy jsou až tři procenta rozlohy národní parky. My máme jen 1,5 procenta,“ poznamenal Herbert Pavera.
Starostové ale považují stávající ochranu v chráněných krajinných oblastech za dostačující. Počet parků by proto neměnili. V případě Šumavy by se podle Jany Krutákové měl najít kompromis mezi obyvateli, lesníky a ochranáři.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) stejně jako Faltýnek připomněl, že zákon turistům otevřel přístup do nejvíce chráněných prvních zón. Nyní by proto spíš řešil otázku, zda jsou kompenzace pro obce na území parků dostatečné, či nikoliv: „Je potřeba dát tomu rok, dva. Potom udělat revizi a říct, jestli je systém dobře nastavený.“
Zdůraznil ale, že musíme mít úctu a respekt k přírodě: „Národní parky nám dávají možnost zachovat tady něco původního s minimálními zásahy člověka… U Šumavy se potýkáme se zásahy člověka z minulosti, se smrkovými monokulturami. Určitým procesem ale v budoucnu zase dojde k přirozené rovnováze. Věřím, že jedna nebo dvě generace po nás už vyostřenou diskusi kolem národního parku Šumava nebudou muset vést.“
Podle KSČM byla původní úprava národních parků vyváženější. Pavel Kováčik se nicméně domnívá, že celý problém se politicky vyhrotil: „Když to znovu otevřeme, nedobereme se lepšího výsledku. Vypjatá debata bude pokračovat.“ Přiklání se proto k názoru Jurečky, že by bylo dobré určitou dobu počkat a potom teprve změny vyhodnotit. Rozhodně by ale nemělo být výsledkem to, že i nejvíce chráněné zóny budou volně přístupné turistům.
SPD: Kůrovec dostal smrky na zlatém podnose
Rovněž SPD nový zákon podporuje. „Dejme přírodě šanci a na 1,5 procentu území po patnácti letech uvidíme, jak se vyvíjela,“ uvedl Jaroslav Holík. Kůrovec je podle něj úplně jiná kapitola. Připomněl, že na Šumavě byly dříve smíšené lesy, smrk zde vysadili před tři sta lety až Schwarzenbergové.
Stromy s mělkými kořeny poškodilo sucho a pokles hladiny podzemní vody. Holík to klade za vinu i umělému vysušování bažin. „Když kůrovec z Bavorska přiletěl, dali jsme mu smrky na zlatém podnose,“ konstatoval. Ocenil proto aktivity ochranářů, kteří obnovují meandry řek a krajině vrací její původní ráz.
Piráti jsou podle Radka Holomčíka rádi, že byl zákon přijat v této podobě. Chtěli by ale vyřešit nejasné vymezení časového rámce, dokdy má dojít k tomu, že padesát procent parku bude v bezzásahovém režimu.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.
