Mílovými kroky se blíží období, kdy lidé vyjedou z Prahy nebo západních Čech na dovolenou do Tater, Maďarska anebo přes Hatě na Jadran a naopak z jižní Moravy zamíří na Norimberk a dále na západ či přes Drážďany do severní Evropy. Ke všem těmto cestám využijí ti, kdo si nemohou dovolit jízdenku na vlak či letadlo, dálnici D1. Ta je již dva roky rozkopaná a konec oprav je v nedohlednu. Jak řekl ministr dopravy Dan Ťok v Otázkách Václava Moravce, uvítal by, kdyby v budoucnu množství rozkopaných úseků spíše vzrostlo.
S velkými plány na modernizaci D1 přišlo ministerstvo dopravy již v roce 2011 s tím, že hned další rok rozsáhlé opravy začnou. Tehdy také již vzniklo první zpoždění, protože první práce vypukly až v roce 2013. Přestože měly opravy prvních čtyř úseků trvat pouze dvě stavební sezony a skončit na podzim 2014, kdy se však již mělo pracovat i na dalších místech, pracuje se stále a pouze tam, kde právě před dvěma lety, v květnu 2013, dělníci poprvé kopli do nerovného a rozbitého povrchu dálnice. Hrozí proto, že se celková oprava, která má postupně proběhnout od Mirošovic po Kývalku, zdrží o několik let. Lidé s tím nejsou spokojeni. Jak vyplynulo z exkluzivního průzkumu TNS Aisa pro Českou televizi, nejvíce ze všeho lidem vadí právě to, jak se opravy vlečou. Vadí to ovšem i zodpovědným politikům. Ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO) je však přesvědčen, že vhodným opatřením je připravit naráz opravy co největšího množství úseků. „Na přelomu roků 2015/2016 bychom měli soutěžit další úseky. Jsou chystány tři, tlačím na to, aby jich bylo alespoň šest,“ řekl ministr v Otázkách Václava Moravce.
Současnou situaci při opravě D1 ostře kritizoval jeden z Ťokových předchůdců na ministerstvu dopravy Zbyněk Stanjura (ODS). Upozornil, že kdyby se kvůli sporům o vícepráce nezdržely opravy u Velké Bíteše a ministerstvo loni nenařídilo předčasnou zimní přestávku u Jihlavy, nepracovalo by se nyní na D1 vůbec. „Byl by květen a na D1 by se nedělalo,“ podotkl exministr. V původním harmonogramu přitom bylo, že práce na nových úsecích budou začínat průběžně každý rok, aby byla dálnice v lepším stavu co nejdříve.
Podle Dana Ťoka se nestaví nikde jinde než tam, kde se stavělo již v době, kdy byl ministrem Zbyněk Stanjura, proto, že projekty nebyly řádně připravené. „Problém, když jsem s tím přišel na ŘSD, byl, že nejsou připraveny. Projekční příprava hodně zaspala. Nejsou připraveny geodetické posudky a průzkumy, není nachystána projekční příprava,“ uvedl ministr, který slíbil, že se to změní. Další z jeho předchůdců Zdeněk Žák ovšem míní, že jde o chybu současného vedení úřadu: „Většina věcí byla připravena. Na D1 byly předchozí sezonu zbytečně zastaveny dvě akce, které byly připravené. Po konci této sezony mohlo být o dva dlouhé rekonstruované úseky více.“
PRŮZKUM: Průběh modernizace lidem vadí, s výsledkem jsou spokojeni
S průběhem rekonstrukce dálnice D1 jsou velmi spokojeny jen 3 % cestujících, spíše spokojeno je pak 32 %. Nejspokojenější jsou podle exkluzivního průzkumu TNS Aisa pro Českou televizi lidé cestující po D1 s kvalitou zrekonstruovaných úseků, nejméně pak s rychlostí rekonstrukce. Nejlépe kvalitu stavby hodnotí ti, kteří po D1 jezdí pravidelně jako řidiči. Mladí lidé naopak hodnotí pozitivněji rychlost oprav.
Zhruba dvě pětiny cestujících po D1 nevnímají během oprav žádná omezení. Nejvíce omezení dle očekávání vnímají pravidelní řidiči, jen o něco méně pravidelní spolucestující. Se snižující se frekvencí jízdy po D1 klesá počet vnímaných omezení. Nepatrně vyšší míru omezení pociťují muži, lidé ve věku 45–59 let, ale také lidé v zaměstnaneckém poměru či podnikatelé, u kterých je pravděpodobná vyšší míra mobility.
Necelá polovina občanů po dálnici v posledním roce nejela, a to ani jako řidič, ani jako spolujezdec nebo pasažér a nemají tak s rekonstrukcí přímou zkušenost. Tito lidé nebyli součástí výzkumu. Nejčastěji dálnici D1 využívají muži, kteří také častěji jezdí jako řidiči. Zkušenost s jízdou po D1 klesá s věkem a naopak roste se vzděláním.
Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 20. 4. až 26. 4. 2015 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 816 respondentů. Ten totiž zahrnuje jen respondenty, kteří zvažují účast ve volbách a uvedli nějakou stranu. Statistická chyba se pohybuje +/- 1,3 až 3,2 procenta.
D35 za 150?
Například exministr Zdeněk Žák se ovšem řadí mezi kritiky samotné velké modernizace D1 a tvrdí, že cílem nemá být rozkopat co nejvyšší počet míst naráz. „Jako hlavní kritérium bych dal, že na ní nesmí vznikat dopravní kolapsy a nesmí blokovat ekonomiku tohoto státu,“ řekl. Dodal, že spíše než opravovat D1 měl stát urychleně dostavět její severní „dvojče“ v podobě rychlostní silnice D35 ve východních Čechách. Že by to bylo reálné v situaci, kdy je D1 již za předpokládanou živostností, však zpochybnil Dan Ťok. „Na R35 pracujeme, ale snažíme se vykoupit všechny pozemky a nejde to tak rychle,“ upozornil ministr. Za reálný termín dostavby úseku Opatovice nad Labem – Mohelnice považuje období 2020 až 2022.
Připravovaná rychlostní silnice R35 zřejmě vstoupí do provozu již jako dálnice D35. Již příští rok by měla začít platit novela zákona, která zruší současnou kategorii rychlostních silnic. Většina potom spadne mezi dálnice, z některých budou silnice první třídy, kde ovšem bude možné jezdit 110kilometrovou rychlostí. Lokální zvýšení rychlosti o 20 km/h se ovšem vzhledem k úspěšnému poslaneckému návrhu bude týkat i dálnic. Dan Ťok se sice stavěl proti, ale neuspěl, novela tedy počítá s tím, že na vyhlášených úsecích bude možné jezdit rychlostí až 150 km/h.
Ministerstvo dopravy již dalo najevo, že na již postavených úsecích s vyšší rychlostí nepočítá. Dan Ťok však v Otázkách Václava Moravce přiznal, že i přesto může nakonec k lokálním změnám dojít. „Pokud přijde kraj nebo iniciativa s tím, že chce, abychom to posoudili, tak to posoudíme a dáme k tomu nějaký závěr,“ uvedl ministr dopravy. Předpokladem k tomu, že bude možné povolit rychlost 150 km/h, však v každém případě je doplnění inteligentních dopravních systémů a značení.
Za příliš restriktivní považují tento postup Ťokovi předchůdci. Některé úseky v Česku podle nich zvýšení umožní bez sebemenších obav. „Máme úseky dálnic, které jsou bezpečnější než úseky v Německu,“ řekl Zbyněk Stanjura. Zvýšení rychlosti například na D1 mezi Lipníkem nad Bečvou a Ostravou podpořil Zdeněk Žák, přestože prezident Miloš Zeman – jemuž Žák dělá poradce – pohrozil vetováním novely.
Dan Ťok by však veto neuvítal. Pokud by spadla novela pod stůl, nejednalo by se pouze o dálniční stopadesátku, ale také o vše ostatní, co přináší – tj. změnu pojetí dálniční sítě či zavedení rychlosti 110 km/h na vybraných silnicích první třídy. „Potřebujeme, aby novela začala platit od začátku příštího roku,“ podotkl ministr.
Dálnice bez poplatku? Je to možné
Ministr dopravy Dan Ťok řekl TV Prima, že v nejbližších týdnech navrhne vládě zrušení zpoplatnění některých úseků dálnic a rychlostních silnic. Má se jednat o úseky, kde dálniční tahy slouží i jako obchvaty resp. k nim neexistuje dostatečně kapacitní alternativa:
- D1 Kývalka – Brno – Holubice
- D3 Čekanice – Měšice
- R6 Jesenice – Cheb, sever
- R10 Bezděčín – Mladá Boleslav
V budoucnu by se mohl celkově změnit systém, jak se bude platit za jízdu po dálnicích. Jasněji ale bude teprve, až si ministerstvo vyjasní, jak by měl fungovat nový mýtný systém. V Otázkách Václava Moravce obvinili Dana Ťoka a jeho předchůdce Antonína Prachaře další dva bývalí ministři, že vůbec nevyužívají materiály, které připravili, sami přitom s ničím nepřišli. „Já jsem interpeloval loni v dubnu premiéra. Je na stránkách sněmovny odpověď: Buďte v klidu, do června 2014 soutěžíme. Je červen 2015 a nesoutěžíme,“ poznamenal Zbyněk Stanjura. Dan Ťok však trvá na tom, že je ještě čas, než vyprší stávající smlouva. Současně připustil, že v případě, že se tendr na nového dodavatele nestihne, dostane novou smlouvu stávající provozovatel Kapsch.
