Suchý: Jednou jsme měli se Šlitrem tichou domácnost, ale od té doby jsme byli větší kamarádi než dřív

27 minut
Jiří Suchý: Jsem komunistům vděčný, že na mě upozornili, jinak by mě nikdo neznal
Zdroj: ČT24

Textař, skladatel a divadelník Jiří Suchý letos oslavil osmaosmdesáté narozeniny a šedesátku oslavilo divadlo Semafor, které založil a v jehož čele stále stojí. Podle Suchého divadlo vydrželo tak dlouho proto, že v něm odjakživa byla legrace. A také proto, že on sám s pomocí vlivných příznivců dokázal před rokem 1989 bruslit mezi nejrůznějšími zákazy. Suchý bilancoval v pořadu Interview ČT24.

„Mě baví všechno. Nemůžu za to. Ne že bych byl tak šlechetný, ale mám to od přírody, že vytěsňuji z hlavy věci neblahé a nechávám tam jen věci příjemné a to, co mě motivuje,“ reflektuje sám sebe Suchý. Vděčný je dnes svému divadelnímu partnerovi Jiřímu Šlitrovi, který ho přesvědčil, aby společně založili divadlo Semafor… a paradoxně i komunistické straně.

„Měl bych poděkovat KSČ za to, že mě začala postihovat, poněvadž kdyby to nedělala, tak o mě nikdo neví. Vystupoval jsem v zapadlé vinárničce, ale dráždil jsem je. V padesátých letech, když byl všude socialistický realismus, jsem zpíval písničky jako Zastřelilo tele krávu a Zlomil jsem ruku tetičce. Dnes už to nikoho nedráždí, ale tehdy mě museli odsoudit. A tak se o mně dozvěděla veřejnost.“

Později balancoval na hraně oficiálního umění. „Někdy mě odsuzovali, někdy zase bez ohledu na mě komunisté uvolňovali. A když v Moskvě začala obleva a přelila se k nám, tak dostali strach a pustili mě do zahraničí. Politika mě ovlivňovala, ať jsem chtěl, nebo nechtěl. Nějak jsem v tom bruslil… a dobruslil se ke dnešku,“ hodnotí Suchý.

„Měl jsem uspokojení z toho, že jsem v nejtěžších dobách kličkoval a unikal, když zákaz stíhal druhý, tak jsem třeba dělal komentář ke kreslenému filmu v Ostravě. To tady nikdo nevěděl a nemohli mi to zakázat. Uživil jsem se i v dobách, kdy mi šly knížky do stoupy. Gramofonové desky mi vydával šlechetný člověk Hraba z (hudebního vydavatelství) Pantonu, který říkal, že jemu o mém zákazu nikdo nic neřekl,“ vzpomíná na zvraty ve svém profesním životě Suchý.

Pomohlo mu podle něj i to, že měl přátele a příznivce na vlivných místech. „V městském výboru partaje byla soudružka, která mi řekla, že má tři lásky: Jaroslava Seiferta, mě a KSČ. A říkala, že jí zoufale vadí, co mi strana dělá. Tak mi třeba vzkázala, že si mám dát tři dny pozor, že mě budou natáčet, aby proti mně měli argumenty. Nebo jsem měl echo z ministerstva kultury, že prý na mě není nic pozitivního. Tak jsem napsal Tulipán, ten se dostal do čítanek a oni měli důvod mě zase prosazovat dál,“ vypráví dnes Suchý. 

2 minuty
Podívejte se: Jak Jiří Suchý rozezpíval i generálního ředitele ČT Petra Dvořáka
Zdroj: ČT24

„Jednou jsme měli se Šlitrem tichou domácnost“

S Jiřím Šlitrem byli přátelé. „Nehádali jsme se, ale jednou byla taková tichá domácnost, kdy jsme se respektovali, hráli jsme spolu, ale nebylo to nejšťastnější,“ prozradil Suchý.

Později mu prý došlo, že k neporozumění došlo kvůli jeho chybě. „Dostal jsem nabídku na Barrandově natočit celovečerní film. To bylo něco, co jsem si vždycky přál. Pustil jsem se do toho a neřekl jsem mu to,“ říká o svém pochybení.

„Jeho to začalo mrzet. To jsem zjistil, až když jsem se dočetl, že si vyjednal v televizi svůj seriál. Beze mě. Najednou jsem si říkal: Proč to chce dělat beze mě? Pak mi došlo, že já dělám film bez něj. A hned jsem mu nabídl, aby udělal pár písniček, a všechno se urovnalo. Od té doby jsme byli kamarádi dokonce větší než kdysi,“ dodal Suchý.

Úspěch divadla Semafor si vysvětluje humorem a náladou, která v divadle vládla. „Moc jsme toho neuměli, co si budeme nalhávat, byli jsme skoro amatérská scéna. Ale měli jsme ohromnou výhodu, a proto jsme angažovali i Františka Filipovského a Miloše Kopeckého, poněvadž ti to milovali. Pochopili, že naše síla není v režijních záměrech a hereckém umění, ale v tom, že je tam obrovská legrace a že ta legrace není estrádního charakteru, ale je trochu kultivovanější, že to má svoji poetiku,“ shrnul Semafor.

„A teď bychom to měli natočit doopravdy,“ zakončil Suchý rozhovor s moderátorkou Zuzanou Tvarůžkovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 17 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami
Načítání...