Ministr financí Ivan Pilný (ANO) se dohodl se svým stranickým kolegou a ministrem obrany Martinem Stropnickým, že výdaje na obranu do roku 2020 stoupnou na 1,4 procenta HDP. Armáda měla původně dostat peněz méně.
Stropnický: Pět miliard na české závazky k NATO nestačí. Obrana má dosáhnout na miliard devět
Rozpočet armády ještě poroste, dohodli se Stropnický a Pilný (zdroj: ČT24)
Obrana by měla získat navíc 9,2 miliard korun. Část - 5,4 miliard korun - slíbil armádě předchozí ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle Stropnického by to ale na splnění závazků vůči NATO nestačilo. Obrana by podle něj měla získat dalších 3,8 miliardy korun.
„Dohodli jsme se na roku 2020 (pozn. navýšení výdajů na 1,4 procenta HDP). Ale s tím výsledkem pro rok 2017 asi ministr Stropnický spokojen nebude, protože je tam limit toho 50miliardového schodku,“ uvedl ve čtvrtek Pilný. Ministerstvo obrany by proto mohlo nakonec dostat méně, než o kolik Stropnický žádal.
Rozpočet – armáda
Do roku 2020 by výdaje Česka na obranu měly stoupnout na 1,4 procenta HDP. Postupně by pak měly v roce 2024 dosáhnout povinných 2 procent, jak plyne z dohody členských států NATO. Na nutnosti závazek dodržet se ministři financí a obrany shodli.
V současnosti dává stát na obranu kolem 1 procenta HDP. To řadí Českou republiku do poslední třetiny států NATO, přestože ani některé další státy závazek nedodržují.
Na splnění dohody Českou republikou by ani navýšení rozpočtu na původně plánovaných 57,9 miliard korun nestačilo. „Opticky to vypadá dobře. Ale vzhledem k našim závazkům je to částka, která by nám cestu ke konečnému výsledku spíše zkomplikovala,“ řekl ještě před jednáním Stropnický.
Máme před sebou nezpochybnitelný cíl a nedovedu si představit, že bychom ho nesplnili. V tom jsme s ministerstvem financí za jedno.
Straničtí kolegové Pilný a Stropnický o rozpočtu pro resort obrany mluvili již na konci května. Stropnický tehdy Pilného informoval, že pokud chce Česká republika dodržet alianční závazky a plány na nákupy vojenské techniky, musí do roku 2020 stoupnout výdaje na obranu na 1,4 procenta HDP.
Události: Armáda podle kritiků málo nakupuje, žádá ale více peněz (zdroj: ČT24)
Stropnický: Prioritou je investice do lidí
Ministr Stropnický žádá více peněz na techniku a personálie. Podle něj je potřeba modernizovat zbraně a zaměřit se i na logistiku. Zároveň žádá o peníze na zvýšení platů profesionálů a členů aktivních záloh, tedy pro celkem asi 35 tisíc lidí. „Investice do lidí je naše priorita, rádi bychom udrželi trend náboru,“ prohlásil Stropnický.
Počet vojáků z povolání
Původní návrh střednědobých výdajů ministerstva financí počítal s pomalejším růstem - v roce 2019 na 1,18 procenta a o rok později na 1,16 procenta HDP.
Zvýšení rozpočtu armády podporuje i člen sněmovního výboru pro obranu Antonín Seďa. „Armádě by dvoumiliardové navýšení prospělo. Problém by nastal, pokud by k navýšení nedošlo, především v náborech. Když se nábory v minulosti pozastavily, nejenže se snížil počet profesionálních vojáků, ale také se zvýšil jejich věkový průměr,“ uvedl Seďa. Skokového nárůstu peněz pro armádu se ale obává, armáda by podle něj nebyla schopna peníze utratit.
Počet civilních zaměstnanců v armádě
Obrana málo nakupovala
Ministerstvo obrany opakovaně čelilo výtkám kvůli tomu, že nedostatečně čerpá peníze, které má k dispozici. Kritika pramení z toho, že resortu se nedaří dokončovat modernizační projekty, jejichž součástí jsou nákupy nového vybavení armády.
Loni v rezortním rozpočtu zbyly čtyři miliardy korun. Opozice tvrdí, že Martin Stropnický promarnil šanci.
„Měl politickou podporu i ze strany opozice pro nákupy, pro další akvizice, pro navyšování rozpočtu na obranu,“ označil Stropnického působení za neúspěch poslanec Marek Ženíšek (TOP 09).
Pilný: Závazek vůči NATO splnit chceme, ale omezuje nás dohodnutý deficit rozpočtu (zdroj: ČT24)
Podle ministra obrany není pravda, že by resort nedokázal peníze utratit. „My o peníze nepřicházíme, ony se převádějí. Někdy sklouzne fakturace o dva, o tři měsíce. Ale důležité je, že my s těmi penězi můžeme dál pracovat,“ brání se Stropnický.
„Plánovalo se, ale zapomnělo se nakupovat,“ zhodnotil aktivitu ministerstva redaktor týdeníku Euro Ondřej Stratilík.
Útraty ministerstva obrany v roce 2017
Jen letos uzavřela obrana miliardové obchody, šlo například o modernizaci houfnic Dana, nová děla, nákup obrněných vozidel Iveco, Pandur a Titus. Vybavení bude dostávat v následujících letech. Stovky milionů korun z rozpočtu odčerpá i mise, která příští rok posílí ochranu Pobaltí.
Minulý týden, když vláda schválila zakázku na nákup obrněných vozidel za více než devět miliard korun, Stropnický uvedl, že další velké nákupy už před říjnovými volbami předkládat nebude. Chce ale pokračovat v přípravách zakázek. Nákupy podle něj tvrají příliš dlouho kvůli kontrolám, které se začaly uplatňovat po skandálech s nákupem výzbroje pro armádu v minulosti.
Události, komentáře: Tomáš Jirsa (ODS), Pavel Kováčik (KSČM) (zdroj: ČT24)