Pět let po vítkovském útoku: Populističtí politici šíří strach z menšin

Praha – Je to již pět let od tragického útoku žhářů ve Vítkově, nicméně zdá se, že extremismus v české společnosti je spíše na vzestupu. Pochody radikálů v sociálně vyloučených oblastech nejsou ničím výjimečným a olej do ohně přilévají i někteří politici svými kontroverzními výroky. Přitom právě oni mohou jasným vymezením se vůči rasistickým postojům současný stav bludného kruhu romské problematiky pozitivně ovlivnit. Také sama společnost se musí neustále učit vzdělávat děti, aby byly k romskému etniku tolerantnější než jejich rodiče. O tématu hovořili hosté speciálního vysílání ČT24 k pětiletému výročí žhářského útoku ve Vítkově.

Nahrávám video

Na organizaci protestních akcí, které vypukly v Duchcově či Šluknovském výběžku, se sice podíleli extremisté, nicméně se k nim přidávali i běžní občané. „Řada z nich má nějakou negativní zkušenost s Romy (…)  A potom, když se naskytne taková příležitost masově si vybít zlost, také se akce zúčastní,“ podotkl odborník na extremismus Miroslav Mareš.

Princip kolektivní viny vůči Romům posiluje extremismus

Nejedná se podle něj ale pouze o sociální problém, jak je v médiích mnohdy prezentováno. „Existují výrazné problémy v soužití na lokální úrovni a nelze je zužovat pouze na to, že lidé tam jsou chudí a nemají práci. Jsou tam i reálné problémy typu pouliční kriminalita, krádeže a násilné vyhrožování či působení mládežnických etnických gangů,“ upozornil Mareš.

Problém nastává tehdy, když se negativní zkušenosti přenáší na celé etnikum a uplatňuje se princip kolektivní viny. Právě každodenní negativní postoje vůči romské populaci jsou tím nejbolestnějším oříškem. „Podle výzkumů až osmdesát procent obyvatel vnímá soužití s Romy jako problém. Každodenní znevýhodňování, kterému jsou tito lidé vystavováni, jim život komplikuje,“ vysvětluje ředitelka sekce pro lidská práva ministerstva pro lidská práva Martina Štěpánková.

Martina Štěpánková:

„Důležitý je jasný politický diskurz, který řekne, že toto je nepřijatelné, protože spolu žijeme po staletí. A zároveň je důležité vzdělávat děti, aby byly tolerantní nejen vůči Romům, ale i obecně.“

Na vnímání etnických menšin pak mají velký vliv i někteří politici, kteří se nezdráhají protiromskou rétoriku stále častěji uplatňovat. „Velkou součástí problému je uměle vyvolávaná obava z menšin a cizinců. Určitě to není tak, že bychom z nich měli mít strach. Ale to je ten politický populismus, který tento strach vyvolává a který živí i mainstreamoví politici. Pokud toto bude pokračovat, tak to skutečně situaci zhorší,“ obává se ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

Spolupráce s obcemi je jedna z cest, jak problematiku sociálního začleňování řešit. Právě tímto nástrojem se stala Agentura pro sociální začleňování. Pracuje v jednotlivých lokalitách, které mají o tento typ spolupráce samy zájem. Starostové, kteří s agenturou spolupracují, podle Šimáčka tvoří základ nové sociální politiky v Česku. „Jsou to starostové, kteří tu věc vzali odpovědně, a nejenom, že se přihlásili ke spolupráci s námi, ale situaci začali mnohdy řešit i předtím,“ dodal. Po pěti letech fungování agentury jsou podle něj vidět jasné výsledky práce v desítkách měst, kde se situace podle něj mění k lepšímu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Poslanci schválili novelu stavebního zákona

Sněmovna v pátek schválila novelu stavebního zákona. Stavební úřady budou nově fungovat pod státem a vznikne Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část úředníků z nynějších úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Předlohu nyní musí posoudit Senát. Sněmovna schválila také vládní předlohu, podle níž mají být spotřebitelé při uzavírání finančních smluv na dálku více chránění.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ve FN Olomouc implantovali některé defibrilátory bez splnění všech kritérií

Ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) byly podle předběžného stanoviska odborné komise v roce 2024 některým pacientům implantovány defibrilátory ICD, aniž byla zcela splněna všechna indikační kritéria. Vedení nemocnice považuje zjištění komise za závažná, její stanovisko předalo policii a spolupracuje s vyšetřovateli, kteří implantace ICD ve FNOL prověřují kvůli podezření z podvodu a těžkého ublížení na zdraví.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

ODS vyzvala kandidáta na starostu Prahy 1 k odstoupení kvůli majetku, ten to odmítl

Vedení ODS vyzvalo stranického kandidáta na starostu Prahy 1 Filipa Dvořáka, aby z kandidátky odstoupil. Důvodem je to, že vedení strany ani veřejnosti nevysvětlil své majetkové poměry, informovala strana. Na Dvořákovy majetkové poměry upozornily Seznam Zprávy – dle nich chce vedení ODS vysvětlit, jak jeho otec přišel k majetku v hodnotě 230 milionů korun, který Dvořák zdědil. Dvořák výzvu označil za nešťastnou. Odmítl, že by své majetkové poměry nevysvětlil.
před 11 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Armáda převzala poslední z 42 tanků Leopard 2 A4

Armáda v pátek na základně v Přáslavicích na Olomoucku převzala poslední ze 42 tanků Leopard 2 A4. V letech 2028 až 2030 pořídí dalších 44 tanků Leopard 2 A8, což je nejnovější verze. Německé tanky Leopard nahradily ve výzbroji české armády letité stroje sovětské výroby T-72, o jejichž vyřazení z armádního arzenálu rozhodne vláda. V chystaném materiálu pro kabinet bude i návrh, jak má stát s tanky T-72 naložit, řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za hlášeným silným zemětřesením u Rokycan byla těžba v lomu

Čeští geologové vysvětlili, proč ve čtvrtek večer hlásily evropské seismologické služby zatím nejsilnější zemětřesení v dějinách Česka – aniž by se ale země otřásala. Přístroje chybně vyhodnotily odpal v lomu.
před 13 hhodinami

Významná část Česka je ohrožena požárem. Takto vědci hrozbu počítají

Většina mapy požárního rizika je v Česku rudá, druhá nejčastější barva je na ní fialová, což je dokonce nejvyšší míra rizika. Neznamená to nutně, že všude bude hořet, ale to, že podmínky budou pro vzplanutí a hlavně šíření ohně ideální. Jak vědci tuto hrozbu předpovídají?
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.