Průlom v Zelené úsporám - stát přidá i na novostavby

Praha - Už v srpnu budou moci lidé znovu žádat stát o peníze na zateplení svých domů. Vláda dnes totiž schválila věcný záměr programu „Nová zelená úsporám“. Po jeho oznámení, stejně jako po skončení první vlny dotačního programu, nicméně zůstávají ve vzduchu mnohé otazníky. Především, zda se dostane na všechny žadatele o dotaci.

Kontury dotačního programu, který má letos po dvouleté odmlce nahradit populární Zelenou úsporám, jsou už známé. Až do roku 2020, tedy během osmi let, chce stát na úsporu tepla vydat miliardy, které hodlá získat z dražby emisních povolenek. Podle odhadů by mohla státní kasa takto utržit 14 až 27 miliard korun. Dalších deset miliard pak má přidat Evropská unie.

Během doby, kdy se podoba programu dolaďovala, došlo k podstatnému obratu. Ještě loni v listopadu ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) na dotaz České televize řekl, že doposud zapovězené dotování nových rodinných domů je i v nové verzi Zelené úsporám až na posledním místě. Přednostně měli peníze z nového programu putovat na zateplování těch domů, na které se v první fázi nedostalo.

Ministr změnil názor

Konečný materiál ale právě s podporou úsporných novostaveb počítá. A to nejspíš už od roku 2014. Podmínkou je provedení takovýchto rodinných domků v přísném ekologickém standardu tak, aby spotřebovávaly minimum energie. Jde přitom o průlom - dosud se totiž stavba nových rodinných domů dotuje jen zcela výjimečně, ať už z národní kasy nebo eurofondů.

Jestli jde o výsledek tlaku firem, které nízkoenergetické domy stavějí a klienty chtějí motivovat dotacemi k jejich pořízení, anebo rozhodnutí ministra podpořit právě tento ekologický segment trhu, není známo. Ministr opakuje, že změna názoru je „běžným výsledkem otevřených debat.“ Výstavby nových domů se ale veřejně zastal i premiér Petr Nečas. „Očekávám, že program kromě rekonstrukcí podpoří výstavbu nových ekologičtějších sídel, jako jsou energeticky pasivní domy," řekl médiím loni v listopadu.

Lákavé dotace končí

Nová zelená úsporám má pomoct i těm, kteří by si bez dotací nemohli zateplení domu nebo třeba nový kotel dovolit. Výšku dotace zatím přesně spočítat nelze, protože detailní parametry programu ministerstvo stále dolaďuje. Se zaplacením až 90 % výdajů na zateplení domu ale počítat nelze.

Vedle dotace však přibude možnost žádat taky o velmi výhodný úvěr od Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který pak žadatel postupně bude splácet. O úspěchu tohoto opatření ale pochybují například některé menší obce, které v rámci první Zelené úsporám nakonec nedostaly peníze na opravu veřejných budov.

Například Nové Město pod Smrkem na Liberecku chtělo takto opravit mateřskou školu. Za projekt na zateplení zaplatilo 250 tisíc korun s vidinou toho, že dotace od státu pokryje právě až 90 % z celkové ceny rekonstrukce. Ministerstvo ale nakonec vyplácení dotací na veřejné budovy kvůli nedostatku peněz ve fondu zastavilo. Obec tak školku postupně opravuje svépomocí. Starosta obce Pavel Smutný k tomu vzkazuje: „Ten program byl lákavý právě těmi 90 procenty, které dnes již neplatí. Dodnes nevíme, jestli nám nakonec budou přiděleny peníze, nebo ne.“ Svízelnou situaci podobných obcí tak nový dotační program sám o sobě nevyřeší.

Na koho se nedostane

Jen velmi zhruba lze zatím odhadnout, kdo všechno bude o dotace žádat. Ministr totiž ještě nepředložil parametry první výzvy, na základě které má být rozděleno ještě letos 1,4 miliardy korun. V první vlně programu si žadatelé přišli celkem na 18 miliard korun. Žádostí ale bylo víc, než Státní fond životního prostředí dokázal uspokojit, a tak muselo ministerstvo dokonce celý program zastavit. Na některé veřejné budovy usilující o podporu se tak nedostalo.

Ani Nová zelená úsporám ale nemá jisté zdroje příjmů. Prodej emisních povolenek má mezi lety 2013 a 2020 vynést zhruba 29 miliard korun. Cena za prodané povolenky ale v poslední době klesá a Tomáš Chalupa už dnes při spuštění programu přiznal, že vláda bude muset hledat i další zdroje příjmů tak, aby uspokojila všechny žadatele.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda

Ceny mléka v obchodech klesly natolik, že bývá levnější než balená voda. Přebytek mléka na evropském trhu podle zemědělců i mlékáren stlačil výkupní i prodejní ceny pod náklady na výrobu, takže část producentů prodává se ztrátou. Větší podniky ztráty počítají v milionech korun měsíčně. Menší farmy, které mléko samy zpracovávají a prodávají přímo zákazníkům, naopak o odbyt nouzi nemají – a to i přesto, že mléko prodávají několikanásobně dráž. Soustředí se totiž na kvalitu. „Myslím, že to za šest korun s mlékem už moc společného nemá,“ říká majitel Statku u Návarů ve Velechvíně Drahoslav Návara. V běžných obchodech ale podle obchodníků rozhoduje především nízká cena.
před 7 hhodinami

Zemřel výtvarník a bývalý šéf Národní galerie Milan Knížák

Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Přeshraniční eRecepty jsou v kurzu, tuzemské lékárny jich vyřizují stále víc

Zahraniční pacienti si v českých lékárnách vyzvedávají léky na elektronický recept ze svého domovského státu čím dál častěji. Za necelých sedm měsíců letošního roku lékárníci odbavili víc přeshraničních eReceptů než za celý loňský rok, vyplývá z aktuálních statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Léky si v tuzemsku nejčastěji vyzvedávají Poláci, zatímco Češi s eRecepty většinou míří do Chorvatska. Systém nyní propojuje Česko s jedenácti evropskými státy a v dohledné době by k nim mohla přibýt Francie nebo Německo.
před 18 hhodinami

VideoProměna Karvinska začíná zasypáváním těžebních jam

Po ukončení těžby na Dole ČSM pokračuje proměna Karvinska. Pracovníci začali zasypávat první z těžních jam, následovat budou demolice budov a rekultivace území. Zkušenosti z bývalých dolů v Moravskoslezském kraji ukazují, že průmyslové areály může postupně nahradit zeleň nebo nové využití krajiny. Vedle proměny území ale útlum těžby dopadá i na místní obyvatele. OKD za poslední rok a půl opustilo více než patnáct set zaměstnanců. Zatímco část z nich našla novou práci, jiní kvůli zdravotním následkům dlouholeté práce v podzemí hledají uplatnění jen obtížně.
před 21 hhodinami

VideoDarovat oblečení i drogerii bude výhodnější, pomoci má změna u DPH

Nový systém v darování drogerie, oblečení či nábytku má pomoci potřebným i dárcům. Poptávka po těchto komoditách roste, ale v humanitárních organizacích dochází. Dárci totiž dosud museli u tohoto zboží odvést DPH, teď by se mělo blížit nule. Podle Finanční správy zpřesnění pravidel povede k efektivnějšímu využívání ekonomických zdrojů, k omezení vzniku odpadu a k rozvoji charitativních a humanitárních aktivit.
25. 7. 2026

Požár lesa na Klatovsku je pod kontrolou, dohašuje ho vrtulník

Požár lesa ve strmém kopci u Velhartic je pod kontrolou. Plochu téměř pěti hektarů dohašují hasiči s vrtulníkem s bambivakem. Oheň v těžko přístupném terénu budou kontrolovat dobrovolní hasiči celou noc, řekl velitel zásahu Aleš Bucifal. U požáru je stále patnáct jednotek, tedy téměř šedesát hasičů. Stále platí třetí stupeň požárního poplachu. Nikdo nebyl zraněn.
25. 7. 2026Aktualizováno25. 7. 2026

Důchody by od příštího roku mohly vzrůst o zhruba tři sta korun

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.
25. 7. 2026

Mrázová dostala pokutu za porušení zákona o střetu zájmů

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) dostala od mosteckého magistrátu pokutu kvůli porušení zákona o střetu zájmů, napsaly Seznam Zprávy. Na květnové tiskové konferenci řekla, že k nákupu parcely v Bílině na Teplicku jí peníze půjčila rodina, v majetkovém přiznání ale tuto transakci neuvedla. Zatím nepravomocné uložení pokuty potvrdila mluvčí města Most. Mrázová si chybu uvědomuje, pokutu zaplatí a neodvolá se, uvedla mluvčí ministerstva Veronika Lukášová.
25. 7. 2026Aktualizováno25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.