Praha – Poslanci podpořili ústavní novelu ČSSD, podle níž by měl premiér spolupodepisovat všechny druhy prezidentských milostí. Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který podala ODS, a míří k posouzení do ústavně-právního výboru. Novela by měla zavést povinnost premiérovy kontrasignace u rozhodnutí prezidenta, kterým odpouští nebo zmírňuje uložený trest, nebo zahlazuje odsouzení. U zastavení trestního stíhání už povinnost platí.
Debata o omezení prezidentských milostí byla v dolní komoře už dvakrát přerušena. ODS podala návrh na zamítnutí předlohy už v prvním čtení. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek soudí, že současná úprava bez spolupodpisu nefunguje a porušuje principy parlamentní republiky. Naopak exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) tvrdil, že kontrasignace problém milostí jako mimořádné záležitosti nevyřeší. Návrh na zamítnutí nakonec neprošel ve dvou hlasováních vždy o dva hlasy. Protože jde o ústavní novelu, musela by ji podpořit v závěrečném hlasování nejméně třípětinová většina poslanců. Z pohledu rozložení sil v dolní komoře se to nezdá příliš reálné.
Jiří Pospíšil (ODS), místopředseda strany a Poslanecké sněmovny:
„Pokud se chceme podívat na pozici prezidenta a jeho pravomoce, tak by se podle ODS měla hledat koncepční rešení a ne vyjmout pouze jednu pravomoc, kterou dnes prezident vykonává samostatně. Měli bychom případně vést debatu o všech pravomocích, které dnes prezident vykonává sám, a nebo naopak vést debatu o odpovědnosti prezidenta.“
Změny v organizaci Vojenské policie nebudou zadarmo
Poslanci v prvním čtení odsouhlasili návrh na reorganizaci Vojenské policie. Nově by měla mít dvě části. První bude podřízena ministru obrany a bude dhalovat protiprávní jednání vojáků, druhá bude zajišťovat pořádkové a dopravní služby a bude podřízena náčelníkovi generálního štábu. Ministerstvo obrany si od reorganizace policie slibuje mimo jiné finanční úsporu, jen na platech by měla ušetřit více než 50 milionů ročně.
Nový ministr obrany Vlastimil Picek uvedl, že předloha vychází ze základního dokumentu ministerstva, takzvané Bílé knihy. „Právní rámec bude lépe vyhovovat současné praxi,“ řekl ministr. Předloha nově upravuje a přesněji vymezuje místní, osobní i věcné oblasti působení vojenských policistů a také jejich práva a povinnosti. Vojenská policie by také nově měla mít menší počet velitelství, místo čtyř jen dvě.
Návrh zákona o Vojenské policii počítá s tím, že by její organizační strukturu stanovoval napříště ministr obrany. Náčelník armádní policejní složky by zodpovídal za celou oblast policejní ochrany. Současně by pod něj přímo patřila kriminální služba Vojenské policie a inspekční orgán armádní policie, který bude nově vytvořen. Inspekce bude přímo podřízena pouze náčelníkovi Vojenské policie a bude působit nezávisle na jiných orgánech. V kontrolním orgánu budou příslušníci současného oddělení inspekce a vnitřní kontroly Hlavního velitelství Vojenské policie.
Změna velitelské struktury s sebou ale přinese i několikamilionovou investici do rekonstrukce budov a rozšíření kapacit dvou velitelství. Další investice bude nutné vynaložit na technické zabezpečení prostor pro reorganizovanou kriminální službu Vojenské policie. Dalším cílem nového zákona je přesněji vymezit území, kde armádní policejní složka působí. Jejím hlavním teritoriem by i nadále měla být Česká republika, zákon by měl ovšem jasně stanovit, že Vojenská policie působí i na místech působení českých ozbrojených sil v zahraničí.
