Dva dny poté, co tehdejší premiér Petr Nečas oznámil, že se rozvádí, zaplavila zpravodajské servery zpráva o zásahu policie na Úřadu vlády, ministerstvu obrany i na řadě dalších míst po celé zemi. Hlavní „hvězdou“ se stala do té doby prakticky neznámá šéfka Nečasova sekretariátu. Jméno Jany Nagyové zaplnilo na několik měsíců bulvární i seriózní média. Takzvaná Nagygate vedla až k pádu vlády, Nečasovu politickému konci a preference občanských demokratů prudce klesly. Soudní tahanice se táhnou ještě pět let poté.
Detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zadrželi při akci devět lidí, z nichž osm obvinili. Do razie, která probíhala od brzkého rána na řadě míst po celém Česku, byly tehdy nasazeny zhruba čtyři stovky policistů. Sám ředitel ÚOOZ Robert Šlachta přišel v průběhu dne do Strakovy akademie v doprovodu dvou státních zástupců promluvit si s premiérem Nečasem. Překvapená opozice, zaskočená koalice i prezident Miloš Zeman žádali vysvětlení.
Krátce před pátou hodinou vystoupil premiér Nečas a prohlásil, že nemá žádné informace o jakékoli trestné činnosti svých spolupracovníků. „K zadržení paní vrchní ředitelky Jany Nagyové mám jenom ten komentář, že má důvěra k ní nepoklesla a nemám důvod se domnívat, že se dopustila jakýchkoli nezákonností,“ prohlásil tehdejší premiér o své budoucí manželce.
Premiérův otřes, politický zvrat
Policie obvinila Nagyovou (dnes Nečasovou), že stála v pozadí dohody mezi takzvanými rebely ODS a vládní koalicí z podzimu 2012. Tehdejší poslanci ODS Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř se vzdali poslaneckých mandátů, čímž umožnili schválení vládního daňového balíčku. K odstoupení z poslaneckých funkcí byli podle policie motivováni nabídkou členství v orgánech státem řízených společností. Nagyová navíc údajně zneužila Vojenské zpravodajství (bývalí šéfové Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a Milan Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek) ke sledování tří osob, včetně tehdejší premiérovy manželky Radky.
Další den – v pátek 14. 6. Nečas při vystoupení ve sněmovně rázně odmítl výzvy levice k rezignaci. Pro fakt, že policie vynesla na světlo hned několik kauz, jejichž středobodem byla Nagyová, našel jen slova o „mediální bramboračce“. Jednání s trojicí exposlanců ODS, za které ho policie chtěla popotahovat, označil tehdy za „vyvažující politický deal“, který je běžnou součástí politiky. Už o dva dny později po nočním jednání grémia ODS ale otočil. Avizoval, že následující den rezignuje na svou funkci. Skončil i jako předseda ODS a věci nabraly nečekané obrátky.
Zemanův vstup do hry
Výkonná rada strany pověřila grémium jednáním o sestavení nové vlády na půdorysu dosavadní koalice (ODS, TOP 09 a LIDEM), s premiérem z řad ODS. Kandidátkou na premiérku za ODS se stala předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Opozice (ČSSD, KSČM) odmítala obnovení současné koalice s jiným premiérem a chtěla rozpuštění sněmovny a nové volby.
ODS pak 25. června oznámila prezidentu Miloši Zemanovi, že má 101 podpisů pro podporu případné nové vlády dosavadní koalice. Zeman však ještě týž den jmenoval premiérem nestraníka, bývalého člena ČSSD a někdejšího ministra financí své vlády Jiřího Rusnoka. Učinil tak přes nesouhlas stran bývalé vládní koalice i opozice. Rusnokem navrženou vládu, kterou tvořila řada Zemanových příznivců, prezident jmenoval 10. července. Kabinet pak nezískal důvěru sněmovny a téměř půl roku vládl v demisi.
Kauzy běží i pět let po nejvýznamnějším policejním zásahu v polistopadových dějinách
Policejní zásah z 13. června 2013 vyústil v řadu soudních kauz, z nichž většina ještě nebyla ukončena. Výjimkou je část kauzy tzv. poslaneckých trafik. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že exposlanci jsou kvůli imunitě (indemnitě) vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a nelze je tedy trestně stíhat. Muži pak chtěli po státu téměř desetimilionové odškodné, nakonec po dohodě dostali částky v řádu statisíců korun. Kauza však pokračuje, obvinění čelí bývalý premiér Nečas, jeho současná manželka Jana Nečasová a bývalý náměstek ministerstva zemědělství Roman Boček.
Nečasová figuruje i v dalších větvích kauzy. V jedné z nich, která se týká zneužití Vojenského zpravodajství, jí Obvodní soud pro Prahu 1 loni v listopadu uložil dvouletý podmíněný trest a pětiletý zákaz činnosti. Podmíněné tresty dostali také obžalovaní zpravodajci Kovanda, Páleník a Pohůnek. Tresty jsou nepravomocné.
Nečasová čelí také společně s lobbistou Ivo Rittigem žalobě za údajné vyzrazení utajované informace BIS. Loni v lednu soud Nečasové uložil podmíněný trest v délce 1,5 roku, Rittigovi a jeho právníkovi Davidu Michalovi pak devítiměsíční podmínku. Odvolací soud ale vrátil případ k novému projednání.
Další obžaloba, která se týká Nečasové, je z krácení daně. Policie ji v březnu 2015 obvinila kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala. Cenu dárků policie vyčíslila na 10,1 milionu korun, zkrácená daň podle žalobců činí 736 tisíc korun.
