Ošetřovné budou rodiče dostávat až do prázdnin, rozhodla sněmovna

Rodiče, kteří neposlali děti do školy, budou nejspíše dostávat ošetřovné až do konce nynějšího školního roku. Návrh na prodloužení vyplácení ošetřovného schválila Poslanecká sněmovna. Šlo o „přílepek“ k novele, která umožní odložit sociální odvody – i ta nyní míří do Senátu. Poslanci na mimořádné schůzi také schválili vládní žádost o prodloužení lhůt na přípravu státního rozpočtu, nedošlo naopak na původně navrženou změnu zákona o veřejných zakázkách, kterou poslanci vyřadili z programu.

Prvním bodem 48. schůze, kterou svolal předseda sněmovny, aby poslanci posoudili protikrizová opatření, byla novela zákona o sociálním zabezpečení. Umožní firmám odložit na říjen úhradu sociálních odvodů za květen až červenec. Z dlužné částky by platily pětinu obvyklého penále za podmínky, že odvedou pojistné, které musí hradit jejich zaměstnanci.

„Z důvodu zachování ekonomické motivace k placení pojistného zaměstnavateli se nenavrhuje úplné zrušení placení penále, ale jeho podstatné snížení,“ řekla při představení návrhu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Opozičním politikům se návrh, jak jej kabinet předložil, nelíbil. „Vláda přijme v rámci boje s koronavirem opatření, následně mají firmy logicky propady tržeb a místo, aby jim vláda pomohla udržet pracovní místa, tak je za to ještě potrestá penále. Správné by bylo penále odpustit úplně, nebo odpustit platbu pojistného během nouzového stavu, to by byla skutečná pomoc,“ řekl Tomio Okamura (SPD). Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) se „jedná už více o půjčku než samotnou přímou pomoc“.

V podobném duchu se nesly některé pozměňovací návrhy, například Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhl, aby stát část odvodů zcela odpustil – za květen a červen by podle něj mělo jít o 80 procent odvodů.

Nakonec ale pozměňovací návrhy vesměs neprošly. Nejvýraznější výjimkou byl „přílepek“ – tedy návrh, který s jádrem novely bezprostředně nesouvisí. Předložili jej ale koaliční poslanci Kateřina Valachová (ČSSD) a Aleš Juchelka (ANO). Umožní prodloužení ošetřovného pro rodiče, kteří zůstávají s dětmi doma i po otevření škol. Půjde nadále o 80 procent vyměřovacích základů.

Blíže k původnímu návrhu měl návrh Hany Aulické Jírovcové (KSČM), aby se elektronizace vztáhla na evidenční listy důchodového pojištění, veškeré přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění a o oznámení o dni nástupu zaměstnance do zaměstnání, který ve sněmovně rovněž prošel.

Rozpočet se zpožděním

Druhým bodem schůze sněmovny byla změna pravidel pro přípravu státního rozpočtu. Kabinet by měl rozpočet dostat až koncem září a sněmovna koncem října. Jde o měsíční posun proti běžnému harmonogramu. Totéž bude platit pro střednědobý výhled na léta 2022 a 2023.

Vláda zdůvodnila svoji žádost o odklad tím, že běžný harmonogram přípravy rozpočtu letos nelze dodržet kvůli nejistotě ohledně rozsahu a délky zdravotní i ekonomické krize. Data o dopadu epidemie na hospodářství, spotřebu nebo investice za letošní druhé čtvrtletí budou známy podle zdůvodnění návrhu nejdříve začátkem září.

Pozměňovací návrhy, které by lhůty sice prodloužily oproti běžnému stavu, ale ne tak výrazně, jak žádala vláda, neprošly.

Před závěrem schůze ještě vystoupil ministr školství Robert Plaga (ANO), aby na závěr schůze sdělil podrobnosti o dalším fungování základních škol. Žádala o to poslankyně ODS a starostka Prahy 2 Jana Černochová, která si stěžovala, že v metodice, kterou Plagovo ministerstvo vydalo, jsou nejasnosti. Neměla jasno například v tom, kdo by nesl odpovědnost, kdyby se při vágním dodržování některých pravidel ve škole rozšířila nákaza. 

Ministr je však přesvědčen, že informace jsou k dispozici a jeho úřad je schopen nejasnosti vysvětlit. „Ministerstvo školství po celou dobu koronakrize má telefonní linky. Musím říct, že se obracejí ředitelé, konzultují, protože česká vzdělávací soustava je velmi různorodá,“ uvedl Plaga. Poslancům ministr také řekl, že v červnu by se mohli vrátit na bázi dobrovolnosti do základních škol žáci druhého stupně. Nepočítá přitom s variantou, že by se školy při případné další vlně nákazy covidem-19 znovu zcela uzavřely. „Všechny kroky směřují k tomu, aby to potenciální vypnutí nebylo úplné, ale aby se soustředilo na oblasti nákazy,“ plánuje Plaga.

Debata o školách se potom protáhla. Poslanci využili toho, že si odhlasovali, že mohou jednat i po 21. hodině a skončili až v půl desáté. Závěr schůze provázel střet Jany Černochové s poslancem KDU-ČSL Jiřím Miholou. Černochová dala najevo, že jí protahování debaty není milé, čímž lidoveckého poslance rozzlobila. Poukázal, že se podobné téma neúspěšně pokoušel zařadit již na programy předcházejících schůzí, a proto nyní využil příležitosti obrátit se na ministra Plagu. Černochová naopak Miholu obvinila, že podle ní ve svém vstoupení opakoval podesáté záležitosti, o nichž se už mluvilo.

Zadávání zakázek se zatím nezmění, novela z programu vypadla

Požadavek na dodatečné vystoupení ministra školství byl jedním ze dvou návrhů na změnu pořadu středeční schůze, které prošly. Ten druhý naopak znamenal vyřazení jednoho z původně plánovaných bodů.

Poměrem 101 ku nule schválili poslanci v úvodu svého jednání vyřazení novely zákona o veřejných zakázkách z pořadu schůze. Opoziční poslanci proti ní vyjádřili velké výhrady a to, že by se měla projednat ve stavu legislativní nouze jako „koronavirové“ krizové opatření, označili někteří i za podvod ze strany vlády.

K návrhu Jakuba Michálka (Piráti) na vyřazení bodu z programu schůze se nakonec připojil i předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Podobný postoj vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO). „Pokud jsou tam nějaké pochybnosti, tak je lepší to projednat normálně a nedávat to na legislativní nouzi,“ uvedl.

Změna zákona měla podle vlády „zajistit, aby jednací řízení, které je zadáváno v krajně naléhavých okolnostech, bylo co nejméně administrativně náročné“. Opozice i protikorupční organizace však varovaly, že by zákon mohl otevřít dveře korupci. Zakázky by podle nich bylo mnohem jednodušší zadávat bez veřejné soutěže i různým problématickým firmám.  

Ve sněmovně se – na rozdíl od minulé řádné schůze – sešli její členové ve sníženém počtu s tím, že zákony projednají zrychleně ve stavu legislativní nouze. Podpora projednávání všech vládních návrhů v tomto stavu ale nebyla jednomyslná. Když přišlo na termíny pro tvorbu státního rozpočtu, vyzýval Miroslav Kalousek (TOP 09) ostatní poslance, aby takový návrh probrali v řádném legislativním procesu. Neuspěl však, koalice měla dostatečnou sílu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 37 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...