Praha - Česká republika se blíží k ukončení rozhovorů s USA o dvou smlouvách, které by měly nadefinovat podmínky pro vybudování radaru. Zástupci iniciativy Ne základnám a Liga starostů proti radaru však svůj boj nevzdávají a před dnešním jednáním kabinetu opět protestovali. Mimo jiné jim vadí například kampaň k radaru, která je podle nich zbytečně drahá.
Práce vládního zmocněnce pro radarovou základnu se loni v květnu ujal novinář a bývalý mluvčí Václava Klause Tomáš Klvaňa. Jeho činnost však vyvolávala rozporuplné reakce. Asi nejvíc proti němu brojili někteří starostové obcí, v jejichž blízkosti má radar stát. Stěžovali si, že mají málo informací.
Vláda si zlepšení slibovala od agentury AMI Communication, se kterou začala spolupracovat v září. Agentura zahájila turné veřejných debat po republice, vydala informační materiály a spustila internetovou stránku věnovanou radaru. Vyskytlo se však podezření, že spíš než o informování šlo o přesvědčování a že výběrové řízení nebylo úplně v pořádku. „AMI byla jediná z pěti oslovených, která se o veřejnou zakázku rozhodla ucházet,“ vysvětloval loni Klvaňa.
Cena kampaně měla být podle odhadů 15 milionů korun. Daňové poplatníky ale zřejmě přijde na vyšší sumu. V pátek v Interview ČT24 sám Klvaňa řekl, že finální účet by se měl vyšplhat zhruba ke dvaceti milionům. Výsledkem však je, že o problematiku radaru se Češi pomalu přestávají zajímat a proti jsou zhruba dvě třetiny občanů. Zarážející je ale především skutečnost, že plných šestašedesát procent Čechů si stále myslí, že o radaru nemá dostatek informací.
„Informační kampaň byla skutečně informačně vysvětlující, měla za úkol předat maximální množství informací o tom, co vláda dělá a proč to dělá. To byl od počátku náš úkol,“ uvedl v pořadu Události, komentáře Tomáš Klvaňa.
Mnozí experti na PR od začátku v zákulisí tvrdili, že přesvědčit za deset měsíců a 20 milionů korun českou společnost o tom, že je dobré mít v Brdech americký radar, je předem prohraný boj. Pavel Brabec, prezident Asociace českých reklamních agentur, řekl, že česká společnost by se přesvědčit dala, ale ne o radaru. Radarová stanice je složitý problém. Na dotaz, zda udělala vláda nějaké chyby v propagaci myšlenky radaru uvedl, že chybou byl přístup vlády k tématu. „Ani jedna z vlád nedokázala vysvětlit občanům to podstatné, co by měli vědět pro ten problém, tj. politické vnímání prostředí, ve kterém žijeme.“ S tímto problémem souhlasil i Klvaňa. „Od vstupu do NATO nemáme zažitou zásadní debatu o tom, kam patříme. To je věc, kterou my nedoženeme za deset měsíců, ale ta debata musí pokračovat. My si musíme uvědomit, kam patříme a jakým způsobem se zabezpečíme.“ Také bývalý český ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier uvedl, že v této situaci nejde jen o radar, ale hlavně o celou strategii zajištění naší bezpečnosti.
Generál Ronald T. Kadish, bývalý ředitel americké Protiraketové obranné agentury, vedl ve Spojených státech agenturu 5 let a podle jeho slov i zde proběhly podobné diskuse jako u nás. „Informovat veřejnost je velmi důležité, protože jde o politické rozhodnutí, i když jde také o informace o technice. Pokud jde o kampaň, to jsme zkoušeli ve Spojených státech přibližně stejným způsobem, jako to bylo popsáno zde. Už jsem mluvil mnohokrát o technických otázkách, není vždy možno dodat všechny tyto informace, ale je to legitimní požadavek.“
