Průlom v Zelené úsporám - stát přidá i na novostavby

Praha - Už v srpnu budou moci lidé znovu žádat stát o peníze na zateplení svých domů. Vláda dnes totiž schválila věcný záměr programu „Nová zelená úsporám“. Po jeho oznámení, stejně jako po skončení první vlny dotačního programu, nicméně zůstávají ve vzduchu mnohé otazníky. Především, zda se dostane na všechny žadatele o dotaci.

Kontury dotačního programu, který má letos po dvouleté odmlce nahradit populární Zelenou úsporám, jsou už známé. Až do roku 2020, tedy během osmi let, chce stát na úsporu tepla vydat miliardy, které hodlá získat z dražby emisních povolenek. Podle odhadů by mohla státní kasa takto utržit 14 až 27 miliard korun. Dalších deset miliard pak má přidat Evropská unie.

Během doby, kdy se podoba programu dolaďovala, došlo k podstatnému obratu. Ještě loni v listopadu ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) na dotaz České televize řekl, že doposud zapovězené dotování nových rodinných domů je i v nové verzi Zelené úsporám až na posledním místě. Přednostně měli peníze z nového programu putovat na zateplování těch domů, na které se v první fázi nedostalo.

Ministr změnil názor

Konečný materiál ale právě s podporou úsporných novostaveb počítá. A to nejspíš už od roku 2014. Podmínkou je provedení takovýchto rodinných domků v přísném ekologickém standardu tak, aby spotřebovávaly minimum energie. Jde přitom o průlom - dosud se totiž stavba nových rodinných domů dotuje jen zcela výjimečně, ať už z národní kasy nebo eurofondů.

Jestli jde o výsledek tlaku firem, které nízkoenergetické domy stavějí a klienty chtějí motivovat dotacemi k jejich pořízení, anebo rozhodnutí ministra podpořit právě tento ekologický segment trhu, není známo. Ministr opakuje, že změna názoru je „běžným výsledkem otevřených debat.“ Výstavby nových domů se ale veřejně zastal i premiér Petr Nečas. „Očekávám, že program kromě rekonstrukcí podpoří výstavbu nových ekologičtějších sídel, jako jsou energeticky pasivní domy," řekl médiím loni v listopadu.

Lákavé dotace končí

Nová zelená úsporám má pomoct i těm, kteří by si bez dotací nemohli zateplení domu nebo třeba nový kotel dovolit. Výšku dotace zatím přesně spočítat nelze, protože detailní parametry programu ministerstvo stále dolaďuje. Se zaplacením až 90 % výdajů na zateplení domu ale počítat nelze.

Vedle dotace však přibude možnost žádat taky o velmi výhodný úvěr od Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který pak žadatel postupně bude splácet. O úspěchu tohoto opatření ale pochybují například některé menší obce, které v rámci první Zelené úsporám nakonec nedostaly peníze na opravu veřejných budov.

Například Nové Město pod Smrkem na Liberecku chtělo takto opravit mateřskou školu. Za projekt na zateplení zaplatilo 250 tisíc korun s vidinou toho, že dotace od státu pokryje právě až 90 % z celkové ceny rekonstrukce. Ministerstvo ale nakonec vyplácení dotací na veřejné budovy kvůli nedostatku peněz ve fondu zastavilo. Obec tak školku postupně opravuje svépomocí. Starosta obce Pavel Smutný k tomu vzkazuje: „Ten program byl lákavý právě těmi 90 procenty, které dnes již neplatí. Dodnes nevíme, jestli nám nakonec budou přiděleny peníze, nebo ne.“ Svízelnou situaci podobných obcí tak nový dotační program sám o sobě nevyřeší.

Na koho se nedostane

Jen velmi zhruba lze zatím odhadnout, kdo všechno bude o dotace žádat. Ministr totiž ještě nepředložil parametry první výzvy, na základě které má být rozděleno ještě letos 1,4 miliardy korun. V první vlně programu si žadatelé přišli celkem na 18 miliard korun. Žádostí ale bylo víc, než Státní fond životního prostředí dokázal uspokojit, a tak muselo ministerstvo dokonce celý program zastavit. Na některé veřejné budovy usilující o podporu se tak nedostalo.

Ani Nová zelená úsporám ale nemá jisté zdroje příjmů. Prodej emisních povolenek má mezi lety 2013 a 2020 vynést zhruba 29 miliard korun. Cena za prodané povolenky ale v poslední době klesá a Tomáš Chalupa už dnes při spuštění programu přiznal, že vláda bude muset hledat i další zdroje příjmů tak, aby uspokojila všechny žadatele.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
Právě teď

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 35 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o propojení kultury a politiky

V Karlových Varech začal v pátek mezinárodní filmový festival. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se nezúčastnil zahájení festivalu s odůvodněním, že večer má podle něj patřit filmům a ne politickým sporům. O kultuře i propojení kultury a politiky debatovali hosté Událostí, komentářů moderovaných Terezou Řezníčkovou. Tématem byly například také dozvuky protestů na strážnickém festivalu. Pozvání přijali náměstek ministra kultury Adam Kocián (Motoristé), bývalý ministr kultury a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Martin Baxa (ODS), komentátor z Echo 24 Jiří Peňás a sociolog a redaktor deníku Alarm Stanislav Biler.
před 6 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 9 hhodinami

Letní festivaly bez bariér. Organizátoři rozšiřují služby pro návštěvníky s handicapem

Kinosály bez bariér, speciální tribuny nebo odborná poradna. I letos se letní festivaly snaží ještě více otevřít účastníkům se zdravotním postižením, jak České televizi potvrdili oslovení zástupci festivalů. Například Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary už má letos devět kinosálů s bezbariérovým přístupem, na festivalu Colours of Ostrava nově bude fungovat poradna od Národní rady osob se zdravotním postižením, Hrady CZ umožňují lidem na vozíčku dostat se přímo na pódium. Několik interpretů s handicapem se objeví i mezi vystupujícími.
před 12 hhodinami

VideoLetní tábory často omezují či zakazují mobily, reagují na poptávku rodičů

Stále více letních táborů omezuje používání digitálních zařízení a mobilů. K úplnému zákazu sáhla téměř polovina z nich. Reagují tak na poptávku rodičů, kteří chtějí, aby jejich děti trávily více času off-line. „Když ty technologie nejsou dostupné, tak to může vést k tomu, že dítě může zažívat přirozené výzvy – za někým dojít, někoho oslovit a trávit čas jinak,“ popisuje možné přínosy nuceného digitálního detoxu dětský psycholog Petr Davídek. Podle táborové vedoucí Simony Tomkové telefonát rodičům často u dětí ještě zhorší stesk po rodičích. Dětem, které nesnesou delší odloučení, Davídek radí kratší příměstský tábor nebo postupný trénink třeba v turistickém oddílu.
před 22 hhodinami

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
včera v 20:40

VideoObviněným z korupční kauzy Motol se zajištěný majetek nevrátí

Žádný majetek zajištěný v korupční kauze Motol se obviněným zatím nevrátí. Žádosti byly podle evropské pověřené žalobkyně Zdeňky Pavláskové zamítnuty. Policie loni obstavila i nemovitosti nebo auta, celkem zajistila majetek za víc než půl miliardy korun. Trestnímu stíhání čelí devatenáct lidí a šest firem. Zatím není jasné, kdy k soudu v celé kauze dojde, její vyšetřování sahá i do zahraničí. Obviněný bývalý ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík i obviněný bývalý předseda České unie sportu Miroslav Jansta vinu odmítají. Spolu s někdejším náměstkem Ludvíka Pavlem Budinským jsou vyšetřováni na svobodě.
včera v 20:03

Evropský pohled