Vláda podpoří kulturu zasaženou koronavirem více než miliardou korun

Vláda kultuře zasažené opatřeními proti koronaviru uvolní 1,07 miliardy korun. Pro nezávislé umění z toho půjde 440 milionů, kultura v regionech dostane 300 milionů. Příspěvkové organizace v resortu, kam mezi 29 institucí patří třeba Národní divadlo, Národní muzeum či Národní památkový ústav, dostanou z balíčku zatím 300 milionů korun. Dalších 30 milionů korun by mělo jít na zřízení programu na podporu zpřístupňování kultury prostřednictvím digitálních médií.

Finanční balíček pro kulturu schválil kabinet na základě návrhu ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Ten žádal, aby stát zmírnil dopady koronavirové krize na kulturu částkou 1,16 miliardy korun.  

„Jsem rád, že se mi na vládě podařilo prosadit, že kultura jako jedna z nejpostiženějších oblastí získala významnou finanční pomoc,“ prohlásil v reakci na schválení balíčku vládou. 

Hlavním cílem navržených opatření je podle Zaorálka především zachování profesionální kulturní infrastruktury, která není zisková, a nemá tedy žádné finanční rezervy. „Tohle byl první balíček, budu jednat s dalšími, třeba komerčními subjekty,“ vysvětlil ministr kultury v Interview ČT24. Zároveň upozornil, že o tom bude jednat s ministerstvem průmyslu, protože se to týká také byznysu. 

Zaorálek v Interview24 reagoval i na časté dotazy ohledně otevření knihkupectví: „Pokud se dohodneme na otevírání menších obchodů, tak já samozřejmě usiluji o to, aby se to týkalo knihkupectví.“

Ministerstvo kultury: „Touto pomocí chceme udržet síť divadel, muzeí, galerií nebo orchestrů ve všech regionech. Všem těmto institucím současný zákaz činnosti způsobil zásadní výpadek příjmů, a potřebují tak pomoci s provozními náklady.“

Podrobnější informace o podpoře zveřejnilo ministerstvo na svém webu. Dotační programy, ve kterých bude podporu poskytovat, se vyhlásí v řádu týdnů.

Největší podíl ze sumy, kterou Zaorálek pro svůj resort získal, je 440 milionů korun na podporu živého umění. Mělo by se o ni navýšit letošní grantové řízení v programu Kulturní aktivity pro projekty těch pořadatelů, které nemají vlastního zřizovatele a jejichž projekt se nebude moci minimálně do 30. června uskutečnit. Opatření se týká tance, divadla, hudby, výtvarného umění, včetně malých nakladatelů, a o podporu nyní budou moci žádat organizace, které byly alespoň jednou za poslední tři roky (2018 až 2020) úspěšné v dotačním řízení ministerstva.

Příspěvkové organizace MK mají výpadky z výnosů v průměru téměř 42 milionů korun týdně. „Z toho důvodu 300 milionů, které MK obdrželo před pár týdny v rámci změny zákona o státním rozpočtu, bude stačit pouze do poloviny května. Proto je třeba posílit provoz příspěvkových organizací MK o dalších 300 milionů korun, aby se odvrátila hrozící platební neschopnost těchto organizací,“ uvedlo dnes MK.

Poslední část balíčku je určena pro kulturní instituce, které nezřizuje stát, ministerstvo je ale také každoročně v grantech podporuje. Stát jim nyní také přidá, pokud se na podpoře budou podílet právě také jejich zřizovatelé, tedy kraje či města, řekl Zaorálek.

O podporu budou moci žádat divadla či orchestry, které jsou trvale zařazeny do Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Žádat mohou i regionální muzea a galerie, pokud jsou jejich sbírky zařazeny v Centrální evidenci sbírek a jsou zpřístupněny veřejnosti. Celkově na tuto podporu získalo MK 300 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...