Praha – Šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský by pro přímou volbu prezidenta, tak jak ji ve středu schválil Senát, nehlasoval. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Rychetskému vadí, že příslušný prováděcí zákon nebyl předložen spolu s novelou ústavy a zákonodárci to nemohli při hlasování zohlednit. Zatím totiž například není jasné, kdo má právo zpochybnit případné kandidáty, či k jakému soudu se obrátit. Kandidát na prezidenta bude muset mít podporu petice, kterou podepíše alespoň 50 000 občanů. Podle Rychetského by si tak v případě pochybností o pravosti podpisů teoreticky mohl stěžovat každý oprávněný volič a soudy by mohly být zahlceny stížnostmi, což by znamenalo, že by se nový prezident nestihl ujmout úřadu. Prezidenta by měli lidé volit na začátku příštího roku.
„V této podobě bych pro ni v žádném případě nehlasoval,“ prohlásil Rychetský. „Je přijata novela ústavy, tato novela umožňuje nominace kandidátů na prezidenty cestou petice s 50 tisíci podpisy a není zákon, který by stanovil, kdo má právo zpochybnit, napadnout u soudu pravost té petice, není stanoveno, u kterého soudu,“ dodal Rychetský. „Kdo může takovou žalobu podat a kam? Patrně každý volič, to je šest nebo sedm milionů stížností,“ ptá se předseda Ústavního soudu. Stejně tak by mohly vše oddálit případné stížnosti vyřazených kandidátů. „Představa, že to zkontrolujeme po volbách, mě děsí, protože to bude znamenat soudní spory, neúspěšní kandidáti podají žalobu,“ přidal se k Rychetskému i senátor Jaroslav Kubera.
Ministerstvo vnitra už má návrh zákona o provedení přímé volby prezidenta připravený a ministr vnitra Jan Kubice požádal o projednání normy vládou. „Novela ústavy i prováděcí zákon má vstoupit v platnost 1. října, to je velmi krátká doba jak na uplatnění petičního práva a nominaci kandidátů, tak na soudní přezkum,“ doplnil Rychetský.
Kubera pro zrušení Senátu
Podle Rychetského tu je i další problém - třeba odvolání přímo zvoleného prezidenta, tzv. impeachment. Nově by žalobu mohl podat Senát a sněmovna, pokud se v nich najde ústavní většina. Dnes má tuto pravomoc jen horní komora. „To představuje opravdu výrazné oslabení horní komory,“ myslí si Rychetský.
To rovněž nastoluje otázku další existence Senátu. Senátor Kubera v pořadu Partie na Primě řekl, že Senát by se měl spolu s přímou volbou zrušit. „Myslím si, že poté, co jsme schválili přímou volbu prezidenta, měli bychom zrušit Senát,“ řekl Kubera. Navíc dodal, že by bylo dobré, kdyby se také zavedl většinový systém, jaký je v případě voleb do Senátu.
Rychetský ale zrušení Senátu nepovažuje za pravděpodobné. „Nelze ho zrušit bez jeho vlastních hlasů,“ řekl. Uvedl, že mimo výjimečné stavy jako jsou války nebo převraty se to neděje. „Stalo se to jen ve Švédsku, a tak ještě stávajícím senátorům zajistili doživotní plat,“ dodal.
Fischer doufá v rozumnou a transparentní kampaň
Expremiér a uchazeč o prezidentský úřad Jan Fischer souhlasí s tím, že prováděcí zákon měl provázet samotný návrh na zavedení přímé volby. Jeho zpoždění by podle něj ale nemělo vést k tak katastrofickým scénářům, jak naznačil Rychetský. Fischer, který se chystá do přímé volby vstoupit, také varoval před permanentní prezidentskou kampaní. Podle něj jsou lidé z politiky unavení. „Na kampaň je určitě ještě čas,“ řekl. Zároveň doufá, že kampaň bude slušná, rozumná, bude o tématech, bez urážek a financována transparentně. Také souhlasí s myšlenkou stanovení stropu pro financování kampaně.
Podle průzkumu agentury SC&C pro ČT je Fischer největším favoritem prezidentského klání. Fischera na Hradě si dokáže představit 25 procent lidí. Druhého nejlepšího výsledku dosáhl ekonom Jan Švejnar (13 procent). Fischer je v současnosti viceprezidentem Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Na funkci by zřejmě rezignoval před podáním oficiální kandidatury.
Průzkum SC&C pro ČT také zjišťoval, zda by lidem vadilo případné členství v předlistopadové KSČ. Pro 60 procent lidí to nehraje roli. Lidé se také vyjadřovali, zda chtějí mít na Hradě muže nebo ženu. 46 procent lidí na pohlaví nezáleží, 44 procent by si přálo za prezidenta muže a jen 10 procent dává přednost ženě.
Rychetský na prezidenta kandidovat nebude
Rychetský také kritizoval, že čeští zákonodárci promarnili šanci na hlubší reformu české ústavy, kterou mohli provést společně se změnou volby hlavy státu. Podle něj se například mohly upravit prezidentské kompetence či pasáže týkající se Ústavního soudu. Rovněž zopakoval, že o funkci hlavy státu usilovat nebude. „Nemám ani peníze ani čas, abych tuto kampaň vedl,“ řekl Rychetský.
Přímou volbu hlavy státu ve středu schválil Senát. Lidé mají prezidenta volit mezi 60. a 30. dnem před koncem mandátu Václava Klause, který končí 7. března 2013. Přímá volba by se tedy měla poprvé konat mezi 6. lednem a 5. únorem příštího roku.
Klaus, který zavedení přímé volby označil za fatální chybu, na tom nemůže nic změnit. Ústavní novelu totiž na rozdíl od běžných zákonů vetovat nemůže.
Hlavu státu budou moci vybírat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory, tedy ve dvou kolech. Kandidát na prezidenta bude muset mít podporu petice, kterou podepíše alespoň 50 000 občanů starších 18 let, nebo nejméně dvaceti poslanců či deseti senátorů. Přímou volbu bude vyhlašovat předseda Senátu, a to nejpozději 90 dnů před jejím konáním.
