Praha - Žebříček stranických preferencí před červnovými volbami do Evropského parlamentu vede sociální demokracie následovaná ODS. Podle agentury STEM by ČSSD dalo hlas 23 procent a občanským demokratům 21 procent dotázaných. KSČM by podle tohoto výzkumu podpořilo 11 procent, lidovci a zelení by shodně dostali pět procent hlasů. Průzkum proběhl v polovině dubna na vzorku tisícovky respondentů.
Přes pět procent by se mohli dostat i Starostové a nezávislí. V žebříčku preferencí sice dosáhli na čtyři procenta hlasů, v přepočtu na rozhodnuté voliče by však podle STEM pětiprocentní bariéru těsně překročili. Další z nových subjektů už se pětiprocentní hranici nepřiblížily. Libertas.cz europoslance Vladimíra Železného má jedno procento, stejně jako Strana svobodných občanů. Pro jiná politická uskupení se vyslovilo pět procent dotázaných.
Desetina respondentů není dosud rozhodnutá, jakou stranu bude ve volbách do EP volit, ale k volbám prý jít chce. K volební urně se nechystá 14 procent dotázaných. Vysoce mezi nimi převažují mladí lidé ve věku 18 až 29 let.
Podle aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění by volby do europarlamentu vyhrála ČSSD, kterou by volilo 28 procent dotázaných. Druhá ODS by dostala 26 procent hlasů a třetí KSČM 13 procent.
Lidé chtějí energetickou bezpečnost a podporu chudých regionů
STEM kromě preferencí zjišťoval i názor lidí na další témata. Tři občané z pěti se podle něj obávají tlaku Ruska na EU v souvislosti s dodávkami energií. Třetina lidí je v tomto směru bez obav a desetina občanů neví.
Průzkum rovněž zjistil, že velká většina dotázaných, konkrétně 83 procent, považuje za potřebné, aby peníze z evropských programů sloužily větší měrou než dosud k podpoře slabších regionů. Podpora myšlenky, že peníze z programů EU mají sloužit podpoře slabších regionů, roste s věkem respondentů a z hlediska vzdělání je relativně nejvyšší u lidí se základním vzděláním a lidí vyučených. Relativně nejméně podporují tvrzení, že peníze z programů EU mají víc sloužit slabším regionům, obyvatelé hlavního města. I mezi Pražany je ale pro podporu slabších oblastí většina, konkrétně 61 procent.
