První jednání ministra školství Stanislava Štecha (ČSSD) s šéfem resortu financí Ivanem Pilným (ANO) o rozpočtu na rok 2018 nevedlo ke shodě, kolik peněz získají vysoké školy. To je nejspornější položka v rozpočtu pro školství. Podle předběžného návrhu mají dostat o 100 milionů více než loni, rektoři však požadují 4,5 miliardy navíc. Vláda na jaře schválila navýšení o tuto částku, ale do návrhu rozpočtu se to nepromítlo. Oba ministři se opět setkají v srpnu, ministerstvo školství má přinést přepracovaný návrh.
Peníze ze zamítnutého kariérního řádu půjdou převážně na školství v regionech
Události: Začala rozpočtová jednání o penězích pro ministerstva (zdroj: ČT24)
Pilný uvedl, že ministerstvu školství zůstává 1,7 miliardy korun, původně určených na kariérní řád, který však neprošel Poslaneckou sněmovnou. Zdůraznil také, že v současné době ani neví, jak velké jsou rezervy státního rozpočtu. Prioritně musí dodržet schodek 50 miliard korun, ke kterému ho zavázala vláda.
„Je to především otázka toho, kolik na priority, které nejsou samozřejmě jen školství, kolik tam zbyde,“ řekl Pilný.
Brífink ministrů Štecha a Pilného o rozpočtu pro školství (zdroj: ČT24)
Štech informoval, že drtivá většina z oněch 1,7 miliardy korun půjde do regionálního školství. Nepočítá s tím, že by měly nějakým významným způsobem pomoci platům učitelů.
Na základě dnešního jednání jeho ministerstvo návrh rozpočtu během 14 dnů přepracuje, aby byl připraven pro srpnové setkání zástupců obou ministerstev.
GALERIE
Ministři financí a školství jednají o rozpočtu
Rozpočet vysokého školství by si proti původnímu návrhu státního rozpočtu na příští rok měl polepšit o 4,5 miliardy korun, zopakoval nedávno předseda České konference rektorů Tomáš Zima po jednání s představiteli Rady vysokých škol a vysokoškolských odborů. Během prázdnin plánují představitelé univerzit vyjednávat s politiky. Pokud by jejich požadavky nebyly vyslyšeny, mají v září a říjnu řadu variant, jak by o sobě mohly vysoké školy dát vědět.
„Zatím nikdo nezpochybnil, že školství včetně vysokého je podfinancované,“ rekapituloval Zima své nedávné jednání s ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) či dopis, který obdržel od premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Ale něco jsou slova a něco činy. My teď budeme očekávat ty činy,“ dodal.
Odboráři dříve mluvili o tom, že jsou připraveni vyhlásit stávkovou pohotovost, také rektoři hovořili o důraznějším naléhání na vládu.
Stanislav Štech
Priority rozpočtu a (ne)spokojenost ministrů
Redaktor ČT Petr Vašek uvedl, že „Andrej Babiš (ANO) si v dubnu řekl priority, které chtěl dát do rozpočtu, než odešel z ministerstva financí. A na vysoké školy prostě nezbyly peníze. Důchody mají růst v průměru o 500 korun měsíčně, to je přes 20 miliard korun. Platy státních zaměstnanců mají růst o 10 procent, to je dalších 20 miliard korun. Peníze pro obce 8,5 miliardy, sociální dávky nárůst o 12 miliard.“
Resort školství patří k úspěšnějším. „Prvotní rozpočet roste o více než 11 miliard, což jsou peníze, o kterých si jiná ministerstva mohou nechat zdát,“ uvedl redaktor.
- Podle dosavadního návrhu mělo ministerstvo školství na příští rok dostat zhruba 160 miliard korun.
- Resort chtěl původně 172 miliard korun, letos hospodaří se zhruba 148 miliardami Kč.
- Zdroj: ČTK
Ministři chtějí asi o 110 miliard korun více, než jim návrh rozpočtu slibuje. „Co si pamatuju, tak je to největší převis požadavků. Vloni to bylo v této době nějakých 92 miliard,“ odhadl Vašek.
Nejméně spokojený je ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který má skoro šestimiliardový škrt. Lidovci hrozí, že nepodpoří rozpočet. Je volební rok a nespokojení jsou podle Vaška v zásadě všichni ministři.
Zlatuška (ANO) a Nantl (ODS) o situaci ve školství (zdroj: ČT24)
Vyjednávání pohledem politiků
Předseda výboru pro vědu a vzdělávání Jiří Zlatuška (ANO) považuje další jednání za důležité pro to, aby se vyjasnilo, o jaké finance se má vlastně jednat. U některých požadavků (například na stipendia doktorandů) to podle něho působí, jako by část rektorů neznala své pravomoce. Připomněl, že je to v pravomoci vysokých škol.
Domnívá se, že vysoké školy nějaké peníze dostanou, protože je před volbami. A to nejen parlamentními, ale také před volbami řady rektorů. Ti proto ukazují, že dokážou na politicích vymoci více peněz.
Expert ODS pro výzkum a inovace Jiří Nantl uvedl, že současná situace má kořeny několik let zpátky. Tehdy podle něho současná vláda rozpočet na vysoké školy dále snížila a dokonce zrušila velmi výrazný diferenciační faktor, který zobrazoval kvalitu škol.
Později pak byla podle něho eskalována očekávání veřejnosti a odborné veřejnosti před volbami a nastalo „tohleto koňské dohadování“.