Afghánistán - Od roku 2001 zemřelo v afghánské mírové operaci 5 lidí a 26 vojáků bylo vážně zraněno. Pro raněného vojáka v Afghánistánu platí přísná pravidla. První pomoc musí dostat během deseti minut, do polní nemocnice ho vrtulníky mají převézt do dvou hodin a během jednoho dne ho pak armáda dokáže dostat do Česka. „Volíme i rizikový transport za cenu, že ho dostaneme co nejdřív do Ústřední vojenské nemocnice na specializované pracoviště, na které patří,“ říká náčelník Vojenské zdravotnické služby Božetěch Jurenka.
Jedním z velmi vážně zraněných vojáků byl i 43letý rotný Ivan Vorel. Řídil v květnu letošního roku v provincii Wardak obrněný vůz, pod kterým tálibánci odpálili 120kilovou nálož. Dva lidé tehdy zemřeli. Vorel byl přitom v Afghánistánu na své první zahraniční misi. Z onoho dne si nic nepamatuje. Jeho zranění byla velmi vážná. Měl vážně poškozený hrudník a míchu. Lékaři mu dávali jen minimální šance na přežití. „Předpoklad, že přežije, se pohyboval v řádech 5-10 procent a k těm 90 procentům, že ne,“ řekl Jurenka.
První ošetření poskytli Vorlovi v Kábulu čeští lékaři a sestry z polního chirurgického týmu ve francouzské polní nemocnici. „Prognóza byla velmi špatná, operoval ho francouzský neurochirurg a prognóza byla, že se nikdy nepostaví na nohy,“ uvedla staniční sestra Jana Mašková, 1. polní chirurgický tým Kábul.
Po několika měsících se však sám postavil na nohy. Teď ho mají v rukách experti vojenského rehabilitačního ústavu ve Slapech. Čekají jej každodenní rehabilitace a cvičení, minimálně tu zůstane ještě půl roku. Jeho snem je však znovu se vrátit do práce i do afghánské mise. „Kdyby mi nabídli druhou misi, hypoteticky, protože zdravotně teď na to prostě nemám, jel bych,“ řekl.
