Bývalý premiér Petr Nečas před soudem odmítl tvrzení obžaloby, že na konspiračních jednáních v roce 2012 podplácel poslance takzvanými trafikami – lukrativními funkcemi. Neveřejné schůzky jsou podle něj v politice běžné. Obžalobě z podplácení trojice někdejších zákonodárců z ODS čelí vedle Nečase i jeho manželka Jana a bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Kauza přispěla v roce 2013 k pádu vlády. Hlavní líčení bude pokračovat 7. září výslechem svědků.
Před soudem vystoupila jako první Nečasová. Vypovídala pouze asi pět minut a vinu kategoricky odmítla. Přečetla jen stručné prohlášení, ve kterém uvedla, že „pokud s kýmkoliv hovořila, tak jenom obecně a v rámci standardního plnění pracovních povinností“. Na dotazy státních zástupců odpovědět odmítla stejně jako později Nečas.
Expremiér se ke svému obvinění obšírněji vyjádřil vůbec poprvé. V hodinové výpovědi mluvil spatra, jen občas nahlédl do připravených poznámek. „Musím kategoricky odmítnout, že došlo k jakékoliv dohodě mezi mnou a třemi poslanci Občanské demokratické strany. Toto se nikdy nestalo a není to pravda,“ řekl u Obvodního soudu pro Prahu 1.
Bez neveřejných schůzek by podle Nečase v politice nikdy nebylo dosaženo žádné dohody. Tvrdí, že se jen nažil vyřešit rozkol v ODS a jeho zájmem bylo nalezení politického kompromisu, nikoliv to, aby trojice rebelujících poslanců odstoupila z funkcí.
Obžaloba je podle Nečase vykonstruovaná a smotala věci, které spolu nesouvisí, do jednoho zdánlivě souvislého děje. Připomněl, že na podzim 2012 se paralelně s děním kolem daňového balíčku konal volební kongres názorově rozštěpené ODS.
Nečas: V září 2013 jsem chtěl odejít z politiky
„Měl jsem zájem na nalezení politického kompromisu, aby všichni poslanci ODS hlasovali pro balíček,“ podotkl. Byl prý už v té době rozhodnutý, že v září 2013 oznámí svůj odchod z politiky, a svému nástupci chtěl předat stranu jako konsolidovanou a nerozeštvanou vzájemnými spory.
Případ je jednou z větví zásahu na Úřadu vlády, který v roce 2013 vedl k pádu Nečasova kabinetu. Kořeny má už v roce 2012, kdy se vládní koalici nepodařilo ve sněmovně zvrátit senátní veto balíčku daňových změn. Spolu s opozicí totiž hlasovalo několik poslanců ODS, mezi nimi Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř.
Rebelové později umožnili schválení balíčku tím, že složili poslanecké mandáty. Šnajdr a Fuksa vzápětí dostali lukrativní pozice ve státních firmách. Obžaloba tvrdí, že příslib takzvaných trafik byl podplácením, k němuž premiéra navedla tehdejší šéfka jeho kabinetu Jana Nagyová (nyní Nečasová) a Boček, který býval Fuksovým náměstkem.
Bývalý premiér ale u soudu popřel, že Nečasová a Boček do jednání s rebelujícími poslanci jakkoliv zasahovali. Pouze podle něj domlouvali schůzky mezi ním a Tluchořem. „Mezi mnou a poslancem Tluchořem bylo obrovské osobní napětí, dokonce by ho někdo mohl označit za nevraživost,“ uvedl Nečas a připomněl, že zařídil Tluchořovo sesazení z pozice předsedy poslaneckého klubu.
Expremiér také tvrdí, že balíček by sněmovnou prošel, i pokud by pro něj trojice rebelů nehlasovala. „Tyto hlasy jsem nepotřeboval, tak jakou by mělo logiku, abych tyto poslance podplácel?“ zeptal se soudu.
Boček vypovídal podobně jako Nečas. Soudu řekl, že se na schůzkách snažil Nečase s Tluchořem usmířit. „Žádná úvaha o tom, že by se vzdali mandátu, nikdy nepadla,“ prohlásil. „Jsem přesvědčený, že jsem nic špatného neudělal. V kontextu doby myslím, že to, za co jsem dnes souzen, se děje dnes a denně,“ řekl novinářům.
V září jsou u soudu naplánovány výslechy svědků. Dále budou přehrány policejní odposlechy, což je z pohledy obžaloby klíčový důkaz.
Luxusní dary za téměř deset milionů
Nečasovi s Bočkem hrozí za trafiky až šest let. Nečasové až osm, protože navíc čelí obžalobě z krácení daní u luxusních darů. Olomoucké vrchní státní zastupitelství totiž kauzu trafik s krácením daní spojilo. Podle obžaloby Nečasová nezaplatila daň ve výši 700 tisíc korun z darovaných kabelek, oblečení a šperků za téměř deset milionů.
Nečasová podle vyšetřovatelů dostávala dary v letech 2012 až 2013 od různých představitelů firem a státních institucí. Dávali je například lobbista Vladimír Johanes, podnikatel Daniel Křetínský nebo šéf ČEZ Daniel Beneš. Policie předpokládala, že šlo o úplatky, které měly vlivným lidem zajistit udržení pozic ve firmách nebo přístup k Nečasovi.
Stíhání v kauze trafik nejprve směřovalo i vůči trojici poslanců, těch se ale zastal Nejvyšší soud s odkazem na poslaneckou indemnitu. Stát se jim pak za obvinění a vazbu musel omluvit.
Obvodní soud pro Prahu 1 se začal obžalobou kolem trafik a luxusních darů zabývat loni v prosinci, bezprostředně po jejím přečtení však hlavní líčení odročil kvůli námitkám advokátů ohledně údajné podjatosti státních zástupců.
Stěžovali si i žalobci, kteří zase pokládali za podjatou soudkyni Helenu Královou. Městský soud v Praze ale v dubnu stížnost státních zástupců zamítl. V kauze zneužití Vojenského zpravodajství, kde také figuruje Jana Nečasová, naopak soud Královou loni vyloučil právě kvůli pochybnostem o její nestrannosti.
