Lidé si letos u ombudsmanky více stěžovali na věci spojené se stavební činnosti. Úřad veřejné ochránkyně práv proto za jedenáct měsíců letošního roku řešil už 575 podnětů k činnosti stavebních úřadů. To je o čtvrtinu víc než za celý loňský rok. Nejvíc stížností se týkalo kolaudací nebo rozhodování o umístění stavby. Druhou největší skupinu pak tvořily podněty, týkající se černých staveb, řízení o jejich odstranění nebo dodatečné povolení.
Podle vedoucí oddělení stavebního úřadu Kanceláře veřejného ochránce práv Jany Gregorové to může být i tím, že si lidé čím dál víc uvědomují, čím se vlastně úřad ombudsmanky zabývá a v čem jim může pomoci.
Lidé si stěžují například na černé stavby, které vznikají úplně bez stavebního povolení, nebo v době, kdy o stavbě úřad ještě rozhoduje. „U ombudsmanky si pak stěžují sousedé i přímo stavebníci, kteří čekají, že jim úřad stavbu dodatečně povolí, ale to schválení podle nich příliš dlouho trvá. Nebo si černí stavebníci myslí, že úřad rozhodl nesprávně,“ vysvětlila Gregorová.
Lidé, kteří staví načerno, podle Gregorové navíc počítají i s tím, že se černá stavba zbourá jen málokdy. Povinnost odstranit stavbu bez povolení má totiž stavebník. „Pokud oni sami stavbu neodstraní, tak to přejde na stavební úřad. Ten ale v praxi rozhoduje zdlouhavě. V nejhorším případě sice úřad o demolici rozhodne, ale roky se nic neděje a stavba stojí dál,“ myslí si Gregorová.
„Jestli stavební úřad není schopen rozhodnout nebo zasáhnout v přiměřené lhůtě, zvyšuje tím právní nejistotu účastníků řízení, nemluvě o ztrátě důvěry ve stát a státní orgány,“ doplnil zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.
Příkladem je rozestavěný hotel v Brně-Líšni v ulici Neklež. Budova už tam roste přes dvacet let, aniž by měl jeho majitel potřebná povolení.
V české republice je přes sedm set stavebních úřadů. Za více než patnáct let fungování kanceláře veřejného ochránce správ si lidé stěžovali na téměř všechny s výjimkou sto šesti kanceláří. „Patrně to budou menší správní obvody v místech, kde se málo staví nebo tam mají lidé nekonfliktní vztahy,“ tvrdí Gregorová.
„Z analýzy vyplývá, že osmdesát osm procent všech podnětů z této oblasti za posledních pět let bylo oprávněných, a to by nemělo zůstat bez pozornosti. Jde o oblast státní správy, kde je nejvíce porušováno právo,“ upozornil zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.
Naopak nejvíce si lidé stěžují ve velkých městech a tam, kde rostou satelitní městečka, tedy v Jihomoravském a Středočeském kraji v Praze.
