Sněmovna pokračovala v projednávání návrhu na zrušení zákona o elektronické evidenci tržeb (EET) v úvodním kole. Druhé čtení návrhu na snížení zdravotních plateb za státní pojištěnce už bylo ukončeno. Sněmovní jednání o obou vládních předlohách už v minulosti provázely obstrukce opozičních ANO a SPD. V očekávání toho, že budou pokračovat, poslanci na návrh koalice schválili možnost jednání a hlasování i po půlnoci. Rozprava o EET tak pokračovala i po dvanácté večerní. Opozice mimo jiné navrhovala, aby bylo EET alespoň ponecháno v režimu dobrovolnosti.
Poslanci hodiny jednali o zrušení elektronické evidence tržeb. Její konec by byla chyba, řekla Schillerová
„Skutečně nemáme nic, co bychom za to mohli nabídnout. Ani si nevíme rady s těmi daty jako stát,“ řekl v rozpravě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Nynější dobrovolný provoz EET znamená, že podnikatelé posílají data do „černé díry“ a s těmito daty se nic neděje a jen se někde hromadí, řekl. Neexistuje podle něj žádná výhoda, kterou by mohl stát nabídnout těm podnikatelům, kteří by EET dál dobrovolně využívali. Eviduje se totiž jen část příjmů a nejsou známy ani jejich výdaje. Nelze tedy takové podnikatele vyřadit ani z možnosti daňových kontrol, uvedl.
Opozice, zejména hnutí ANO, už dříve blokovala návrh, který s letoškem ruší zákon o elektronické evidenci tržeb. Parlament ji v minulém volebním období přerušil kvůli pandemii covidu. Stala se fakticky dobrovolnou. „Není vypnuto a je dobrovolné,“ zdůraznila ve sněmovně před poslanci někdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Později odpoledne uvedla, že zrušení EET by byla politická i ekonomická chyba. Stanjuru obvinila z toho, že je v zajetí ideologie a že zrušení EET si vláda napsala do programu a z nedostatku jiných nápadů ho hlásá jako svoji mantru.
„EET je politický symbol vašich minulých vlád. A proto ho tak chráníte,“ řekl v rozpravě předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob. Zároveň jde podle něho o symbol nedůvěry k podnikatelům, jejich „zaklekávání“ a byrokracie. „Není jediný racionální důvod, aby EET pokračovala,“ míní. Přínos do státního rozpočtu je podle Jakoba neprokazatelný, přičemž provoz EET stojí podnikatele 1,5 miliardy a stát půl miliardy korun.
Karel Sládeček za klub SPD uvedl, že jejich hnutí vždy bylo proti zavedení EET, protože systém postihl malé a střední podnikatele a živnostníky. Poslanci SPD budou podle něho hlasovat pro zrušení EET, podpořili by ale i dobrovolnost tohoto systému.
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že zrušením povinnosti evidovat tržby budou podnikatelé zproštěni administrativní a finanční zátěže, kterou pro ně evidence tržeb znamená. „Kdo sledoval postoje členů dnešních vládních stran k tomu, jak bylo zaváděné EET, a k celému tomu průběhu, nemůže být překvapen tím, že plníme jeden ze svých klíčových předvolebních slibů, které jsme učinili a díky kterým jsme sněmovní volby v loňském roce vyhráli,“ prohlásil Stanjura.
Události: Sněmovna opět řešila platby za pojištěnce i rušení EET (zdroj: ČT24)
Vláda chce lidem víc věřit
Nejhorším z EET byl podle Stanjury základní princip, že každý je sprostý podezřelý a musí se neustále vyviňovat. Proto se podle něj vláda snaží tento princip otočit směrem k větší důvěře. Stanjura podotkl, že už loni vzrostl podíl bezhotovostních plateb, které nepodléhají evidenci, na šedesát procent. Podle odhadů odborníků vzroste v dalších dvou letech až na osmdesát procent. Schillerová naopak míní, že EET je vynikající projekt. Většina poctivých podnikatelů podle ní volá po tom, aby evidence zůstala alespoň dobrovolná.
Zrušení EET má vláda Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení. Projekt EET byl jedním z ústředních témat Andreje Babiše (ANO), který jej prosadil ještě jako ministr financí v tehdejší vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Vláda předložila zákon poslancům na začátku března.
Platby za státní pojištěnce
Předloha pozměňovacího návrhu skupiny koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem (KDU-ČSL) k vládní novele o snížení zdravotních plateb za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané je ve sněmovně po čtvrtečním druhém čtení před závěrečným schvalováním. Debata trvala zhruba pět hodin a provázela ji opoziční kritika.
Valorizační mechanismus bude stejný jako u důchodů. Státní platby do zdravotnictví tedy podle koaliční úpravy porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. „Systém je vyzkoušený, funguje a funguje dobře i v okamžiku, kdy je vysoká inflace jako v letošním roce,“ řekl ministr financí Stanjura.
Stanjura: Přinese to stabilitu
K částce navrhované na příští rok Stanjura poznamenal, že spodní hranice představená zdravotními pojišťovnami činí 1850 korun. Vláda tedy navrhuje částku o 50 korun vyšší. Předpoklady podle Stanjury uvádějí, že v roce 2024 by pak stát dával 1982 za pojištěnce a měsíc a o rok později 2022 korun. „Přinese to kýženou stabilitu,“ zdůraznil ministr. Phillipp označil 1900 korun za kompromis, zakládá podle něho „solidní výkopovou čáru“. „Rozumím tomu, že částka by mohla být vyšší, ale mohla by být i nižší,“ podotkl lidovecký poslanec.
Vládní předloha předpokládá, že po lednovém zvýšení se platby státu do zdravotnictví mají od poloviny roku snížit tak, aby stát za celý letošek odvedl do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Protože se novela nestihne přijmout včas, koaliční pozměňovací návrh posouvá účinnost na srpen a měsíční částku stanoví na 1487 Kč. Původní předloha počítá s odvody 1567 korun měsíčně od července.
Koaliční poslanci podali k novele další dvě úpravy. Jedna sjednocuje a mění pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven, druhá prodlužuje přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče.
Opozice s předlohou nesouhlasí
Změny v předloze o snížení zdravotních plateb ale budily v opozici nesouhlas. Podle poslanců hnutí ANO by měla částka být vyšší. Poslanec Jiří Mašek (ANO) řekl, že hnutí chce, aby valorizace vycházela z letošní částky, která teď činí 1967 korun měsíčně. Opozice však žádný pozměňovací návrh nepředložila. „Neobětujte kvalitu zdravotní péče v České republice,“ nabádala předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Pětikoalice podle ní chystá zdecimování finančního zázemí zdravotních pojišťoven. Podle Julia Špičáka (ANO) je vládou navrhovaný krok krajně nezodpovědný a automatická valorizace je ve finále nedostatečná. Lídr SPD Tomio Okamura prohlásil, že kabinet tuneluje peníze z veřejného zdravotního pojištění a hrozí omezení dostupnosti zdravotní péče. „Ambicí každé vlády by mělo být to, aby se životy občanů zlepšovaly,“ řekl.
Stanjura se proti opoziční kritice ohradil. Systém veřejného zdravotního pojištění je podle něj za prvních pět měsíců v přebytku šest miliard korun. Na konci května bylo na účtech zdravotních pojišťoven podle něho více než 58 miliard korun. „Obavy z toho, jak se sníží kvalita a dostupnost zdravotní péče, byly liché,“ zdůraznil.
Opozice chystá mimořádnou schůzi ke kauze DPP
Schillerová ve čtvrtek také prohlásila, že podpisy ke svolání mimořádné schůze poslanců ke kauze kolem pražského dopravního podniku a k roli vládního hnutí STAN v ní odevzdá opozice předsedkyni sněmovny v pondělí.
Podle Okamury by se mimořádná schůze mohla sejít už příští týden. Schillerová však předpokládá, že kvůli takzvanému poslaneckému týdnu by se v dolní komoře mohlo sejít jen málo poslanců. K tomu se podle ní každý den mění okolnosti a na povrch vyplouvají nová zjištění.
Schillerová proto uvedla, že předpokládá vypsání schůze až na další týden, zřejmě na čtvrtek 7. července. Schůze musí být svolána pět až deset dní po odevzdání podpisů. ANO na ní chce podle Schillerové použít informace z jednání pražského zastupitelstva a detaily, které se ještě mohou objevit.
Předsedu STAN Víta Rakušana ANO opakovaně vyzvalo kvůli „brutálnímu střetu zájmů“ k rezignaci na funkci ministra vnitra. Podle Schillerové by mohl obsadit uvolněný post ministra školství. „Trváme na tom, že STAN musí odejít z vlády,“ zopakoval Okamura a dodal, že pět koaličních stran (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti) podle něj vzájemně kryje organizovaný zločin.