Piráty vyšel mandát poslance na 730 tisíc, TOP 09 na téměř 11 milionů. Úřad zveřejnil výroční zprávy stran

Nahrávám video

Více než čtvrt miliardy korun pro hnutí ANO, 140 milionů pro sociální demokraty, 113 milionů pro ODS. Tolik peněz loni získaly tyto tři partaje ze státní kasy. Stát totiž dotuje politickým stranám jejich činnost i volební náklady. Nejefektivnější volební kampaň vedli Piráti. TOP 09 naopak musela vynaložit na získání jednoho poslaneckého mandátu patnáctinásobně víc než oni. Vyplývá to z výročních zpráv o hospodaření politických stran za rok 2017. Dokumenty nyní prozkoumává Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.

S přehledem největším příjemcem státních příspěvků bylo loni hnutí ANO Andreje Babiše, naopak nejméně získali Starostové – 45 milionů korun. Piráti, SPD Tomia Okamury a TOP 09 inkasovali zhruba stejně, něco přes 65 milionů. Ve výčtu politických uskupení, která se loni na podzim dostala do sněmovny, chybí už jen komunisté se 100 miliony státního příspěvku a lidovci s více než 80 miliony.

Stát platí stranám a hnutím pravidelné milionové příspěvky, které se vyplácejí v závislosti na počtu poslanců, senátorů a krajských zastupitelů a také na získaných hlasech voličů v posledních volbách do Poslanecké sněmovny.

Štědří členové SPD

Takzvaný příspěvek na činnost a volební náklady tvoří zpravidla naprostou většinu příjmů, které strany vykazují. Rozpočet si pak vylepšují například členskými poplatky. Touto formou nejvíce vybrali komunisté s 24 miliony korun, následovaní ČSSD s 16 miliony. Ostatní strany získaly od členů příspěvky v řádu jednotek milionů nebo jen statisíců.

Na kolik vyšel stranu jeden získaný poslanecký mandát (v mil. Kč)
Zdroj: přepočet ČT

Například SPD má v příslušné kolonce uvedeno pouze 270 tisíc korun. Nicméně úspěšní politici tohoto uskupení přispívají i jinak. Poslanci a poslankyně jednotlivě poslali své straně až stotisícový dar. Celkem tak zákonodárci obdařili mateřskou partaj 1,8 milionu korun. 

Zajímavé srovnání nabízí i výdaje, jež ekonomové parlamentních stran zapsali do kolonky náklady na volby do Poslanecké sněmovny. Strany mohly za volby utratit maximálně 90 milionů korun. Nejvíce peněz stála kampaň sociální demokraty – 85 milionů korun, ANO s ODS o dva miliony méně. Nejméně zaplatili Piráti – 16 milionů korun. 

Vybrané příjmy a výdaje politických stran za rok 2017 (v Kč)
Zdroj: ÚDHPSH

Skrze sumy uvedené ve výročních zprávách tak lze s mírnou nadsázkou vypočítat, jak která sněmovní strana byla v předvolební kampani efektivní. V tomto ohledu jednoznačně vedou Piráti. Mandát poslance je vyšel na 730 tisíc korun. Na opačné straně tabulky je pak TOP 09, která na jedno získané křeslo ve sněmovně musela v kampani vynaložit o deset milionů víc.

ANO hospodařilo s přebytkem 140 milionů

Většině parlamentních stran se ekonomicky poměrně dařilo. Jen dvě skončily ve výraznější ztrátě. Nejvíc prodělala ČSSD – téměř 40 milionů, což je mimo jiné dáno nejhorším volebním výsledkem za posledních dvacet let. Neslavný výsledek se podepsal i na hospodaření TOP 09, která vykázala ztrátu 24 milionů korun.

Logicky nejvíce vydělalo ve volbách úspěšné hnutí ANO, které rok ukončilo s přebytkem 143 milionů korun. V plusových číslech skončili i Piráti (takřka 50 milionů), SPD (zhruba 40 milionů), ODS (27 milionů), KSČM (23 milionů) a lidovci (20 milionů). Starostové pak skončili víceméně na nule.

ODS pomohla úsporná opatření, která strana zavedla před třemi lety. V šetření chtějí pokračovat i komunisté. Počítají s tím, že i v letošním roce sníží počet svých zaměstnanců, mohlo by jít až o patnáct lidí. Lidovci chtějí část peněz investovat do paláce Charitas nebo do koupě nových nemovitostí.

Povinnost odevzdat zprávu o hospodaření za loňský rok splnila v termínu do 1. dubna necelá polovina z více než 200 aktivních politických subjektů. Dříve na jejich hospodaření dohlížel sněmovní kontrolní výbor, letos poprvé provádí kontrolu nový dohledový úřad. V současnosti podle předsedy úřadu Vojtěcha Weise zprávu odevzdalo 144 stran a hnutí.

Nahrávám video

Úřad nyní kontroluje správnost podaných dokumentů a našel už řadu pochybení. „Největší chyba je, že to strany odevzdávají na špatném formuláři. Vůbec nezaznamenaly, že zde rok a čtvrt existuje nějaký nový úřad,“ poznamenal Weis.

Přibližně od poloviny dubna začne úřad také prověřovat, zda údaje o hospodaření odpovídají skutečnosti. V případě pochybení mohou mít problém hlavně ty subjekty, které ve volbách získaly víc než tři procenta hlasů a mají tak nárok na příspěvek od státu. Mohly by totiž o něj i přijít.

Výroční zprávy sice kontroluje dohledový úřad poprvé, politiky už ale sankcionoval. V únoru ukončil přes 120 řízení hlavně kvůli financování předvolebních kampaní. Pokutu nakonec zaplatilo 24 stran v celkové výši 700 tisíc korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zaměstnavatelé řeší chyby jednotného měsíčního hlášení

Někteří zaměstnavatelé řeší problémy při podávání jednotného měsíčního hlášení. Chybovost se pohybuje kolem tří procent. Nejčastěji se podle účetních i správy sociálního zabezpečení týká oprav už odeslaných formulářů. Systém má nahrazovat až pětadvacet listin pro různé úřady.
před 18 mminutami

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 10 hhodinami

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od rána proudí na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představuje dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohou zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPolitické spektrum: hnutí MY, Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, Aliance pro budoucnost

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 6. června přijali Jiří Štěpán (hnutí MY), Hana Janišová (Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT) a Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 15 hhodinami

Chci být víc vidět a pomáhat řešit problémy, říká nová ombudsmanka

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.
před 16 hhodinami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
před 21 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 22 hhodinami
Načítání...