Spokojenost i rozčilení. Šéf financí Pilný řeší s ministry plán rozpočtu

Nahrávám video

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) jedná s vládními kolegy o rozpočtu na příští rok. Ministru spravedlnosti Robertovi Pelikánovi (ANO) se podařilo pro resort vyjednat 100 milionů korun navíc především na justiční čekatele. To ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) trvá i po jednání s Pilným na tom, aby šéf financí přidal jejímu resortu ze státního rozpočtu o 4,3 miliardy Kč navíc.

„Bylo to, musím říct, tvrdé jednání, což je asi správně. Podařilo se mně prosadit další zvýšení počtu soudních čekatelů – to je ten nesoudcovský personál, který se připravuje na výkon funkce soudce. To nám umožní zároveň zrychlit soudy a zároveň ty lidi lépe připravovat tak, aby později byli lepšími soudci,“ uvedl ministr spravedlnosti.

Upřesnil, že na čekatele půjde přes 70 milionů korun z vyjednané částky, zbytek peněz je určen na „drobnosti“. Už před příchodem na jednání ministr podotkl, že peníze nerostou na stromech. Ze schůzky odcházel spokojený, ačkoliv Pilný nevyhověl všem jeho požadavkům.

Nahrávám video

Pelikán se považuje za realistu, proto je pro něj nastavený rozpočet dostatečný. V příštím roce by mělo ministerstvo spravedlnosti hospodařit bez započítání peněz z EU se zhruba 27,5 miliardami korun, což je přibližně o 1,4 miliardy více než v letošním roce.

Šlechtová chce miliardy navíc

Před jednáním ministryně pro oblast místního rozvoje uvedla, že rozpor oproti požadavkům MMR činí zhruba šest miliard korun. „V čem jsem ustoupila, jsou zhruba 2,3 miliardy korun z evropských dotací, o které budeme žádat v příštím roce. Takže ze 6,6 miliardy Kč jsme nyní zhruba na 4,3 miliardy korun jako nadpožadavek ministerstva pro místní rozvoj,“ sdělila po jednání s Pilným.

Nahrávám video
Jsem velice rád, že po těch čtyřech jednáních se postupně posouváme ke kompromisu, který je nutný, abych splnil základní úkol vlády, to je padesátimiliardový deficit.
Ivan Pilný

První návrh rozpočtu pro MMR počítá s meziročním poklesem o 11,3 miliardy korun na 4,7 miliardy. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů. V případě příjmů bez započtení peněz z EU je navržený rozpočet ministerstva nižší o 2,1 miliardy korun, uvedlo už v květnu MMR.

„Ministerstvo financí ministerstvu pro místní rozvoj nedalo (pro příští rok) ani korunu na rekonstrukci místních komunikací pro malé obce, nedalo nám ani korunu na investiční dotace pro bydlení seniorů, nedalo nám ani korunu na provoz monitorovacího systému. Takže ho možná od ledna vypneme, protože prostě nemáme peníze,“ zdůraznila Šlechtová.

Podle ní jde o závažný problém, protože právě na tomto systému je závislé vyplácení evropských dotací. Postup ministerstva financí vnímá jako hru. „Považuji ho za nesprávný, až opravdu špatný,“ dodala.

Více peněz se rýsuje i na ministerstvu kultury

Rozpočet ministerstva kultury (MK) by se mohl v příštím roce navýšit ještě nad navrhovaných 13,2 miliardy korun. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) po schůzce s Pilným uvedl, že spolu jednali o dalším navýšení v řádech stamilionů korun.

Nahrávám video

Prioritou jsou podle Hermana platy zaměstnanců v kultuře, památky a živé umění. Částka 13,2 miliardy je o půl miliardy vyšší než letošní rozpočet.

Další dvě miliardy dostane Jurečka

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) po schůzce s Pilným uvedl, že jeho resort dostane na příští rok o více než dvě miliardy korun. Ministerstvu podle něj chybí čtyři miliardy korun, které se bude snažit najít i ve zdrojích státního podniku Lesy ČR nebo národního podniku Budějovický Budvar. Pilný příslib dvou miliard korun potvrdil, bez evropských peněz by tak mělo ministerstvo zemědělství na příští rok 20,3 miliardy korun.

Prioritou ministra Jurečky je najít peníze na financování projektů ve vodním hospodářství, stát počítá například s pokračováním dotačních programů na zadržování vody v krajině. Do 18. srpna předá ministru Pilnému informace o tom, kolik bude ministerstvo zemědělství chtít jako odškodné za škody způsobené suchem.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda chystá podnikatelskou misi na Ukrajinu, řekl Babiš před odletem do Gdaňsku

V Gdaňsku na severu Polska ve čtvrtek začne dvoudenní konference věnovaná poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci kvůli aktuální roztržce mezi Varšavou a Kyjevem místo prezidenta Volodymyra Zelenského povede premiérka Julija Svyrydenková. Zúčastnit se má šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i desítky hlav států a šéfů vlád. Česko budou zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Šéf české vlády před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 3 mminutami

ŽivěPoslanci mají na programu pravidelné interpelace

Poslanci se budou ve čtvrtek věnovat pravidelným interpelacím na členy vlády. Na programu jsou také některé mezinárodní smlouvy v úvodním kole. Jde většinou o daňové dohody a o smlouvy o policejní spolupráci.
před 49 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali předběžné opatření ÚS ohledně účasti Pavla na summitu NATO

Ústavní soud (ÚS) uložil předběžným opatřením vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře. Nesmí mu navíc klást žádné překážky. „Jak to asi bude vypadat v té Ankaře, když tam proti vůli vlády pojede pan prezident? No tak se tam bude někde v zákulisí pohybovat, ale jestli dosud mezinárodní politika nevnímala dění v České republice, tak teď si ho samozřejmě všimnou,“ řekl poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Vidím to v první řadě jako naprostý politický debakl ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) a zprostředkovaně i premiéra Andreje Babiše (ANO),“ sdělila poslankyně Kateřina Stojanová (Piráti). Podle poslance Karla Haase (ODS) se prezident o dohodu snažil, předběžné opatření ÚS ale Haase překvapilo. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) situaci označil za prohru pro všechny strany.
před 1 hhodinou

Ministerstvo zahraničí akredituje prezidenta na summit NATO, potvrdil Babiš

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pošle žádost na rozšíření delegace na summit NATO v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Před odletem na konferenci o obnově Ukrajiny do Polska to potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel podle něj bude členem delegace i s doprovodem.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokop rezignoval a nebude kandidátem ANO na pražského primátora

Kandidát na pražského primátora za ANO Ondřej Prokop nebude kandidovat v podzimních komunálních volbách a skončí ve všech politických funkcích. Zdůvodnil to tlakem médií na něj a jeho okolí. Prokop to uvedl ve videu na facebooku. Předseda ANO Andrej Babiš v reakci na to řekl, že se musí svolat mimořádný sněm pražské organizace, na kterém se zvolí nový předseda. O kandidátkách do komunálních voleb vedení ANO podle Babiše rozhodne koncem června.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Metro B ráno nejezdilo přes centrum Prahy, vlak narazil do spadlého kabelu

Metro na lince B mezi Smíchovským nádražím a Florencí v centru Prahy ve čtvrtek ráno v obou směrech zhruba dvě hodiny nejezdilo, provoz byl obnoven kolem 06:45. Pražský dopravní podnik (DPP) původně informoval o srážce metra s člověkem ve stanici Anděl, mluvčí DPP Aneta Řehková posléze upřesnila, že vlak narazil do překážky, kterou byl spadlý kabel.
05:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 4 hhodinami

Tlak na média veřejné služby je celoevropský, míní jejich šéfky z Litvy a Švédska

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.
před 12 hhodinami
Načítání...