Vláda podpoří kulturu zasaženou koronavirem více než miliardou korun

Vláda kultuře zasažené opatřeními proti koronaviru uvolní 1,07 miliardy korun. Pro nezávislé umění z toho půjde 440 milionů, kultura v regionech dostane 300 milionů. Příspěvkové organizace v resortu, kam mezi 29 institucí patří třeba Národní divadlo, Národní muzeum či Národní památkový ústav, dostanou z balíčku zatím 300 milionů korun. Dalších 30 milionů korun by mělo jít na zřízení programu na podporu zpřístupňování kultury prostřednictvím digitálních médií.

Finanční balíček pro kulturu schválil kabinet na základě návrhu ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Ten žádal, aby stát zmírnil dopady koronavirové krize na kulturu částkou 1,16 miliardy korun.  

„Jsem rád, že se mi na vládě podařilo prosadit, že kultura jako jedna z nejpostiženějších oblastí získala významnou finanční pomoc,“ prohlásil v reakci na schválení balíčku vládou. 

Hlavním cílem navržených opatření je podle Zaorálka především zachování profesionální kulturní infrastruktury, která není zisková, a nemá tedy žádné finanční rezervy. „Tohle byl první balíček, budu jednat s dalšími, třeba komerčními subjekty,“ vysvětlil ministr kultury v Interview ČT24. Zároveň upozornil, že o tom bude jednat s ministerstvem průmyslu, protože se to týká také byznysu. 

Zaorálek v Interview24 reagoval i na časté dotazy ohledně otevření knihkupectví: „Pokud se dohodneme na otevírání menších obchodů, tak já samozřejmě usiluji o to, aby se to týkalo knihkupectví.“

Ministerstvo kultury: „Touto pomocí chceme udržet síť divadel, muzeí, galerií nebo orchestrů ve všech regionech. Všem těmto institucím současný zákaz činnosti způsobil zásadní výpadek příjmů, a potřebují tak pomoci s provozními náklady.“

Podrobnější informace o podpoře zveřejnilo ministerstvo na svém webu. Dotační programy, ve kterých bude podporu poskytovat, se vyhlásí v řádu týdnů.

Největší podíl ze sumy, kterou Zaorálek pro svůj resort získal, je 440 milionů korun na podporu živého umění. Mělo by se o ni navýšit letošní grantové řízení v programu Kulturní aktivity pro projekty těch pořadatelů, které nemají vlastního zřizovatele a jejichž projekt se nebude moci minimálně do 30. června uskutečnit. Opatření se týká tance, divadla, hudby, výtvarného umění, včetně malých nakladatelů, a o podporu nyní budou moci žádat organizace, které byly alespoň jednou za poslední tři roky (2018 až 2020) úspěšné v dotačním řízení ministerstva.

Příspěvkové organizace MK mají výpadky z výnosů v průměru téměř 42 milionů korun týdně. „Z toho důvodu 300 milionů, které MK obdrželo před pár týdny v rámci změny zákona o státním rozpočtu, bude stačit pouze do poloviny května. Proto je třeba posílit provoz příspěvkových organizací MK o dalších 300 milionů korun, aby se odvrátila hrozící platební neschopnost těchto organizací,“ uvedlo dnes MK.

Poslední část balíčku je určena pro kulturní instituce, které nezřizuje stát, ministerstvo je ale také každoročně v grantech podporuje. Stát jim nyní také přidá, pokud se na podpoře budou podílet právě také jejich zřizovatelé, tedy kraje či města, řekl Zaorálek.

O podporu budou moci žádat divadla či orchestry, které jsou trvale zařazeny do Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Žádat mohou i regionální muzea a galerie, pokud jsou jejich sbírky zařazeny v Centrální evidenci sbírek a jsou zpřístupněny veřejnosti. Celkově na tuto podporu získalo MK 300 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
před 12 hhodinami

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.