Senát se distancoval od říjnového pročínského prohlášení čtyř ústavních činitelů, které podpořil i předseda horní komory Milan Štěch (ČSSD). Podle zákonodárců jde o osobní názor Štěcha, nikoli názor celého Senátu. Usnesení navrhla opoziční ODS a podpořilo ho 38 z 69 přítomných senátorů. Proti byli zástupci ČSSD, ANO, KSČM nebo Strany práv občanů.
Senát přehlasoval ANO i ČSSD a distancoval se od pročínského prohlášení
2 minuty
Senát se distancoval od pročínského prohlášení
Štěch senátorům řekl, že cílem prohlášení nebylo podbízení se Číně. „Formu bych asi dnes také volil jinou, na obsahu ale nevidím v zásadě nic špatného, protože odpovídá předchozím prohlášením a smlouvám, které byly přijaty,“ uvedl. Podle něj mohlo situaci řešit prohlášení ministerstva zahraničí.
Vyjádření před senátory hájil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Zopakoval, že dokument jen potvrzoval dohodnuté vazby a vztahy s Čínou a neznamenal opouštění českých hodnot a principů. Stejně jako Štěch připustil jen to, že podcenil dopad prohlášení na veřejnost: „Podcenil jsem to, že to bude vnímáno servilně, tuhle kritiku budu muset přijmout.“
Bylo to velmi rychlé, a proto jsem to nemohl ani s nikým konzultovat. Pravda je, že jsem to možná i podcenil, protože jsem si myslel, že to nevzbudí žádnou obavu.
ODS ale prostřednictvím předsedy svých senátorů Miloše Vystrčila navrhla, aby se Senát od prohlášení distancoval. „Jedná se o osobní názor politika ČSSD Milana Štěcha. Osobní názor předsedy Senátu Milana Štěcha nevyjadřuje názor Senátu,“ uvedl Vystrčil. Stanovisko občanských demokratů podpořili i senátoři z vládní KDU-ČSL či z klubu Starostů a nezávislých, podle nichž bylo prohlášení servilní a poníženecké.
Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) pak text označil za „demonstraci oddanosti dálněvýchodní komunistické říši“. Poznamenal, že Česko by si nemělo nechat od nikoho nic diktovat. I podle předsedy senátního výboru pro EU Václava Hampla či Václava Lásky (SZ) by ČR měla zůstat suverénním státem a neměla by si nechat určovat, koho by její představitelé měli přijímat.
Senát má bránit práva obyvatel Číny a Tibetu
Horní komora proto ještě schválila další usnesení, podle něhož mají všichni představitelé Senátu při mezinárodních jednáních aktivně vystupovat na obranu lidských práv obyvatel Číny a Tibetu. Vládu pak Senát vyzval k tomu, aby v zájmu spolehlivosti a srozumitelnosti Česka na mezinárodní scéně usilovala o koordinaci postojů a co nejširší politickou shodu a spolupráci s prezidentem a parlamentem. Toto usnesení podpořili i zástupci ČSSD a ANO.
Mluvčí prezidenta Miloše Zemana k senátní kritice uvedl, že zahraniční politiku Česka určuje vláda, včetně ministerstva zahraničí a prezident ve spolupráci s parlamentem. „Senátoři několikrát vyzývali nejvyšší ústavní činitele, aby koordinovali svou zahraniční politiku. Když k tomu došlo, je nesmyslné proti shodnému stanovisku nejvyšších ústavních činitelů protestovat,“ poznamenal podle Ovčáčka Zeman.
Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) naopak senátorům poděkoval. Horní komora podle něj „znovu ukázala, že Senát je pojistkou demokracie“. „Pokud máme demokraty, může fungovat i demokracie,“ uvedl.
Prohlášení se odvolává na česko-čínské strategické partnerství a konstatuje, že schůzky některých českých politiků s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou „nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky“.
S dalajlamou se během jeho říjnového pobytu v Praze setkali politici ODS, STAN i vládní KDU-ČSL včetně ministra Hermana. Právě kvůli jeho setkání s tibetským duchovním vzniklo prohlášení, které následně sklidilo silnou kritiku.
