Senát se distancoval od říjnového pročínského prohlášení čtyř ústavních činitelů, které podpořil i předseda horní komory Milan Štěch (ČSSD). Podle zákonodárců jde o osobní názor Štěcha, nikoli názor celého Senátu. Usnesení navrhla opoziční ODS a podpořilo ho 38 z 69 přítomných senátorů. Proti byli zástupci ČSSD, ANO, KSČM nebo Strany práv občanů.
Štěch senátorům řekl, že cílem prohlášení nebylo podbízení se Číně. „Formu bych asi dnes také volil jinou, na obsahu ale nevidím v zásadě nic špatného, protože odpovídá předchozím prohlášením a smlouvám, které byly přijaty,“ uvedl. Podle něj mohlo situaci řešit prohlášení ministerstva zahraničí.
Vyjádření před senátory hájil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Zopakoval, že dokument jen potvrzoval dohodnuté vazby a vztahy s Čínou a neznamenal opouštění českých hodnot a principů. Stejně jako Štěch připustil jen to, že podcenil dopad prohlášení na veřejnost: „Podcenil jsem to, že to bude vnímáno servilně, tuhle kritiku budu muset přijmout.“
ODS ale prostřednictvím předsedy svých senátorů Miloše Vystrčila navrhla, aby se Senát od prohlášení distancoval. „Jedná se o osobní názor politika ČSSD Milana Štěcha. Osobní názor předsedy Senátu Milana Štěcha nevyjadřuje názor Senátu,“ uvedl Vystrčil. Stanovisko občanských demokratů podpořili i senátoři z vládní KDU-ČSL či z klubu Starostů a nezávislých, podle nichž bylo prohlášení servilní a poníženecké.
Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) pak text označil za „demonstraci oddanosti dálněvýchodní komunistické říši“. Poznamenal, že Česko by si nemělo nechat od nikoho nic diktovat. I podle předsedy senátního výboru pro EU Václava Hampla či Václava Lásky (SZ) by ČR měla zůstat suverénním státem a neměla by si nechat určovat, koho by její představitelé měli přijímat.
Senát má bránit práva obyvatel Číny a Tibetu
Horní komora proto ještě schválila další usnesení, podle něhož mají všichni představitelé Senátu při mezinárodních jednáních aktivně vystupovat na obranu lidských práv obyvatel Číny a Tibetu. Vládu pak Senát vyzval k tomu, aby v zájmu spolehlivosti a srozumitelnosti Česka na mezinárodní scéně usilovala o koordinaci postojů a co nejširší politickou shodu a spolupráci s prezidentem a parlamentem. Toto usnesení podpořili i zástupci ČSSD a ANO.
Mluvčí prezidenta Miloše Zemana k senátní kritice uvedl, že zahraniční politiku Česka určuje vláda, včetně ministerstva zahraničí a prezident ve spolupráci s parlamentem. „Senátoři několikrát vyzývali nejvyšší ústavní činitele, aby koordinovali svou zahraniční politiku. Když k tomu došlo, je nesmyslné proti shodnému stanovisku nejvyšších ústavních činitelů protestovat,“ poznamenal podle Ovčáčka Zeman.
Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) naopak senátorům poděkoval. Horní komora podle něj „znovu ukázala, že Senát je pojistkou demokracie“. „Pokud máme demokraty, může fungovat i demokracie,“ uvedl.
Prohlášení se odvolává na česko-čínské strategické partnerství a konstatuje, že schůzky některých českých politiků s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou „nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky“.
S dalajlamou se během jeho říjnového pobytu v Praze setkali politici ODS, STAN i vládní KDU-ČSL včetně ministra Hermana. Právě kvůli jeho setkání s tibetským duchovním vzniklo prohlášení, které následně sklidilo silnou kritiku.
