Praha - Před 65 lety popravila komunistická justice mladíka Karla Bacílka, který se zapojil do odboje proti Gottwaldovu režimu. Jako student práv se v roce 1948 připojil ke skupině demokratických oponentů nového režimu. Nicméně skupinu řídil agent vojenského zpravodajství. V prosinci 1948 tak Bacílek uvízl v síti StB. Vyšetřovatelé z něj vynutili přiznání a soud jej poslal na smrt. Jako vzpomínka na mladého studenta práv je ode dneška v Praze v Trojické ulici památeční plaketa.
Jak dokládají archivy, o trestu smrti pro Karla Bacílka a další členy skupiny rozhodli komunisté ještě před zahájením procesu. Odvolání pak Nejvyšší soud v Brně během jediného týdne zamítl. Režim musel jednat rychle, protože se blížil IX. sjezd KSČ (25. května) a do jeho zahájení mělo být vše vyřízeno a skončeno. Komunistický režim popravil v prvních letech po únorovém puči přes 170 svých odpůrců.
První zkušenosti s tajnou policii získal Karel Bacílek mladší již v červnu 1942, v době heydrichiády. Tehdy ho spolu se sestrou zatklo pražské gestapo a odvezlo do Pečkova paláce a později na Pankrác. Odtud ho naštěstí po několika dnech propustili, ale děsivá vzpomínka mu už zůstala.
Po osvobození začal studovat práva, zajímal se o politiku a vstoupil do Československé strany národně socialistické, kde setrval i po únoru 1948. Stejně jako jeho otec se neztotožňoval s politikou vládnoucích komunistů a vývoj vnímal jako postupné vzdalování se masarykovské tradici demokratického Československa.
Odbojou organizaci Pravda vítězí řídil agent Hruška
Osudné se mu stalo setkání s pplk. ve výslužbě Josefem Hruškou, s nímž ho seznámil na jaře 1948 otec. Nicméně nebyl to nikdo, kdo by chtěl ilegálně bojovat proti nastupující moci, ale agent Vojenského obranného zpravodajství. Přesto oba Bacílky přesvědčil a oni na jeho popud začali získávat kontakty ve svém okolí na podobně smýšlející lidi a shromažďovat „zpravodajské“ informace.
Postupem času vznikla rozvětvená odbojová organizace Pravda zvítězí, kterou fakticky řídil vahou své osobnosti pplk. Hruška. On také – po dohodě se svými nadřízenými – stanovil její konečný cíl, totiž ozbrojený puč plánovaný na únor 1949. Cynická provokace trvala několik měsíců. Na konci prosince 1948 ale spadla klec. Přišla mohutná vlna zatýkání, v síti StB skončil i Karel Bacílek mladší. Přišli si pro něj 17. prosince 1948 ve 22.15 a podrobili ho brutálním výslechům, při nichž z něj vyšetřovatelé StB doslova vymlátili doznání o protistátní činnosti.
Přesto, že byl Bacílek mladší ještě student, vyslechl si trest smrti, stejně jako Josef Hruška, kterého se nadřízení nakonec rozhodli zbavit – 24. května 1949 v 5 hodin ráno stanuli pod šibenicí na dvoře pankrácké věznice a byli oběšeni. Spolu s Bacílkem a Hruškou byl popraven také další studen Boris Kovaříček, kterému v době zatčení ještě nebylo 21 let a podle tehdejších zákonů tedy k trestu smrti neměl být odsouzen.
