Krajský soud v Praze odmítl zahájit hlavní líčení v další kauze okolo někdejšího hejtmana Davida Ratha a vrátil věc k došetření. Uvedla to MF Dnes. V případu údajné manipulace tendrů ve středočeských nemocnicích čelí obžalobě devět lidí a osm firem. Podle advokátů obžalovaných to zřejmě souvisí s dřívějším rozhodnutím o nelegálnosti pořízených odposlechů v první části případu. I v druhé větvi případu jsou totiž důležitým důkazem.
Soud vrátil k došetření druhou větev Rathovy korupční kauzy
„Bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání, kdy se konalo jednání o předběžném projednání obžaloby, tak, že se věc vrací k došetření,“ řekla mluvčí krajského soudu Pavlína Bočková.
Státní zastupitelství podalo obžalobu na devět lidí a osm firem loni v létě. Ve spisu se mluví o sjednávání výhod nebo přímo o uplácení. Mezi obžalovanými firmami je i největší tuzemská stavební společnost Metrostav. Co mohlo zhatit zahájení líčení, je nedávné rozhodnutí o nezákonnosti policejních odposlechů v první větvi kauzy – tedy zneplatnění jednoho z klíčových důkazů.
„Klidně se může stát, že soudce bude argumentovat tím, co řekl vrchní soud v první části případu – tedy že odposlechy jsou nedostatečně odůvodněné, tudíž nepoužitelné, a proto vrací kauzu k došetření, aby se zajistily jiné důkazy. Já to považuji za poměrně pravděpodobné,“ uvedl advokát Ivany Salačové Vojtěch Veverka.
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová nechtěla aktuální vývoj zatím komentovat s tím, že si počká na doručení rozhodnutí. Už dřív ale uvedla, že odmítnutí odposlechů je s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi soudů jen stěží odborně akceptovatelné.
Kvůli zneplatnění odposlechů a vrácení případu v první větvi celé kauzy kolem exhejtmana Ratha se chce ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) obrátit na Nejvyšší soud. Procesní vady, o kterých mluví vrchní soud, se podle něj nestaly. „Výtky, které formuloval vrchní soud k rozhodnutí o povolení odposlechů, by mohl formulovat ke každému druhému rozhodnutí o povolení odposlechů,“ tvrdí Pelikán.
Obvinění ve druhé větvi kauzy, mezi kterými je také Rath, podle vyšetřovatelů požadovali úplatky za 66,4 milionu korun, z toho převzali 3,4 milionu. Případ se týká rekonstrukcí či výstavby pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a dodávky sanitek pro středočeskou záchrannou službu. Celkem šlo o zakázky za více než 700 milionů korun.
Rath si stěžuje, že případ řešili v Ústí
Podnět pro podání stížnosti k Nejvyššímu soudu ale poslal ministrovi spravedlnosti také sám Rath. V dokumentu si stěžuje na to, že se případem na začátku zabývali ústečtí žalobci a odposlechy, sledování podezřelých nebo domovní prohlídky povoloval ústecký soud. Tím měl být podle něj porušen zákon v jeho neprospěch.
V dokumentu, který má 35 stran, argumentují Rathovi advokáti tím, že severočeští žalobci i soudy museli od listopadu 2011 vědět, že se údajná trestná činnost týká Středočeského kraje, případně Prahy. Tehdy policisté sepsali oznámení o zahájení úkonů trestního řízení a kauza měla podle dokumentu putovat k oprávněným žalobcům a soudům.
„V záznamu není uvedena jakákoli zmínka o tom, že by trestná činnost měla být, byť jen částečně, páchána v Ústí nad Labem nebo Ústeckém kraji,“ zdůrazňuje dokument. Dodává také to, že na severu Čech nebydlel nikdo z podezřelých, které policie odposlouchávala.
Podle Rathova advokáta Romana Jelínka by mohl Nejvyšší soud při zkoumání podnětu sjednotit judikaturu, která se místní příslušnosti týká. Pražský vrchní soud totiž podle něj v jednom případu postupoval v souladu s loňským nálezem Ústavního soudu, podle něhož by se nemělo stávat, že třeba o vazbě, prohlídce nebo odposlechu rozhodne soud úplně jinde, než se údajná trestná činnost odehrála. V Rathově kauze ale stejně nepostupoval. „Existují tady vedle sebe dva různé právní názory ke stejné otázce,“ řekl Jelínek.
V první větvi korupční kauzy krajský soud uznal v červenci 2015 Ratha vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Obžaloba Ratha spojuje s údajnou trestnou činností někdejší ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové (dnes Kottové) a jejího partnera, exposlance ODS Petra Kotta, kteří dostali trest o rok nižší. Podezřelé stavební zakázky se týkaly modernizací středočeských nemocnic či opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku.
Pražský vrchní soud ale loni v prosinci rozsudek nad Rathem a dalšími obžalovanými zrušil. Podle soudu byly odposlechy nedostatečně odůvodněny, a proto je považuje za nezákonné. U nového řízení před Krajským soudem v Praze nepůjdou použít jako důkaz. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová označila rozhodnutí soudu za přepjatě formalistické a porušující zákon a připravuje podnět k podání stížnosti.