Stropnický: Pět miliard na české závazky k NATO nestačí. Obrana má dosáhnout na miliard devět

Nahrávám video

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) se dohodl se svým stranickým kolegou a ministrem obrany Martinem Stropnickým, že výdaje na obranu do roku 2020 stoupnou na 1,4 procenta HDP. Armáda měla původně dostat peněz méně.

Obrana by měla získat navíc 9,2 miliard korun. Část - 5,4 miliard korun - slíbil armádě předchozí ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle Stropnického by to ale na splnění závazků vůči NATO nestačilo. Obrana by podle něj měla získat dalších 3,8 miliardy korun.

„Dohodli jsme se na roku 2020 (pozn. navýšení výdajů na 1,4 procenta HDP). Ale s tím výsledkem pro rok 2017 asi ministr Stropnický spokojen nebude, protože je tam limit toho 50miliardového schodku,“ uvedl ve čtvrtek Pilný. Ministerstvo obrany by proto mohlo nakonec dostat méně, než o kolik Stropnický žádal.

Rozpočet – armáda
Zdroj: ČT24

Do roku 2020 by výdaje Česka na obranu měly stoupnout na 1,4 procenta HDP. Postupně by pak měly v roce 2024 dosáhnout povinných 2 procent, jak plyne z dohody členských států NATO. Na nutnosti závazek dodržet se ministři financí a obrany shodli.

V současnosti dává stát na obranu kolem 1 procenta HDP. To řadí Českou republiku do poslední třetiny států NATO, přestože ani některé další státy závazek nedodržují.

Na splnění dohody Českou republikou by ani navýšení rozpočtu na původně plánovaných 57,9 miliard korun nestačilo. „Opticky to vypadá dobře. Ale vzhledem k našim závazkům je to částka, která by nám cestu ke konečnému výsledku spíše zkomplikovala,“ řekl ještě před jednáním Stropnický.

Máme před sebou nezpochybnitelný cíl a nedovedu si představit, že bychom ho nesplnili. V tom jsme s ministerstvem financí za jedno.
Martin Stropnický
ministr obrany

Straničtí kolegové Pilný a Stropnický o rozpočtu pro resort obrany mluvili již na konci května. Stropnický tehdy Pilného informoval, že pokud chce Česká republika dodržet alianční závazky a plány na nákupy vojenské techniky, musí do roku 2020 stoupnout výdaje na obranu na 1,4 procenta HDP.

Nahrávám video

Stropnický: Prioritou je investice do lidí

Ministr Stropnický žádá více peněz na techniku a personálie. Podle něj je potřeba modernizovat zbraně a zaměřit se i na logistiku. Zároveň žádá o peníze na zvýšení platů profesionálů a členů aktivních záloh, tedy pro celkem asi 35 tisíc lidí. „Investice do lidí je naše priorita, rádi bychom udrželi trend náboru,“ prohlásil Stropnický.

Počet vojáků z povolání
Zdroj: ČT24/Ministerstvo obrany

Původní návrh střednědobých výdajů ministerstva financí počítal s pomalejším růstem - v roce 2019 na 1,18 procenta a o rok později na 1,16 procenta HDP.

Zvýšení rozpočtu armády podporuje i člen sněmovního výboru pro obranu Antonín Seďa. „Armádě by dvoumiliardové navýšení prospělo. Problém by nastal, pokud by k navýšení nedošlo, především v náborech. Když se nábory v minulosti pozastavily, nejenže se snížil počet profesionálních vojáků, ale také se zvýšil jejich věkový průměr,“ uvedl Seďa. Skokového nárůstu peněz pro armádu se ale obává, armáda by podle něj nebyla schopna peníze utratit.

Počet civilních zaměstnanců v armádě
Zdroj: ČT24/Ministerstvo obrany

Obrana málo nakupovala

Ministerstvo obrany opakovaně čelilo výtkám kvůli tomu, že nedostatečně čerpá peníze, které má k dispozici. Kritika pramení z toho, že resortu se nedaří dokončovat modernizační projekty, jejichž součástí jsou nákupy nového vybavení armády.

Loni v rezortním rozpočtu zbyly čtyři miliardy korun. Opozice tvrdí, že Martin Stropnický promarnil šanci.

„Měl politickou podporu i ze strany opozice pro nákupy, pro další akvizice, pro navyšování rozpočtu na obranu,“ označil Stropnického působení za neúspěch poslanec Marek Ženíšek (TOP 09). 

Nahrávám video

Podle ministra obrany není pravda, že by resort nedokázal peníze utratit. „My o peníze nepřicházíme, ony se převádějí. Někdy sklouzne fakturace o dva, o tři měsíce. Ale důležité je, že my s těmi penězi můžeme dál pracovat,“ brání se Stropnický.

„Plánovalo se, ale zapomnělo se nakupovat,“ zhodnotil aktivitu ministerstva redaktor týdeníku Euro Ondřej Stratilík.

Útraty ministerstva obrany v roce 2017
Zdroj: ČT24/Ministerstvo obrany

Jen letos uzavřela obrana miliardové obchody, šlo například o modernizaci houfnic Dana, nová děla, nákup obrněných vozidel Iveco, Pandur a Titus. Vybavení bude dostávat v následujících letech. Stovky milionů korun z rozpočtu odčerpá i mise, která příští rok posílí ochranu Pobaltí.

Minulý týden, když vláda schválila zakázku na nákup obrněných vozidel za více než devět miliard korun, Stropnický uvedl, že další velké nákupy už před říjnovými volbami předkládat nebude. Chce ale pokračovat v přípravách zakázek. Nákupy podle něj tvrají příliš dlouho kvůli kontrolám, které se začaly uplatňovat po skandálech s nákupem výzbroje pro armádu v minulosti. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 14 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 24 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 56 mminutami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 1 hhodinou

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 6 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 7 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 7 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.