Výkon ekonomiky by mohl zvýšit navrhované příjmy rozpočtu 2018, říká Pilný

26 minut
Ministr financí Ivan Pilný v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Kdybych měl záruku, že půjčené peníze proinvestujeme, a ne že je projíme, jako to obvykle děláme, tak bych si samozřejmě půjčil a vůbec bych nehleděl na deficit státního rozpočtu, řekl s nadsázkou ministr financí Ivan Pilný (ANO) v pořadu Interview ČT24. Reagoval tak na různé názory analytiků a ekonomů, zda by za současné hospodářské prosperity neměl být rozpočet na příští rok vyrovnaný či přebytkový namísto s plánovaným deficitem 50 miliard korun.

K chystanému státnímu rozpočtu na rok 2018 řekl, že je nejen politický jako každý rozpočet, ale především volební a nikdo nechce prohrát volby. 

Připomněl, že jako ministr financí je při sestavování rozpočtu svázán usneseními vlády a také přijatou legislativou. „Samozřejmě, že se mi to nelíbí,“ dodal.

Státní rozpočet
Zdroj: ČT24

Od moderátorky pak dostal hypotetickou otázku, jak by postupoval, kdyby tím vůbec nebyl vázán. Odpověděl, že pokud by měl volnou ruku, sestavoval by státní rozpočet podobně, jako dříve sestavoval rozpočet pro různé firmy.

„Především bych se ptal, jaké jsou priority. A to je problém. Tady se priority vytvářejí na zasedání vlády ad hoc. Vláda prostě něco schválí a tím pádem je to priorita, protože to prostě musím dodržet.“ Už dříve v pořadu řekl, že priorit je příliš mnoho a vlastně není žádná a ministr financí má pak těžkou úlohu, jak se v tom orientovat. 

Pro něj osobně jsou prioritou dopravní infrastruktura (aby se „nestavěly jen svodidla, cyklostezky a protihlukové bariéry“ a začaly se stavět velmi zpožděné prioritní stavby). Dále pak bezpečnost, investice do vzdělání (pokud se změní profil vzdělávacího systému) a také výdaje do vědy, výzkumu či inovací za předpokladu, že budou měřitelné. Zmínil i spojenecké závazky v obraně.

Podotkl, že vzhledem k dobrému vývoji ekonomiky očekává, že letošní státní rozpočet skončí s lepším výsledkem, než se plánoval (schodek 60 miliard). Konkrétnější být nechtěl i vzhledem k tomu, že jsme teprve za polovinou roku.

Státní rozpočet
Zdroj: ČT24

Záležitosti resortu prý konzultuje se svým předchůdcem Andrejem Babišem (ANO) velmi zřídka a finanční požadavky ostatních ministrů vůbec. 

Právě vyjednávání o současných požadavcích ostatních ministrů - celkově prý přesahují navrhovaný deficit o více než 100 miliard korun - je nyní hlavní agendou Pilného. Už se setkal například s ministrem školství, ministryní práce či šéfem obrany.

Státní rozpočet
Zdroj: ČT24

V úterý by se měl setkat s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). „Určitě se budeme velmi zamýšlet nad tím, co žádá ministerstvo zemědělství, i když mi koaliční partner (KDU-ČSL) vyhrožuje, že nebude hlasovat pro rozpočet,“ uvedl v této souvislosti.

Ve stejný den by se měl sejít rovněž s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou (ANO). „Moc potěšená nebude,“ podotkl k tomu stručně. 

Pozici Pilnému ulehčují dobře se vyvíjející ekonomika i letošní daňové příjmy, což mu umožní zvýšit navrhované příjmy státního rozpočtu 2018. Deficit 50 miliard dodrží a předloží k hlasování a případným úpravám vládě. Čeká tam složité jednání. 

V další části pořadu hovořil Pilný také o „výrazně kladném výsledku“  elektronické evidence tržeb (EET) a s ní spojeném „narovnání podnikatelského prostředí“. Věnoval se i chystané loterii s účtenkami z EET.  Potvrdil dřívější informace, že po volbách končí s aktivní politikou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 4 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...