Rodí se více dětí, i tak ale naše společnost stárne. V Česku už žije více seniorů než dětí

Nahrávám video

Za posledních pět let Česku přibylo 73 400 obyvatel. Za přírůstkem jsou hlavně cizinci. I když se v posledních letech rodí víc dětí, česká společnost přesto stárne.

Průměrnému obyvateli České republiky bylo loni 42 let. Děti do 15 let tvoří 15,6 procenta populace, lidé nad 65 let téměř 19 procent. Zvyšuje se i podíl svobodných a rozvedených. Téměř polovina dětí přichází na svět mimo manželství, uvedl v úterý  Český statistický úřad (ČSÚ).

Česko mělo loni celkem 10 578 820 obyvatel. Za posledních deset let se počet zvedl o 291 600 a za posledních pět let o 73 400, a to hlavně díky cizincům.

Zahraniční migrace
Zdroj: ČSÚ

Od roku 2012 do loňska se do ČR přistěhovalo 24 900 Slováků, což je třetina všech příchozích cizinců. Dále to bylo 5800 Rusů, 5400 Němců, 5300 Rumunů a 4700 Bulharů. Ukrajinců je o 500 víc. Zemi naopak opustilo 1100 lidí z Vietnamu. Vystěhovali se i Češi, do ciziny odešlo 6300 lidí.

V některých letech přibylo obyvatel i díky narozeným dětem. Tyto roky se střídají s těmi, kdy bylo víc zemřelých. Život se také prodlužuje. Od roku 2006 se u žen naděje dožití zvedla o 2,4 roku na 82,1 roku, u mužů o 2,8 roku na 76,2 roku. I tak je podle Michaely Němečkové z ČSÚ střední délka života v ČR kratší zhruba o čtyři roky než ve vyspělých západních státech. 

Prodlužuje se i doba dožití po šedesátce. V roce 2006 měli před sebou šedesátníci 18,2 roku a šedesátnice 22,1 roku, loni to bylo u mužů 19,9 roku a u žen 24,2 roku. Lidí nad 65 let loni přibylo o 56 500. Bylo jich tak téměř 1,99 milionu a tvořili 18,8 procenta obyvatel. Za posledních deset let se seniorská skupina rozrostla o půl milionu.

Dětí do 15 let bylo 1,65 milionu a představovaly 15,6 procenta lidí v Česku. Za posledních deset se jejich počet zvýšil o 168 tisíc. Vloni se zvýšil počet dětí o 23 600.

Počty dětí a seniorů
Zdroj: ČSÚ

Podíl ekonomicky aktivních lidí poklesl za desetiletí ze 71 na 66 procent, loni jich ubylo o zhruba 55 tisíc.

„Stárnutí se projevuje jak rostoucím podílem seniorů, tak rostoucím průměrným věkem. Ten se meziročně zvýšil na 42 let, za deset let je to o víc než 1,8 roku,“ uvedla Michaela Němečková z ČSÚ. Meziročně se průměrný věk loni zvedl o 0,2 roku. 

Roste i počet těch nejstarších

„Nárůst počtu seniorů v populaci není úplně doceněné téma z toho hlediska, co všechno bude potřeba udělat. Tato demografická změna zasáhne všechny systémy, od důchodového přes zdravotní po sociální,“ upozornila vedoucí Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK Jiřina Kocourková.

Vyšší počet seniorů se odráží i na obsazení zařízení, kde někteří lidé tráví poslední roky života. Například v Domově u Františka v Újezdu u Brna mají plno už od chvíle, kdy před rokem otevřeli. Sto lůžek tehdy zaplnili za dva měsíce, dnes obsadí volné lůžko do druhého dne.

„Obecně platí, ta poptávka je větší než kapacita. To platí v celé republice. U nás je zájem dvojnásobný až trojnásobný,“ uvedl ředitel domova Antonín Jízdný.

Přibylo také seniorů, kterým je více než 90 let. Počet těch téměř nejstarších ve věku od 90 do 94 let se loni zvýšil o čtyři procenta a počet těch úplně nejstarších, kteří se dožívají více než 95 let, byl v roce 2016 o čtvrtinu větší než rok předtím.

„Máme velmi silné generace narozených po první a druhé světové válce a tyto generace se již nachází ve věku seniorském,“ uvedla Němečková.
Nejpočetnější generací jsou takzvané Husákovy děti ze 70. let, nejsilnějším ročníkem byl pak rok 1974.

Méně sňatků, více dětí

Podle Jany Křesťanové z ČSÚ v Česku přibývá svobodných a rozvedených. Může za to nižší sňatečnost, odkládání manželství do vyššího věku i vysoká rozvodovost. Podíl ženatých a vdaných, a tím také ovdovělých postupně klesá. Loni manželství uzavřelo 50 768 dvojic. Poprvé svatbu mělo 34 tisíc párů. Rozvodů v minulém roce bylo meziročně o 1100 méně, statistici jich evidovali zhruba 25 tisíc. Ve čtyřech pětinách z nich se lidé rozváděli poprvé.

Počet narozených dětí
Zdroj: ČT24/ČSÚ

V Česku přibývá dětí, které se rodí mimo manželství. Téměř polovinu chlapců a děvčat - přesně 48,6 procenta - přivedly loni na svět nevdané ženy. Před deseti lety to byla třetina. Mimo manželství se narodilo 58 procent prvorozených a 38 procent druhorozených. Celkem se v loňském roce narodilo přes 112 tisíc dětí.

Ženy rodí v průměru ve 30 letech, první dítě mívají průměrně ve 28,2 roku. Podle Němečkové se věk dál už neposouvá.

Porodníci před vyšším věkem v těhotenství varují. „Těhotenství ve vyšším věku s sebou nese různá rizika. Jednak klesá pravděpodobnost, že vůbec žena otěhotní. A lehce stoupá pravděpodobnost, že spontánně potratí,“ upozornil vedoucí Oddělení šestinedělí z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Radovan Vlk.

Potratů ovšem dlouhodobě ubývá, méně je hlavně umělých přerušení těhotenství. Lékaři to připisují vyšší informovanosti žen.

Počet potratů
Zdroj: ČT24/ČSÚ

Od roku 2012 se zvyšuje také takzvaná plodnost, tedy počet potomků na jednu ženu. Loni tento ukazatel dosáhl 1,63. Je to nejvyšší hodnota od roku 1994. Aby společnost nezačala vymírat, bylo by potřeba 2,1 dítěte na ženu, podotkla statistička.

Nahrávám video

„Pomalu sice klesá počet žen v reprodukčním věku, to je ale vyváženo tím, že se rodí více dětí,“ upozornila Kocourková z Katedry demografie a geodemografie. Roli podle ní sehrává ekonomický růst a především to, že stát podle ní věnuje větší pozornost podmínkám zakládání rodin.

„Zlepšuje se slučitelnost práce a rodiny. Růst ekonomiky by sám o sobě nepomohl, kdyby ženy neměly možnosti, jak toho využít, jak skloubit péči o děti a domácnost se zaměstnáním. Investice do předškolních zařízení i pro děti mladší tří let a flexibilní rodičovská dovolená usnadňují rozhodování žen, kdy a jak založit rodinu,“ dodala Kocourková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 53 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled