Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) požaduje od ministra obrany Martina Stropnického (ANO) a zástupců generálního štábu vysvětlení armádních nákupů. Řekl to v reakci na slova šéfa sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD), podle něhož ministerstvo loni nevyčerpalo ze svého rozpočtu téměř čtyři miliardy korun. Výdaje na obranu tak klesly pod 1 procento HDP a byly nižší než v roce 2015.
Hamáček označil výsledek rozpočtu za alarmující. Na obranu Česko dávalo 0,97 procenta HDP, v rámci NATO se přitom zavázalo poskytovat na obranné výdaje dvě procenta. Současná vládní koalice slíbila, že do roku 2020 na výdaje půjde 1,4 procenta HDP.
„Armáda teď potřebuje výrazné dovyzbrojení, modernizaci techniky z dob Varšavské smlouvy. Je tu velký investiční dluh a všem nám záleží na tom, aby ho armáda dohnala,“ uvedl Sobotka.
Lidovci chtějí výdaje navyšovat
Zpráva znepokojila i lidovce. Pokud výdaje na armádu spadnou pod jedno procento, je to podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) špatná zpráva pro Česko i jeho spojence. Výdaje se proto řešily i na středečním jednání koaličních lídrů. Podle šéfa sněmovního klubu KDU-ČSL Jiřího Miholy stranu neuspokojilo, když jim Stropnický řekl, že i další státy neplní své závazky vůči NATO. „Nechceme být poslední, ale chceme být první v plnění závazků,“ podotkl.
V koalici chtějí lidovci domluvit, s jakým návrhem v květnu pojede český představitel na summit NATO. Členské státy by zde měly předložit své plány na růst výdajů na obranu na dvě procenta HDP. Lidovci připravili plán navyšování, který má vést k dosažení cíle v roce 2023. Pokud se s koaličními partnery neshodnou, plánují téma otevřít během kampaně před říjnovými volbami.
Hamáček vedení ministerstva kritizoval, že problémy s čerpáním peněz má po celou dobu současného volebního období. Připomněl, že by armáda podle dřívějších odhadů potřebovala investovat do svého zastaralého vybavení asi 100 miliard korun. Tento deficit se podle něj nezmenšuje.
Stropnický: Hamáček opět ohýbá realitu
Na loňský rok sněmovna schválila rozpočet pro ministerstvo obrany 47,8 miliardy korun. Po započtení všech prostředků, včetně mimorozpočtových zdrojů nebo nespotřebovaných výdajů z předešlého roku, měl loni úřad k dispozici 49,7 miliardy korun.
Ministerstvo obrany se ohradilo proti kritice tím, že většina nevyčerpaných peněz je určena na úhradu už uzavřených smluv. Stropnický spojuje Hamáčkovu kritiku s blížícími se volbami. Ministerstvo obrany už v lednu uvedlo, že nevyčerpáno bylo asi 4,05 miliardy. Většinu peněz podle něj úřad použije letos.
Stropnický na Twitteru napsal, že Hamáček opět ohýbá realitu. „Třeba srovnatelné ministerstvo vnitra z loňského rozpočtu nevyčerpalo tři miliardy. Předpokládám, že aspoň část peněz také proplatí letos,“ napsal. V čele ministerstva vnitra je místopředseda ČSSD Milan Chovanec.
Fakt, že většina aliančních států včetně České republiky ročně odvádí na obranu méně než dohodnutá dvě procenta HDP, ale opakovaně kritizuje americký prezident Donald Trump. Minulý týden po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance prohlásil, že členské státy NATO se musí dostatečnými investicemi do armády podílet na společné obraně.
