Výkon ekonomiky by mohl zvýšit navrhované příjmy rozpočtu 2018, říká Pilný

Nahrávám video
Ministr financí Ivan Pilný v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Kdybych měl záruku, že půjčené peníze proinvestujeme, a ne že je projíme, jako to obvykle děláme, tak bych si samozřejmě půjčil a vůbec bych nehleděl na deficit státního rozpočtu, řekl s nadsázkou ministr financí Ivan Pilný (ANO) v pořadu Interview ČT24. Reagoval tak na různé názory analytiků a ekonomů, zda by za současné hospodářské prosperity neměl být rozpočet na příští rok vyrovnaný či přebytkový namísto s plánovaným deficitem 50 miliard korun.

K chystanému státnímu rozpočtu na rok 2018 řekl, že je nejen politický jako každý rozpočet, ale především volební a nikdo nechce prohrát volby. 

Připomněl, že jako ministr financí je při sestavování rozpočtu svázán usneseními vlády a také přijatou legislativou. „Samozřejmě, že se mi to nelíbí,“ dodal.

Státní rozpočet
Zdroj: ČT24

Od moderátorky pak dostal hypotetickou otázku, jak by postupoval, kdyby tím vůbec nebyl vázán. Odpověděl, že pokud by měl volnou ruku, sestavoval by státní rozpočet podobně, jako dříve sestavoval rozpočet pro různé firmy.

„Především bych se ptal, jaké jsou priority. A to je problém. Tady se priority vytvářejí na zasedání vlády ad hoc. Vláda prostě něco schválí a tím pádem je to priorita, protože to prostě musím dodržet.“ Už dříve v pořadu řekl, že priorit je příliš mnoho a vlastně není žádná a ministr financí má pak těžkou úlohu, jak se v tom orientovat. 

Pro něj osobně jsou prioritou dopravní infrastruktura (aby se „nestavěly jen svodidla, cyklostezky a protihlukové bariéry“ a začaly se stavět velmi zpožděné prioritní stavby). Dále pak bezpečnost, investice do vzdělání (pokud se změní profil vzdělávacího systému) a také výdaje do vědy, výzkumu či inovací za předpokladu, že budou měřitelné. Zmínil i spojenecké závazky v obraně.

Podotkl, že vzhledem k dobrému vývoji ekonomiky očekává, že letošní státní rozpočet skončí s lepším výsledkem, než se plánoval (schodek 60 miliard). Konkrétnější být nechtěl i vzhledem k tomu, že jsme teprve za polovinou roku.

Státní rozpočet
Zdroj: ČT24

Záležitosti resortu prý konzultuje se svým předchůdcem Andrejem Babišem (ANO) velmi zřídka a finanční požadavky ostatních ministrů vůbec. 

Právě vyjednávání o současných požadavcích ostatních ministrů - celkově prý přesahují navrhovaný deficit o více než 100 miliard korun - je nyní hlavní agendou Pilného. Už se setkal například s ministrem školství, ministryní práce či šéfem obrany.

Státní rozpočet
Zdroj: ČT24

V úterý by se měl setkat s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). „Určitě se budeme velmi zamýšlet nad tím, co žádá ministerstvo zemědělství, i když mi koaliční partner (KDU-ČSL) vyhrožuje, že nebude hlasovat pro rozpočet,“ uvedl v této souvislosti.

Ve stejný den by se měl sejít rovněž s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou (ANO). „Moc potěšená nebude,“ podotkl k tomu stručně. 

Pozici Pilnému ulehčují dobře se vyvíjející ekonomika i letošní daňové příjmy, což mu umožní zvýšit navrhované příjmy státního rozpočtu 2018. Deficit 50 miliard dodrží a předloží k hlasování a případným úpravám vládě. Čeká tam složité jednání. 

V další části pořadu hovořil Pilný také o „výrazně kladném výsledku“  elektronické evidence tržeb (EET) a s ní spojeném „narovnání podnikatelského prostředí“. Věnoval se i chystané loterii s účtenkami z EET.  Potvrdil dřívější informace, že po volbách končí s aktivní politikou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...