Provozovatelé ubytovacích zařízení dostanou za 72 dní, kdy museli mít zavřeno, odškodnění. Schválila to vláda. Finanční pomoc kabinet schválil rovněž pro podnikatele v kultuře. Na svém pondělním jednání ministři kývli také na model financování stavby nového bloku Dukovan či obnovení jeslí. Kabinet také potvrdil jmenování ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka zmocněncem pro jednání s Ruskem.
Hotely, motely a botely se čtyřmi až pěti hvězdami budou mít za období od 14. března do 24. května nárok na nejvyšší příspěvek 330 korun za pokoj a noc. Tříhvězdičkové provozy budou mít nárok na 300 korun. Hotely garni obdrží kompenzaci 250 korun. Ubytování s jednou a dvěma hvězdami a penziony budou moci žádat o 200 korun na pokoj.
Kempy, chatové osady či turistické ubytovny budou mít nárok na dotaci 100 korun na pokoj. Kempy mohou žádat jen o příspěvek na ubytovací objekty, jako jsou budovy s pokoji či chatky.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které program připravilo, by mělo výzvu k předkládání žádostí vyhlásit v srpnu. Na COVID ubytování se bude vztahovat, stejně jako na další programy státní podpory v souvislosti s pandemií, dočasný rámec Evropské komise. Podnikatelé tak nesmějí z těchto programů čerpat vyšší podporu než 800 tisíc eur (21,3 milionu korun). Program COVID ubytování bude spuštěn až poté, co získá notifikaci EK.
Program nebude možné čerpat zároveň s kompenzačním bonusem, tedy státní podporou pro živnostníky či malé s. r. o. Pokud už žadatel bonus dostal, příspěvek mu bude o vyplacenou částku zkrácen. Slučitelný je s programem COVID lázně a COVID nájemné. Zájemce o dotaci se bude muset vzdát uplatnění dalších nároků na náhradu vzniklé škody. Do programu se budou moci přihlásit pouze provozovatelé, kteří neměli do konce loňského roku finanční potíže a k 14. březnu neměli nedoplatky na zdravotním pojištění nebo ve vztahu k veřejnému rozpočtu.
Žádosti se budou podávat on-line, zpracovávat je bude Státní fond podpory investic. Při hodnocení žádostí se bude brát v úvahu sezonnost ubytovacího provozu. Pokud v předchozích dvou letech bylo zařízení zavřeno, na podporu nebude mít nárok, případně mu bude poměrně krácena. V případě léčebných lázní budou moci o příspěvek žádat jen nestátní zařízení.
Původní návrh MMR počítal s kompenzací 100 až 400 korun. Podnikatelské svazy, které ještě dříve návrh na náhradu připravily, navrhovaly rozmezí 100 až 500 korun.
V hlavním městě podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) Václava Stárka stále neotevřela třetina ubytovacích zařízení, v regionech jich uzavřená podle něj zůstává desetina. Hotely a penziony v Praze podle aktuálního průzkumu AHR v létě čekají obsazenost mezi deseti a dvaceti procenty. V krajích si slibují 40 až 50procentní naplnění kapacit. Na září a říjen mají hoteliéři v hlavním městě i regionech shodný předpoklad obsazenosti mezi 20 a 30 procenty.
Pomoc kultuře čekala na schválení měsíc, v pondělí prošla
Podporu vláda schválila rovněž pro organizátory kulturních podniků. Ti, kteří museli kvůli koronaviru své akce zrušit nebo přesunout a nepobírají dotace od státu, budou moci čerpat peníze z programu podpory podnikatelům v kultuře, který společně předložila ministerstva průmyslu a kultury.
„Je to už předjednaný program, který už byl víceméně schválen přibližně před měsícem, čekali jsme na to, až bude schválen definitivně státní rozpočet,“ řekl Havlíček před jednáním vlády. Záměr programu kabinet schválil 22. června. Opoziční TOP 09 už tehdy uvedla, že se ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) probudil s podporou podnikatelů v kultuře velmi pozdě.
V záměru, který vláda schválila v červnu, se počítalo se dvěma typy pomoci. Devět set milionů korun z peněz pro podnikatele v kultuře mělo být určeno na dotace a 100 milionů korun na poukázky určené těm, kdo si najmou firmu působící v kreativním odvětví. Druhý typ pomoci ve formě voucherů ale vláda zatím neschválila.
„Větší balíček jsou dotace, které by se rozdělovaly festivalům, soukromým divadlům, klubům, typu podniků, které jsou dneska poměrně stále ohrožené,“ popsal již dříve ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Pokud tito podnikatelé prokážou náklady, mohou dostat proplaceno až 50 procent do výše pěti milionů korun. O dotaci budou moct žádat pořadatelé akcí, které se měly odehrát, ale neuskutečnily se, mezi 10. březnem a 31. srpnem.
Druhý uvažovaný balík jsou takzvané kreativní poukázky, zatím na nich ale kabinet nenašel shodu, upřesňuje Havlíček. Podle původního návrhu měly být dva typy, jedny na 250 tisíc korun pro ty, kteří si najmou třeba designovou firmu či jinou kreativní společnost, jež má běžnému podnikání dodat přidanou hodnotu. Poukázka na 150 tisíc korun by pak měla být určena spíše pro kulturní služby.
Vláda v dubnu schválila první záchranný balíček pro kulturu ve výši 1,07 miliardy korun. Byl určen především pro příspěvkové organizace ministerstva kultury a subjekty, které od ministerstva dostávají dotace. Majitelé některých soukromých divadel ale poté ministra Zaorálka kritizovali za to, že nepůjde nic do sektoru, který nepobírá dotace.
Jindrák má zlepšit vztahy s Ruskem
Sbor ministrů také schválil jmenování ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka zmocněncem pro jednání s Ruskem. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) už dříve uvedl, že plánované konzultace mají pokrýt celou šíři česko-ruských vztahů a nevěnovat se pouze dílčím aktuálním sporným záležitostem. Jindrák podle něj významně přispěl k dojednání česko-německé deklarace.
Jindrák už v minulosti řekl, že návrh na jeho jmenování je výsledkem debaty mezi prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem (ANO), vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) a Tomášem Petříčkem (ČSSD). Zdůraznil, že jednání povede v úzké spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí a případně s dalšími členy vlády, kdyby se obsah debaty týkal jejich resortu.
Vyvlastnění se může vrátit do horního zákona
Kabinet schválil také Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací ČR 2021+. Podle ní by hodnocení programů účelové podpory českého výzkumu, vývoje a inovací mělo nově zohledňovat také ekonomické, sociální či environmentální dopady a přínosy vzniklé využitím výsledků v praxi.
Další opatření cílí například na snížení administrativy ve vědě, získávání odborníků i ze zahraničí nebo vytvoření podmínek pro kombinaci výzkumné práce a rodičovství a uplatnění žen po mateřské dovolené.
Vláda schválila rovněž další postup státu při ochraně a využívání ložisek nerostných surovin, podle kterého by se mohl do horního zákona vrátit institut vyvlastnění. Dále kabinet plánuje vymezit pojem superkritických a kritických nerostů nebo převést kompetence pro vydávání závazných stanovisek k umísťování staveb v chráněných ložiskových územích z krajských orgánů na obvodní báňské úřady. Tím by se doplnila surovinová politika státu z letošního března.
Sbor ministrů naopak nepodpořil uzákonění možnosti vzdělávání žáků na dálku i na základních školách, jak to navrhli poslanci opoziční KDU-ČSL. Podporu nezískal ani nárok na neplacené ošetřovatelské volno pro zaměstnance na péči o vážně postižené příbuzné ani poslanecký návrh, který by měl v některých případech zjednodušit postup pravidelné výměny průkazu osoby se zdravotním postižením.
