Praha – Do budovy střední školy ve Žďáru nad Sázavou mohli studenti a zaměstnanci vstupovat jen s pomocí speciálních čipů. To ale nezabránilo šestadvacetileté ženě, aby se do objektu nepozorovaně dostala a následně na studenty zaútočila. Tuzemské školy používají kromě čipů i další formy zabezpečení – třeba posílené služby na vrátnicích, kamery nebo elektronické systémy. Ředitelé škol se však shodují – ani maximální zabezpečení nedokáže stoprocentně zamezit vstupu cizích lidí.
Žena, která dnes ráno vnikla do budovy Střední obchodní školy ve Žďáru nad Sázavou a pobodala tři studenty, z nichž jeden zraněním podlehl (více zde), pravděpodobně nespáchala tento čin poprvé. Podle informací ČT před dvěma lety útočila na škole v Havířově. Tehdy vzala jako rukojmí sedmiletou žačku a pobodala vychovatelku.
I když dva roky starý incident z Havířova donutil školy zavést opatření proti podobným útokům – například proškolit studenty a zaměstnance, jak se v takových situacích chovat –, stoprocentně se toto riziko nepodaří odstranit nikdy. „Kdyby nastala stejná situace jako dnes ve Žďáru, kdy paní prošla se studenty, tak to by se mohlo stát i u nás. To nevyloučíme. Máme 588 studentů a přichází v podstatě během 20 až 25 minut, tak to nejde uhlídat,“ míní ředitelka gymnázia v Ostravě-Hrabůvce Šárka Staníčková.
Podle paní Staníčkové škola uvažovala o vstupu na čipy, nakonec je ale nezavedla, protože by to zpozdilo příchod žáků. To potvrzuje i ředitelka Hotelové školy Plzeň Jitka Sochorová, která v minulosti zavedla vstup na otisk palce – nakonec od něj upustila. „Neosvědčilo se to, protože když máte teplejší nebo chladnější ruce, hrozně dlouho se to načítalo, třeba i minutu, a tvořily se fronty,“ popsala ředitelka. Nyní je bezpečnost zajištěna tak, že ráno hlídá vstup služba, po 8:00 musí návštěvníci školy zvonit a hlásit se přes recepci.
„Je to velký námět k tomu, aby se znovu promyslela bezpečnostní opatření z hlediska možnosti přístupu do škol. Není to první případ, kdy na půdu školy pronikla cizí osoba, která se tam potom dopustila násilné trestné činnosti,“ prohlásil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Jako možné nástroje, které by mohly zvýšit bezpečnost na školách, zmínil například kamerové systémy.
Posílenou ostrahu u vstupu využívá i celá řada dalších škol. Jak ale upozornil ředitel gymnázia v brněnských Řečkovicích Peter Krupka, ani vrátní nejsou schopni při ranním návalu stovek studentů zaručit, že se dovnitř nedostane někdo, kdo jako student vypadá. Právě to mohl být případ pachatelky dnešního útoku, které bylo pouhých šestadvacet let.
„Jsme v situaci, kdy něco takového nemůžeme předjímat. Například v souvislosti s případem z Rakovníka, kdy žák bodl učitelku do zad nožem, se skloňovala problematika detekčních rámů. Ten nůž patřil učitelce, takže ani kdyby byl u vchodu detekční rám, tak to nemusí být správné řešení,“ uvažuje expert na bezpečnost ve školách a bývalý místopředseda školských odborů Pavel Skácelík. „V každém případě by se měl zkvalitnit dozor u vstupů, je třeba využít všech možností – například i nepedagogických pracovníků. Ale chápu, že to je strašně problematické,“ připustil Skácelík.
Liška: Nemůžeme ze škol udělat pevnosti, důležitá je prevence
Podle bývalého ministra školství Ondřeje Lišky (SZ) je otázka, zda některé školy nepřistupují k zabezpečení příliš benevolentně. Zároveň ale varoval před tím, aby se ze škol nestaly pevnosti. „Nikdy nebudeme schopni zaručit s absolutní jistotou, že se něco takového znovu nestane. To nám ale nesmí bránit v tom, aby všechny předepsané formy zabezpečení byly důsledně uplatňovány,“ řekl v Událostech, komentářích. Důležitá je podle něj v tomto případě prevence, při které se prověří, zda zabezpečení školy skutečně funguje.
Test ČT: Některé školy v regionech nejsou hlídané
Redaktoři ČT si náhodně vybrali několik škol a vyzkoušeli, zda se cizí člověk může dostat dovnitř. Test ukázal, že zejména v regionech zůstávají dveře často nehlídané – byl to případ třeba Tylova gymnázia v Hradci Králové nebo českobudějovické Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické. Redaktor se dostal rovněž do budovy základní školy v Dukelské ulici v Českých Budějovicích.
Naopak v Praze jsou některé školy hlídané mnohem víc. Třeba gymnázium na Budějovické, kde o přestávkách hlídá u dveří někdo z učitelů a během vyučování vrátný nebo školník. Na jednom z gymnázií v hlavním městě je zase vstup povolen na základě otisku prstů – ani tento systém však není stoprocentní. Při natáčení prošly dveřmi tři dívky, prokázala se přitom jenom jedna.
Opatření ve Žďáru prověří školní inspekce
Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) vyslal do Žďáru Českou školní inspekci, aby prověřila, zda jsou bezpečnostní opatření ve škole dostatečná. „Řada škol používá kamerový systém u vchodu, já to i podporuji. Nemyslím si, že je to narušení soukromí,“ řekl Chládek. „Bezpečnost je v rukou ředitelů škol a zřizovatelů. Vydali jsme pokyn, aby zkontrolovali zabezpečení jednotlivých objektů,“ doplnil ministr.
„Budeme zjišťovat, jak je zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví žáků,“ avizoval šéf školní inspekce Tomáš Zatloukal. Pokud inspektoři odhalí nějaká pochybení a navrhnou úpravy bezpečnostních opatření, zřizovatel (např. obec či kraj) na ně musí přistoupit. „V podobných případech, kdy jde o naprosto krajní chování jednotlivce, ale nemohou sebelepší opatření zabránit tomu, že někdo něco podobného ve škole vykoná,“ podotkl ústřední školní inspektor.
Kromě bezpečnosti škol rozvířila dnešní událost i diskusi o ochraně před psychicky nemocnými násilníky. Žena byla po havířovském incidentu obviněna z pokusu o vraždu – kvůli její psychické nemoci však bylo stíhání zastaveno a útočnice zamířila do opavské psychiatrické léčebny. Tam zůstala do letošního února, kdy okresní soud v Opavě rozhodl, že její léčba bude pokračovat pouze ambulantně (čtěte víc).
