Poslanecká sněmovna odsouhlasila ratifikaci obranné smlouvy se Spojenými státy. Senát totéž učinil již dříve, nic tedy nebrání závěrečnému podpisu prezidenta republiky. Ve druhém čtení ve sněmovně kritizovali dohodu zejména poslanci SPD, kteří pak jednotně hlasovali proti smlouvě. Ve svých projevech prohlašovali, že jejím smyslem je umožnit americkým vojákům pobyt v Česku. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ji naopak označila za dohodu, která je v národním zájmu. Poslanci ve středu zahájili také závěrečné čtení důchodové novely, která mění výpočet valorizací a zpřísňuje podmínky pro předčasné odchody do penze. K vládnímu návrhu se opět vrátí v pátek.
Sněmovna schválila obrannou smlouvu s USA. O důchodech bude dál jednat v pátek
UDÁLOSTI: Sněmovna schválila česko-americkou obrannou smlouvu (zdroj: ČT24)
Při hlasování poslanci nejprve odmítli návrh předsedy SPD Tomia Okamury na odročení dalšího jednání na neurčito. Následně odsouhlasili ratifikaci samotné obranné smlouvy, a to poměrem 115 ku 18. Proti byli všichni přítomní poslanci SPD a také čtyři poslanci ANO. Dalších jedenáct poslanců ANO se zdrželo. Na závěr ještě poslanci hlasovali o doprovodném usnesení, s nímž přišlo ANO. Na návrh předsedy klubu SPD Radima Fialy o něm hlasovali po bodech, ale nakonec schválili všechny.
Doprovodné usnesení v úvodu vyzdvihuje význam obranné dohody, dále konstatuje, že případný pobyt cizích vojáků v Česku musí schválit parlament, a také zdůrazňuje, že smlouva neumožňuje umístit na českém území jaderné zbraně. Uvádí také, že „dohoda nedává bez předchozího souhlasu České republiky právo ozbrojeným silám Spojených států amerických budovat na území České republiky stálé vojenské základny ani na nich pobývat“.
Na začátku druhého čtení česko-americké obranné smlouvy – přičemž druhé čtení je u smluv také poslední – navrhl předseda klubu STAN Josef Cogan, aby mohli poslanci jednat po 19., 21. a 24. hodině – tedy celou noc. Zdůraznil, že to považuje za preventivní návrh, a nakonec to nebylo potřeba.
Na hlasování nakonec došlo čtyři a půl hodiny po začátku schůze a zabralo ještě čtvrt hodiny. I tak ale bylo druhé čtení kratší než to první. V něm poslanci nad dokumentem strávili asi pět a půl hodiny.
Po schválení programu středeční mimořádné schůze vystoupila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), aby dohodu okomentovala. „Dohoda je plně v našem národním zájmu a já bych ráda podtrhla, že je dokladem toho, že jsou naše vztahy se Spojenými státy na velmi vysoké úrovni. Což je pro nás nepochybně cenné. Je to důležité zejména s ohledem na současnou bezpečnostní situaci, kdy jen pár set kilometrů od našich hranic na východ probíhá brutální ruská vojenská agrese a kdy je Evropa ohrožena největším válečným konfliktem od konce druhé světové války. V této situaci se bez silného spojenectví s dalšími demokratickými zeměmi neobejdeme,“ uvedla. V projevu také připomněla, že ratifikaci již schválil Senát.
Premiér Petr Fiala (ODS) řekl po schválení obranné smlouvy v rozhovoru pro Události, že je Česko 25. zemí, která takovou dohodu se Spojenými státy má. „Je to velmi praktické, protože smlouva nezakládá možnost, že by tady bez dalšího souhlasu mohli být američtí vojáci nebo tu byly americké základny. O to tu vůbec nejde. Ale v případě pohybu amerických vojsk jsou tu řešeny velmi praktické otázky – od jurisdikce po nakládání s majetkem, řešení škod a další věci, které by se pro každý jednotlivý případ musely řešit zvlášť,“ zdůraznil.
Dál trval kritický postoj SPD. Její předseda Tomio Okamura zopakoval, že podle jeho hnutí by se mělo o dohodě konat referendum. Prohlásil, že smlouva „není smlouva o spolupráci, ale smlouva o budoucí vojenské přítomnosti USA v České republice“. Míní, že Američané budou moci využívat české armádní základny a výcvikové prostory.
„Rád bych okomentoval argument, který říká s oblibou paní ministryně Černochová, že případnou vojenskou základnu nebo pobyt amerických vojsk musí odsouhlasit parlament. Ale tady máte většinu vy jako vláda a před volbami jste neříkali, že budete prosazovat přítomnost cizích vojáků a cizí vojenské základny v České republice,“ prohlásil. Chce, aby se některé části smlouvy změnily. Především je podle něj nemožné ji deset let vypovědět, což by se podle Okamury mělo změnit na několik měsíců.
Dohodu považuje Okamura zároveň za nadbytečnou, spojenectví podle něj dostatečně zaručuje členství v NATO. Ve svém projevu navrhl šéf SPD také odsunutí projednávání bodu (tedy druhého čtení obranné smlouvy) na neurčito.
Předseda klubu SPD Radim Fiala pak řekl, že dohodu nepovažuje za smlouvu dvou rovných partnerů. „Česká republika je stranou jednoznačně slabší a podřízenou. (…) V SPD smlouvu takto ponižujícího až vazalského charakteru bychom nikdy nepodepsali. Proto pro ni poslanci a poslankyně SPD nikdy nezvednou ruku,“ uvedl.
Fiala se také vymezil proti tomu, že se smlouva neschvaluje třípětinovou většinou. Míní totiž, že se Česká republika dohodou vzdává části suverenity. Avizoval, že se kvůli tomu SPD obrátí na Ústavní soud.
Okamura, Radim Fiala i před nimi Radek Vondráček (jménem klubu ANO) vystoupili s přednostními právy. Po nich začala rozprava, do níž bylo na začátku přihlášeno deset poslanců – převážně z SPD. Mezi přihlášenými byl ale i Milan Brázdil z ANO, který řekl, že někteří poslanci hnutí se zřejmě zdrží a dal najevo, že nejspíše bude jedním z nich. Zapochyboval nad smyslem smlouvy, kterou charakterizoval jako „jenom papír“.
„Jak tento papír zvýší bezpečnost České republiky, když vedle nás jsou další spojenci a oni jsou blíž než Amerika,“ řekl. Míní, že kdyby měla smlouva zajistit vyšší bezpečnost nad rámec členství v NATO, bylo by potřeba mít podobnou třeba i s Polskem. „Je to jako, že NATO s námi uzavřelo blbě, a teprve tímto se to dává do vyšší úrovně? Já si to nemyslím,“ dodal.
Brázdilův kolega z ANO Roman Kubíček ovšem na potřebnost bilaterální smlouvy poukázal na příkladu nedávné slovenské zkušenosti, kdy se na Slovensko díky takové velmi rychle dostal protiletadlový systém Patriot náhradou za protivzdušné komplety, které Bratislava poskytla Ukrajině. „Dostali ho napřímo během tří dnů,“ poukázal. Vladimír Balaš (STAN) se pozastavil i nad tím, že Brázdil vnímá smlouvu jako „jenom papír“. „V mezinárodním právu, stejně jako ve vnitrostátním, platí zásada pacta sunt servanda, tedy že smlouvy mají být dodržovány. Na tom stojí celý smluvní systém vnitrostátní i mezinárodní,“ řekl.
Ještě před schvalováním programu vystoupil na začátku 72. schůze s přednostním právem předseda ANO Andrej Babiš, který se však smlouvě nevěnoval, kritizoval ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) a hájil Agrofert. Mimo jiné prohlásil, že „Vodňanské kuře je kvalitní, Vodňanské kuře žere české obilí, nežere ukrajinské obilí, které je často kontaminované“.
Jurečka zdůvodňuje změny v důchodech budoucností dětí a vnoučat
Schůze k obranné dohodě začala ve dvě odpoledne, kdy ale bezprostředně navázala na jinou schůzi. Na ní se poslanci měli věnovat závěrečnému schvalování vládní novely o důchodovém pojištění, která se týká valorizací penzí a také zpřísnění podmínek pro předčasné odchody do důchodu. Třetí čtení nestihli dokončit, vrátí se k němu v pátek.
K samotnému třetímu čtení důchodové novely se sněmovna dostala až po mnoha hodinách řečnění opozičních politiků s přednostním právem, kteří z různých úhlů kritizovali vládu. Po nich vystoupil ministr práce a sociálních věcí, aby před třetím čtením okomentoval vládní návrh, který by měl zpomalit růst důchodů. „Pokud myslíme vážně na budoucnost našich dětí a vnoučat, je nutné, abychom k těmto změnám přistoupili,“ uvedl Jurečka k celé důchodové reformě, jejíž stěžejní část by měli zákonodárci dostat k projednání příští rok.
Půjde podle něj o stabilizaci důchodového systému, aby v roce 2050 nebyl v ročním deficitu vyšším než 350 miliard korun v současné hodnotě peněz. Nynější novela má podle ministra zabránit zejména tomu, aby se opakovala situace s vlnou odchodů do předčasného důchodu z loňského roku.
Na ministra Jurečku reagoval předseda SPD Tomio Okamura, který mimo jiné odmítl, že by státu hrozilo, že by nebyl schopen důchody zaplatit. Jestliže Jurečka hovoří o stamiliardovém deficitu důchodového pojištění v roce 2050, Okamura míní, že v druhé polovině století se začne situace zásadně zlepšovat.
„(Demografický vývoj) není ideální a my v SPD usilujeme o jeho změnu prostřednictvím efektivní prorodinné politiky a podpory porodnosti v pracujících rodinách. To je třeba v debatách o českém důchodovém systému a jeho možných změnách narovinu říkat. A neříkat občanům, že nebude na důchody, že jsme odsouzeni k trvalému prohlubování deficitů důchodového účtu,“ řekl. Na závěr Okamura označil vládní novelu za „návrhy na faktické okradení současných i budoucích důchodců“.
Na začátek mluvili Babiš, Schillerová, Dostálová, Havlíček i Okamura
Jako první vystoupil na začátku středečního jednání předseda ANO Andrej Babiš. Jeho projevu dominovala kritika nynějšího koaličního kabinetu Petra Fialy (ODS) a vyzdvihování činnosti předchozí vlády, kterou lídr ANO vedl. Babiš mluvil o cenách energií, emisních povolenkách, úrokových sazbách, zdravotnictví, migraci, údajně chybějící investiční strategii i inflaci, když se pozastavoval nad slogany, že ji nynější kabinet pomáhá krotit i tlakem na dodavatelské řetězce.
„Vy tak můžete tlačit ráno v té místnosti, kde všichni ráno jdeme. To je maximum, co vy můžete tlačit,“ uvedl předseda ANO. Jeho výroky vyvolaly reakci předsedající Olgy Richterové (Piráti), která nabádala k důstojnosti jednání.
„Tahle vláda šetří jenom na důchodcích, zatím. Ale na sobě nešetří,“ řekl v obšírném vystoupení Babiš. Kabinet podle něho dělá všechno pro to, aby „zničil životní standard“ obyvatel.
Po Babišovi dostali slovo i další tři členové ANO, kteří mohou ve sněmovně vystoupit s přednostním právem – předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová a místopředsedové sněmovny Klára Dostálová a Karel Havlíček.
Schillerová se věnovala přijímání platebních karet, které je podle ní letos v létě na ústupu, což dává do souvislosti se zrušením elektronické evidence tržeb. Prohlásila, že tak nynější vláda „posílá Česko zpět do divokých devadesátých let“. „Musíme si uvědomit, že jedním z důvodů, proč drobní prodejci a restaurace v malých obcích zaváděli bezhotovostní platby, bylo povinné zavedení elektronické evidence tržeb, a tím i vynucený krok směrem k určité míře digitalizace,“ řekla také.
Klára Dostálová hovořila o čerpání peněz z evropských fondů, u nějž podle ní vázne certifikace, tedy krok, který je nezbytný k finální úhradě z Bruselu. Karel Havlíček hovořil o výboru pro strategické investice, který v úterý poprvé zasedal, a označil ho za zbytečnou platformu a rozšířenou tripartitu. „Když jsem si vyslechl tiskovou konferenci pana premiéra Fialy a dalších aktérů, tak jsem měl pocit, že se pan premiér vrátil z nějaké daleké země, že přijíždí profesor z dvouleté stáže někde ze Spojených států a má mnoho zajímavých myšlenek, ale jaksi nepostřehl, co se zde za poslední dva roky odehrálo,“ řekl.
Jako poslední vystoupil s přednostním právem Okamura, který mluvil zhruba hodinu a čtvrt. Hovořil o nelegální migraci, vymezil se proti pomoci ukrajinským uprchlíkům, které označil za ekonomické migranty, a obviňoval představitele vládních stran, že šíří dezinformace.
Zpřísnění podmínek pro předčasné důchody
Novela přinese zpřísnění pravidel předčasných důchodů a zpomalení řádných valorizací penzí. Nahrazuje také nynější pravidla mimořádných valorizací při vyšší inflaci dočasným přídavkem. Změny jsou podle kabinetu nutné pro dlouhodobou udržitelnost důchodového systému.
Ekonomka Danuše Nerudová, která vedla Komisi pro spravedlivé důchody, se domnívá, že pravděpodobně bude politická shoda na prosazení společného vyměřovacího základu na důchod manželů, což považuje za dobrou zprávu „Účelem je zajistit životní úroveň žen, které pečují o děti i v důchodu, aby sdílely životní úroveň svých manželů,“ vysvětlila. Z návrhů komise podle ní naopak vypadlo zkrácení požadované doby pojištění. „Těch 35 let je nejdelší doba pojištění ze zemí OECD, je to něco, co nám OECD v každoročním hodnocení našeho penzijního systému vyčítá. Říká, že bychom tu dobu měli zkrátit,“ dodala.
Naprostá většina změn by měla být účinná podle představ kabinetu od letošního září. Výjimkou je jeden ze čtyř parametrů zpřísnění podmínek pro předčasné důchody, u kterého vláda navrhla roční odklad. V tu chvíli ale ještě nebudou stanoveny náročné profese, které by na předčasný důchod měly nárok už dříve.
Ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček ve středeční Devadesátce upozornil, že lidé by se nyní při úvahách o předčasném důchodu neměli ohlížet na to, jaké zpřísnění bude. „Pokud jim je dnes 62, tak až dosáhnou důchodového věku, mohou zjistit, že kdyby byli bývali odešli do řádného důchodu, byli by na tom finančně lépe,“ poznamenal.
Loni podle něj do předčasného důchodu odešel téměř jeden důchodový ročník. „Ta situace byla mimořádná, specifická, byla ovlivněná především tím, že v loňském roce byly dvě mimořádné valorizace, jedna řádná. A pro určitou skupinu lidí mohlo být výhodnější odejít do předčasného důchodu,“ řekl. Z dlouhodobého hlediska podle něj nicméně poměr těch, kteří odcházejí do předčasného důchodu a těch, co pokračují v práci, zůstává víceméně stejný.
90’ ČT24: Pomalejší valorizace, méně výhodné předčasné důchody (zdroj: ČT24)
Pozměňovací návrhy
Opoziční ANO a SPD se snaží pozměňovacími návrhy dosáhnout buď úplné zamítnutí předlohy, nebo ponechání všech, či aspoň některých valorizačních parametrů nebo podmínek pro předčasné penze v nynější podobě.
ANO podle poslance Aleše Juchelky připravilo osm pozměňovacích návrhů. Schillerová připomněla, že ANO také v květnu podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části vládní novely o zkrácení červnové valorizace penzí.
Neuspěje patrně ani snaha Jiřího Maška (ANO), jenž chce novelou rozšířit už dříve schválené krácení důchodů prominentů někdejšího komunistického režimu. Podle pozměňovacího návrhu by se snížení týkalo také představitelů Československé strany lidové a Československé strany socialistické, které za socialismu tvořily s komunistickou stranou Národní frontu.