Novela zákona o pohřebnictví zavádí každoroční nehlášené kontroly v každé pohřební službě. V Devadesátce ČT24 to prohlásila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), která se přijetí normy snaží prosadit v parlamentu. Pohřební služby až dosud zejména primárně z podnikatelského hlediska kontroluje Česká obchodní inspekce a živnostenské úřady.
Podle posledních dostupných dat mělo v roce 2015 koncesi na provozování pohřebnictví 606 podnikatelů. Asociace pohřebních služeb ale zdůrazňuje, že praxi aktivně vykonává kolem tří set z nich, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová mluví o čtyřech stovkách.
Kontroly jejich činnosti dosud probíhají především v ekonomické rovině – a ministryně to chce svou novelou změnit. Tím spíš, že i podle údajů ČOI se situace zhoršuje. Od dubna do září loňského roku kontroloři navštívili přes 170 pohřebních služeb a ve více než polovině z nich (51 %) zjistili nějaký druh pochybení, což je dvanáctiprocentní nárůst oproti roku 2015. V sedmasedmdesáti případech pak udělili pokuty v celkové výši 220 tisíc korun.
Hlavním problémem bývá to, že služby pozůstalé řádně neseznámili s cenou služeb; k tomu loni došlo v sedmačtyřiceti případech. Často se také stává, že lidé nedostanou žádné potvrzení o vyřízení pohřebních služeb. A v jedenácti případech si pohřební služba účtovala vyšší cenu než tu, kterou původně uváděla.
Největší počet pochybení odhalila Česká obchodní inspekce v Ústeckém a Libereckém kraji, kde došlo k chybám u osmdesáti procent kontrolovaných společností. Problémy ale mají i pohřební služby na Olomoucku nebo v Moravskoslezském kraji (dvoutřetinové nedostatky). Naopak nejméně prohřešků kontroloři našli ve středních Čechách, kde odhalili nedostatky jen u každého pátého subjektu.
Nehlášené kontroly
Novela ovšem nesleduje jen podnikatelský přístup. Počítá třeba s tím, že by noví podnikatelé museli skládat zkoušku a mít praxi v oboru. Zprostředkovaně zakazuje nejlevnější papírové rakve. Provozovatelé pohřebních služeb musí mít místnost pro případnou úpravu zesnulých, do níž by se mohli přijít podívat pozůstalí. Nově umožňuje také pohřbívání mrtvě narozených dětí do pěti set gramů.
Sama Šlechtová ale za nejdůležitější považuje to, že se průběh cesty na onen svět začne dohlížet. „Zavádíme kontrolu ze strany obcí, kraje a státu a zavádíme sankce za veškeré přestupky,“ jmenuje prioritu normy.
„To, co prováděla Česká obchodní inspekce, se zaměřovalo především na porušování živnostenského zákona, zákona na ochranu spotřebitele, částečně i zákona o pohřebnictví. V novele zavádíme kontrolu z pohledu zákona o pohřebnictví. To dosud nikdy nebylo.“
Na ministerstvu vzniká pohřební inspekce
Na ministerstvu pro místní rozvoj proto vzniká nový útvar státní inspekce, který má podle Šlechtové minimálně jednou do roka provést kontrolu v každé pohřební službě, aniž by musel inspekci dopředu hlásit. Inspekce je v tuto chvíli pětičlenná a jak uvádí ministryně, náklady pro státní rozpočet by měla představovat v jednotkách milionů, protože vzniká díky přesunům uvnitř resortu.
Vedle toho ministerstvo jedná s resortem zdravotnictví o personálním posílení krajských hygienických stanic, které by se na dodržování úrovně „posledních sbohem“ měly podílet. Šlechtová žádá dvacítku hygieniků.
Výhrady: Přípravna těl i kosti z bitvy
Zákon o posledních věcech člověka ale nemá ve sněmovně jednoznačnou podporu a ze strany KSČM dokonce bude čelit návrhu na zamítnutí. To požaduje poslanec Josef Šenfeld, podle kterého nebyla vládní novela dostatečně projednána s odbornou veřejností a pravděpodobně může zdražit pohřby – právě kvůli potřebně přípravny těl a případné nutnosti ji vybudovat.
Výhrady zaznívají i od sociálních demokratů. Podle poslance Lukáše Pletichy zákon dostatečně neurčuje, že se týká nových nebožtíků, a mohl by se tak podle něj vztahovat i na archeologické nálezy kostí ze středověkých bitev.
„Není zde žádné dělítko, co je archeologický nález a co jsou pozůstatky zemřelých. Podle novely by ale museli archeologové přivolat pohřební službu a přepravovat je z naleziště do muzea v pohřebním voze,“ tvrdí. Podle Šlechtové ale tuto situaci pokrývá zákon o památkové péči a ochraně muzejních předmětů.
